Jste horlivými čtenáři Britských listů a chcete vyzkoušet, jaké to je, domáhat se svých práv vůči policii? Raději to nedělejte - mohli byste dopadnout jako pan Radek M. Nespáchal nic víc, než že se zeptal se policistky, která po něm chtěla průkaz totožnosti, z jakého důvodu je perlustrován. Když policistka odmítla odpovědět, její žádosti nevyhověl. Byl proto předveden na policejní stanici, kde průkaz předložil a zároveň porušení zákona řádně ohlásil.

Výsledkem jeho - podle logiky zákona naprosto korektního - postupu však není kázeňské potrestání policistky za porušení zákona o Policii ČR, nýbrž tisíc korun pokuty, kterou musí Radek M. za své jednání zaplatit. Pokuta za přestupek, který nelze charakterizovat jinak než středověkým termínem "poddanská zpupnost", byla uložena v tzv. příkazním řízení a protože Radek M. o jeden den zmeškal lhůtu pro podání odporu, nemá šanci uplatnit řádné opravné prostředky (a dovést případ, nebylo-li by zbytí, k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku).

Záležitost byla uzavřena dokumentem, nesoucím podpis naší známé Ivany Odarčenkové (alias U3 z podání vysvětlení ke sčítání lidu). Ta se plně postavila za názor, že jako udání důvodu stačí uvést zákon o policii. Což je příbližně stejné, jako kdyby řidič dostal pokutu, protože porušil dopravní předpisy - aniž by policista uvedl, kde se to stalo a čeho přesně se řidič dopustil.

Domníváme se, že i když po procesní stránce je těžko možné situaci zvrátit, postup I. Odarčenkové je třeba nazvat jménem, které zaslouží: totiž hanebnost, za niž by se tato úřednice měla červenat po kořínky vlasů.