O Acajevovi české soudy už rozhodly... Nakonec správně.

8. 3. 2011 / Štěpán Kotrba

O vyhoštění nerozhoduje soud, ale v prvé fázi řízení o správním vyhoštění (§ 118 zákona o pobytu cizinců) rozhoduje cizinecké oddělení Policie ČR. V jiných případech, pokud jde o vyhoštění "za trest" na základě soudního rozsudku, rozhodují v těchto případech jednotlivé soudy. Zákazu správního vyhoštění se lze domoci pouze složitou procedurou u soudu. Dle rozhodnutí českých demokratických a nezávislých soudů má být Ali Acajev vydán do Ruské federace na základě žádosti ruské generální prokuratury. Rozsudek je pravomocný.

Lobbing aktivistů nyní opakovaně atakuje ministra spravedlnosti Pospíšila, aby využil mimořádných opravných prostředků (podobně, jak to udělal jeho předchůdce v případě pedofila Al Sáního). Pro pořádek několik podrobností:

  • Rozhodnutí OAMP MV ČR ze dne 19.2.2009, č.j. OAM-42/LE-05-05-2009
  • Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.3.2009, č.j. 8 To 27/2009
  • Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1.12.2009, č.j. 4 Az 2/2009-57 (zrušení rozhodnutí OAMP MV pro formálně právní nedostatky)
  • kasační stížnost OAMP P ČR
  • rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10.08. 2010 č.j.: 4 Azs 10/2010
 
  • Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.2.2010, č.j. Nt 475/2008
  • Pravomocné usnesení Vrchního soudu ze dne 2.3.2010, č.j. 8 To 21/2010

Kasační stížnost OAMP ministerstva vnitra proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 01.12. 2009, č.j. 4 Az 2/2009, kterým bylo rozhodnutí OAMP ministerstva vnitra o zamítnutí žádosti vydávaného o poskytnutí mezinárodní ochrany, ani její projednání NSS nemá odkladný nebo pozastavující účinek na rozhodnutí Městského soudu z 9.2.2010, č.j. Nt 475/2008 o vyhoštění ani na rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2.3.2010, č.j. 8 To 21/2010 o odvolání vůči předchozímu. Soud ani prozatím nerozhodoval o trestnosti činů, spáchaných na území České republiky, neboť se přednostně věnoval extradikčnímu řízení. Rozhodnutí o vyhoštění tak dostalo přednost před rozhodováním o poskytnutí mezinárodní ochrany i před trestním řízením za trestné činy na území ČR. Elegantní, že?

Navíc, to co nám připadá jako nelidské, v evropském kontextu takto nevypadá. Česká republika je řádným členem EU, podepsala a ratifikovala i Lisabonskou smlouvu bez výhrad vůči společné migrační politice. A EU vyjednala readmisní smlouvu mezi EU a Ruskou federací. Readmisní smlouva upravuje vzájemné předávání občanů jednoho státu, kteří neoprávněně vstoupili nebo neoprávněně pobývají na území státu druhého, do země jejich původu. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, navíc migranty ze zemí, s nimiž existuje dohoda o readmisi, vylučuje z možnosti žádat o udělení mezinárodní ochrany (§ 3a písm. a) bod 4).

Vše ostatní jsou pouhé Dolejšího fabulace a předpokládám, že inteligentní a příčetní čtenáři je také takto vyhodnotí.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 8.3. 2011