Důchodová deforma

14. 6. 2010

Tématem dne je po plánovaném zavedení školného důchodová reforma. Nejen, že lidé, kteří ji připravují, pracují v přímém střetu zájmů (vrcholový management soukromých penzijních fondů). Jde navíc o skrytě veřejnou formu privatizace zbývajících veřejných financí, píše čtenář Tomáš Lajbl.

Postup je jako vždy tentýž. Nejprve jsou parametry systému (zde výběr důchodového pojištění) nastaveny tak, aby se systém dostal do červených čísel (snížení odvodů a stropů sociálního pojištění). Poté je svolána "rada moudrých", která navrhne kouzelné řešení. A na závěr několik vyvolených profituje z peněz daňových poplatníků.

Podotýkám, že nejsem ekonom a mnohé z dále uvedených věcí jsou brány doslova "selským rozumem". I tak se ale domnívám, že pro zajištění stability důchodového systému postačuje několik málo věcí:

1. Důsledné oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu.

Je takový problém zřídit u ČNB státní důchodový účet, na který by ČSSZ ukládala každý měsíc vybranou daň (co jiného než daň to je)???

2. Nastavení výběru důchodové daně tak, aby výběr pokryl výdaje.

Toto lze provést úpravou parametrů důchodového systému:

  • výší odvodů pro plátce tohoto pojištění - v tomto snižování odvodů nezpůsobí nic jiného než zhroucení systému, který pak bude nutné (pokolikáté už???) sanovat dalšími penězi ze státního rozpočtu
  • nastavením výše vyplácených důchodů tak, aby systém nesklouzl do deficitu, kdy lze měnit i poměr zásluhový/solidární systém. Pokud vysokopříjmové skupiny obyvatel nejsou spokojeny s výší vyplácené částky, mají přece možnost využít soukromých penzijních fondů již nyní. Člověk s průměrným či podprůměrným platem tuto možnost jaksi už z principu nemá a plánované zvýšení DPH je pro mnohé občany ČR (zejména důchodce, kteří touto formou budou platit sami sobě) doslova likvidační.

3. Nastavení věku odchodu do důchodu.

Tuto hranici ovšem nelze zvyšovat do nekonečna, protože se v systému začne hromadit velké množství nezaměstnaných, kteří do systému nepřispívají - ať už mladých, na které "nezbyla práce" nebo těch starších, které nikdo nechce zaměstnat.

Stejně lze postupovat i v případě dalších sociálních výdajů - podpor v nezaměstnanosti, přídavků na děti apod. Na tyto mandatorní výdaje je přece určena část sociálního pojištění.

Nezbývá než se znovu ptát - je tak těžké oddělit tento systém od státního rozpočtu? Zřejmě ano - pro pijavice na systému parazitující je to asi nejhorší noční můra. Pokud "pravicovým" voličům tak vadí, že musí živit ze svých daní "nemakačenka" a "lemply", proč jim nevadí to, že budou povinně třicet let živit svými penězi parazity v důchodových fondech? Výnosy penzijních fondů jsou dlouhodobě na takové úrovni, že sotva pokryjí inflaci. Pokud velká část spořitelů zvolí (jako už se dnes ostatně děje - doba je nejistá) na konci možnost jednorázové výplaty namísto doživotní renty, je vysoce pravděpodobné, že systém se stane letadlem bez paliva. Chápu snahu pánů a dam z "Bezděkovy komise" o záchranu svých míst v penzijních fondech. Primárním účelem KAŽDÉ soukromé pojišťovny je PŘEDEVŠÍM tvorba zisku pro její vlastníky. Ale nehodlám jim na to přispívat. Vždyť heslem dne je: "Každý ať se o sebe postará sám." Tak se tedy račte starat. Ale laskavě za svoje!

Navíc všechny tři koaliční strany nějak rychle zapomněly na to hlavní - snižování státního dluhu. Pokud chtějí financovat "důchodovou reformu" zvýšením DPH a výpadek příjmů "zalepit" ještě ziskem (zbývajících) státních podniků, aby mohly doslova vydřít ze systému 90 miliard korun ročně (do kapes svých sponzorů), proč tyto peníze nejdou na umořování státního dluhu???

Moc korumpuje. Absolutní moc korumpuje absolutně. A pokud si vládnoucí oligarchie kupuje celé politické strany, mění se demokracie v korporátní fašismus.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 14.6. 2010