Navzdory plánovanému zavedení školného výdaje na univerzity budou klesat

14. 6. 2010 / Martin Profant

V České republice určuje veřejné výdaje na jednoho studenta v rozhodující míře normativní příspěvek na studenta násobený příslušným koeficientem podle oboru (filosofie má koeficient jedna, u některých technických oborů přesahuje koeficient hodnotu čtyři atd.). Normativ tvořil v letech 2008 a 2009 částku 34 325 Kč,- na studenta, nesnižoval se tedy mezi těmito léty v absolutních číslech, jen klesala jeho reálná hodnota.

Nicméně pro rok 2010 byl snížen i absolutně, a to na 28 414 Kč, tedy o 12,45%. Další podstatnou složku státní dotace představují příspěvky za absolventa, ty začaly i v absolutních číslech klesat už mezi léty 2008 a 2009 (v roce 2008 - 10 415 Kč, v roce 2009 - 9 503 Kč za každého absolventa) a v roce 2010 opět byly sníženy o 12, 45%, tedy na 8 320 Kč. Celkově klesly výdaje státního rozpočtu na vysoké školy mezi léty 2009 a 2010 o 4, 97%, přepočteno na jednoho studenta o 5,4% (rozdíl obou čísel je dán vyšším počtem studentů v roce 2010).

Dejme tomu, že se v současné uměle vyvolané rozpočtové krizi bude vláda chovat velkoryse a zdůrazní, jak jí záleží na vědě a vzdělanosti, ostatní oblasti financované ze státního rozpočtu se budou muset vypořádat s desetiprocentním snížením, ale vysokým školám se tato restrikce vyhne, nejvýše se tu sníží výdaje jen symbolicky, opět o pět procent. Ony sice výdaje na vysoké školy tvoří malinko přes dvě procenta státního rozpočtu a takové jejich snížení o pět procent je sotva dvojnásobek částky, kterou si filmový průmysl loni vyvzdoroval jako příspěvek na lákání zahraničních produkcí, aby u nás nadále mohla vznikat díla kvality Prezidentovy dcery či Kněžny Libuše; ale šetřit se musí.

V roce 2013 tak bude součet dvacetitisícového školného a stávajících veřejných výdajů na studenta v lepším případě dosahovat reálné hodnoty veřejných výdajů na studenta v roce 2007, realisticky bych očekával spíše méně. Zároveň bude vláda potřebovat úspěch ve své rozpočtové politice, proto lze sotva očekávat, že by zároveň se zavedením školného navyšovala i veřejné výdaje na vysoké školy. A že by rok před volbami zvýšila jednou oznámený strop školného? Pochybuji, dokonce i při osvědčené politické nepříčetnosti nejméně dvou ze tří stran sestavované koalice ( ta třetí ještě neměla příležitost).

Nechci podezírat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že by snad v 2006 - 2010, ve kterých se sice na něm střídali ministři, leč Matějů trval jak skála, chtělo připravit půdu pro souhlas se školným ze strany vysokoškolských pedagogů, kteří by s ním souhlasili nikoliv pro vidinu vyšších platů či slušnějších pracovních podmínek, ale protože by alespoň zastavilo to postupné vyhladovění vysokých škol, se kterým začala Topolánkova vláda a ve kterém se zatím pokračuje.

Nikoliv, takové temné záměry bych té nejpřednější osobnosti podporující reformu nikdy nepodsouval. Jen se prostě diskusí o školném vytvoří dobré alibi, proč podfinancování vysokých škol do zavedení školného neřešit.

Vytisknout