Otevřený dopis hejtmanům krajů České republiky
3. 6. 2010 / Petr Tejkl
Vážený pane hejtmane,
v médiích se objevilo stanovisko končícího ministra dopravy týkající se snahy zrušit stávající síť regionálních železničních tratí. Ač v názvu regionální, sloužící již řadu let rozvoji především krajů, o jejich osudu a zániku rozhodují státní úředníci v Praze. Vzhledem k tomu, že tento dopravní systém slouží a může sloužit mnohem lépe především krajům, obracím se na Vás jako na hlavního představitele kraje s tímto dopisem. Předpokládám, že Vy i vaši kolegové v ostatních krajích mají dostatečnou politickou sílu, aby proti těmto neuváženým a krátkozrakým krokům aktivně vystoupili a této likvidaci zabránili.
Bohatství může mít různé formy, a ne nadarmo se říká, že hodnotu řady věcí si uvědomíme až v moment kdy je ztrácíme. Proto bychom se měli nad nimi zamyslet dřív, než bude pozdě. Infrastrukturní liniové stavby jsou bohatstvím každého kraje a rozhodují o jeho potenciálu a možnostech dalšího rozvoje. Je vcelku lhostejné, kdo je jejich vlastníkem. Může to být sám kraj (silnice II a III třídy), může to být stát (silnice I třídy, dálnice a železnice), může to být soukromý vlastník (vedení VVN, plynovody). Důvody proč je nutné je považovat za bohatství a podle toho je i chránit a rozvíjet je hned několik. Pokud se nyní kdokoli rozhodne postavit liniovou stavbu je to pro něj finančně mimořádně nákladné a legislativně velmi náročné. Každý metr takové stavby stojí několik milionů. Ale i když se po letech lobování, plánování a argumentace podaří získat tyto milionové prostředky není vyhráno. Stačí, aby se v jediné možné linii stavby objevil nějaký důležitý objekt, louka nebo keřík se vzácným broučkem nebo pozemek vychytralé farmářky a už je stavba ať společensky jakkoli důležitá odsunuta na neurčito.
Jednoznačně mezi "zlatý poklad" liniových staveb patří stavby dopravní. Je to nejen proto, že jejich stavba je většinou nejdražší a nejkomplikovanější, ale důvodem jsou především jejich přínosy. V době kdy mobilita společnosti trvale roste a většina stávajících komunikací již přestává kapacitně stačit, je nutné především k dopravní síti přistupovat co nejrozumněji a především z nadčasového pohledu. Pokud existující liniovou stavbu, kterou vybudovali naši předci a my jsme ji jen převzali, nedokážeme nyní efektivně využít vůbec to neznamená, že její efekt nevyužijí a za její existenci nebudou děkovat naši potomci. To je hledisko, které by měl mít moudrý politik především na zřeteli.
Tento přístup by se měl týkat především regionálních a lokálních železničních tratí. Dlouhodobě jsou tyto cenné dopravní stavby na "černé listině". Kraj o nich nerozhoduje, protože je nevlastní, ač mu slouží (a mohly by sloužit lépe). Vlastník stát je má rovněž na okraji zájmu, pro něj jsou prioritou nadnárodní koridory. Pro většinu krajů, ale znamenal jejich vznik, a o ten se musely velmi zasloužit, dobu rozvoje a prosperity. Regiony, kterým se kdysi nepodařilo tuto síť vybudovat, zůstaly ve většině případů již na trvalo periferií bez ekonomického rozvoje měst a sídel. Možná se to zdá odvážné, ale tyto stavby mohou v případě našeho zájmu opět významně převzít roli akcelerátora rozvoje krajů. Mobilita společnosti zajištěná především IAD je v řadě míst již na hranici možností a její další expanze je často nereálná. Přesto mobilita nadále poroste. Není to dáno jen bohatstvím společnosti, ale především ekonomickou zákonitostí. Hlavní hospodářské aktivity v krajích budou stále více vázány na velká sídla a aglomerace. Pokud chceme, aby se území kraje rozvíjelo rovnoměrně a z okrajových regionů se nestaly jen vylidněné periferie musíme zajistit těmto oblastem velmi dobrou a ekologicky udržitelnou dopravní obslužnost. Ale je tu ještě jedna závažná skutečnost o které se raději příliš nemluví, ale jejíž důsledky jsou jen obtížně odhadnutelné. Láce a dostupnost silniční dopravy včetně IAD založené na ropných palivech je velmi relativní.
V druhé polovině roku 2008 těsně před finanční krizí se poprvé objevil převis poptávky po ropě nad disponibilními zdroji této suroviny. Výsledkem nepatrného převisu byl okamžitý nárůst cen o téměř sto procent bez ohledu na jakékoli společenské a ekonomické důsledky. Je pravděpodobné, že po krizi ekonomické přijde velmi brzy krize energetická, týkající se především ropných produktů a nejspíš významně zasáhne cenu a dostupnost silniční dopravy a především IAD. Na tuto situaci je nutné být v rámci možností připraven a to především v oblasti veřejné mobility. Budeme brzy vděčni našim předkům, že nám tyto liniové dopravní stavby vybudovali. Pevně věřím, pane hejtmane, že nejen Vy ale i ostatní hejtmani jsou si těchto skutečností plně vědomi a že ve vidině okamžitých pseudoúspor státu nepodlehnou tomuto tlaku a nenechají tyto tratě, které slouží jejich krajům, zlikvidovat. V současnosti, kdy se za Vaší iniciativy nakupují nová a moderní vozidla, která významně zvýší atraktivnost provozu na těchto tratích by se mohlo paradoxně stát, že tato moderní technika nebude mít kde jezdit. To, že regionální železniční tratě zatím nedovedeme plně využít pro rozvoj regionů neznamená, že toto nebudou umět či spíše muset zvládnout naši následovníci. Pokusme se s touto revitalizací začít, místo toho, abychom nechali toto bohatství nezodpovědně a krátkozrace zlikvidovat.
S úctou
Ing. Petr Tejkl
konzultant v oboru dopravy a marketingu
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 3.6. 2010
-
3.6. 2010 / Za všechno můžou penzisti3.6. 2010 / Britský konzervativní premiér označil útok Izraele na humanitární konvoj pro Gazu za nepřijatelný2.6. 2010 / Plutokracie mezi palmami3.6. 2010 / IDnes uráží ženy v politice3.6. 2010 / Daniel VeselýIzrael se stal šíleným státem vlastnícím 200 až 300 jaderných zbraní, říká Norman Finkelstein3.6. 2010 / Násilnosti v Thajsku a sociální konflikt?3.6. 2010 / Ještě jednou k přirovnání Ondřeje Neffa2.6. 2010 / Čech "Farmisal Subotka" vášnivě podporuje Izrael2.6. 2010 / Izraelci začali střílet jako první2.6. 2010 / Ruský populární zpěvák veřejně kritizoval Putina, ten to zveřejnil na oficiálních stránkách Kremlu1.6. 2010 / Svět reaguje na izraelský útok2.5. 2010 / Hospodaření OSBL za duben 2010