Stačí nám symboly pro naše "jistoty"?

3. 6. 2010 / Miloš Dokulil

Některé problémy mají povahu vyžadující nadhled na celé generace. To bývá pochopitelně v rozporu s bezprostředními zájmy těch, kteří zrovna potřebují být zvoleni na příští čtyři roky do parlamentu nebo jiného zastupitelského orgánu. Takového kandidáta nutně nebude bolet hlava z toho, odkud a jak zajistit penzijní fond nebo peníze do školství či zdravotnictví (i když třeba o tom bude následně rozhodovat!) Překvapuje to někoho?

Jenže bez ohledu na možnou ideologizaci některých politických otázek jsou tu problémy, které -- pokud se jejich řešení odkládá -- mohou znamenat nemalou katastrofu pro příští čas. Už jen otázka, jaká míra státního deficitu je ještě únosná, není vůbec akademická; nehledě na jen problematickou možnost jeho umoření. Bije do očí, jakého typu příjmy mohou vznikat ve finančním sektoru. (Tím není automaticky řečeno, jak zdaňovat bohaté.) Kde je nutné krátit státní výdaje? Nemalou řádku desetiletí se ví, že Evropa stárne; a přitom se žije nesrovnatelně déle, než tomu bylo ještě před půl stoletím. (Důchodový systém pro tuto perspektivu ještě třeba v ČR nebyl nastaven, anebo byl nastaven až příliš marnotratně, jako třeba v Řecku.) Státy, které nemají přírodní bohatství, mohou spoléhat jen na investice dané do vzdělání; příkladem by nám mohlo být malé Finsko. (Nelze se spoléhat na to, že návrhy na řešení v této nemálo citlivé oblasti mohou být okamžitě účinné, už pro zakonzervovanou setrvačnost institucí i jejich aktérů. Je něco úplně jiného zaujmout mládež pro výuku, a něco zcela jiného jen zajistit za nemalé peníze nějaké vyhodnocovací formuláře k testování výsledků zcela odlišně probíhající výukové činnosti.) V nejednom státě se ví o korupci. A ví se snad ještě složitěji, že boj s ní je nesnadný. Proto se opakovaně hlásá, aby byly velké zakázky "transparentní" (i u nás v ČR). Běžný občan je ovšem zcela bezbranný vůči šikovně nastaveným praktikám "článků řízení". -- Vládnou nám vlády, anebo trhy; anebo dokonce setrvalá živelnost? Dokonce "neviditelnou rukou"? -- Nebyly zaviněny potíže zděděné roku 2008 dokonce jen kapitálovými trhy? (Jako kdyby byla především globální ekonomika na rozcestí?)

Už se zdálo, že nastává v Evropě ekonomické ozdravování. Přitom měnová unie v EU má globální dosah, jak tržně, tak politicky. Začala nemálo pozitivně tím, že umožňovala nízkou inflaci, ale obdobně také nízké úrokové sazby ("německého" typu?) Všechno kolem eura se připravilo v Maastrichtu (roku 1992, 11 států; od 1999 euro), s konvergenčními kritérii (3 % deficit HDP v rozpočtu a maximálně 60 % veřejný dluh) -- přitom bez záruk a účinných sankcí! Euro začalo na úrovni 1,20 vůči dolaru; teď z nedávných skoro 1,60 pokles už k 1,22 (27. 5.). Proč?

Zdálo by se, že za všechno teď může Řecko. Nejenže pro své přistoupení k euru si tamní politici zajišťovali úpravy potřebných čísel nejen již před lednem 2001, ale čarovali s rozmanitými položkami nadále (včetně riskantních opatření "na dluh", třeba s velkorysými penzemi ještě v produktivním věku). Pro rok 2009 ještě v říjnu řečtí představitelé slibovali rozpočtový deficit jen 6 %, a byl víc než dvojnásobný! Teď si musí tamní vláda doslova kupovat čas, aby zabránila hospodářskému krachu. Navíc řecké obyvatelstvo zatím nemíní nutná úsporná opatření podporovat, což ovzduší nestability nadále zhoršuje (mj. 5. 5. zapálení banky v Aténách). Ekonomika Řecka přitom představuje jen 2,6 % HDP euro-zóny. (Jenže při malé konkurenceschopnosti Řecka je tu nemožnost jít cestou devalvace!) Podobné problémy mají teď další státy "PIIGS". --- Také se již ukázalo, že zcela odlišně (a pozitivně) k úsporným krokům přistoupili v Irsku. Estonsko, toužící vstoupit do euro-zóny, má již teď deficit pouhých 1,7 % HDP (i když nezaměstnaných má přes 15 %!). Německá vláda přitom doplatila na problémy s eurem také v zemských volbách v Severním Porýní-Westfálsku, neboť ztratila většinu v Horní komoře Bundestagu.

Představitelé euro-zóny se sešli 7. 5. v Bruselu a vytvořili stabilizační fond o úctyhodné výši 750 miliard euro. (Bez finančního kapitálu ani ránu?) Samozřejmě že lze spekulovat jak o rychlosti, s níž přišlo toto opatření, tak o jeho účinnosti. Nelze ovšem pochybovat o nutnosti překonat stávající obtíže. Jistě vůdčím představitelům euro-zóny došlo, že bez užší součinnosti v rozpočtové a daňové sféře nebude spolehlivější cesta možná. (Fakticky to znamená vznik Spojených států evropských, s jednotným navenek rozpočtem a jeho nadstátními kontrolními mechanismy. Jinak nelze vyloučit obdobná "překvapení" někdy příště.)

Kupodivu státy jako Čína, Indie, nebo Brazílie -- zařazované pořád ještě jakoby mezi "rozvojové" země -- se již vyhnuly nejhoršímu; až o 6,5 % očekávají ekonomický růst letos i v roce 2011. Mezi největšími bankami světa na prvních 4 místech jsou 3 čínské (3. je britská); Citigroup je na 5. místě. USA letos dosáhne růstu jen o 2,9 % (podle IMF). --- Celkový objem tzv. derivátových trhů byl ještě před rokem odhadován na závratných a zcela nepředstavitelných 605 trilionů dolarů, přičemž světové roční HDP je asi 60 bilionů dolarů! Velikost derivátového trhu se tedy naprosto odtrhla od "podkladových aktiv" i od argumentace, že takto je možné se zajišťovat proti riziku.

Islandský vulkán, který přestal hrozit v ovzduší letecké přepravě 15. 4., pokračoval v jejím ohrožování v květnu. Černá ropná skvrna z vrtu BP v Karibské oblasti se zatím stále rozšiřuje, bez ohledu na různé kroky, které měly tuto katastrofu zastavit. (Připomeňme si, že asi 1,6 km je vzdálenost k mořskému dnu, pak dalších 5,5 km k ropě; a uvádí se až 800 tisíc litrů unikající ropy denně; nehledě na stěží přiměřeně vyčíslitelné škody na životním prostředí. A to ještě krátce před touto katastrofou prezident Obama počítal s požehnáním pro těžbu ropy v pobřežních oblastech USA! (Teď ovšem se již začaly chystat sankce vůči společnosti BP, která ten nešťastný vrt provozovala. 27. 5. také prezident Obama ohlásil půlroční moratorium na pobřežní vrty.) --- V Česku, v Polsku a v Maďarsku (ale i na Západě) došlo opět k velkým ničivým záplavám; s lidskými oběťmi i sesuvy půdy.

Po letecké katastrofě polského vládního speciálu ve Smolensku (10. 4.) se pozornost soustředila na možné doprovodné příčiny havárie (zda sám prezident Kaczynski nenutil piloty, aby bez ohledu na rizika ve Smolensku přistáli; v pilotní kabině nebyli ve chvíli katastrofy jen piloti, jak bylo zjištěno 5. 5.). 12. května došlo k letecké havárii v Libyi, kterou ze 104 osob přežil jen osmiletý hoch. 22. května při leteckém neštěstí v Indii bylo přes 160 obětí.

Terorismus je stále v těchto letech "tématem dne". 1. května u Times Square v New Yorku začala zvláštní drama. Prodavači si všimli, že se kouřilo z odstaveného auta. Následovalo 53 dramatických hodin, které skončily zatčením teroristy přímo v letadle, jímž chtěl odcestovat z USA. Ten "broadwayský bomber" byl naturalizovaný Američan, Faisal Shahzad. (Loni v létě odcestoval s ženou a dětmi do Pákistánu. Vrátil se sám, letos v únoru. K činu se přiznal.) -- 3. 5. došlo k nečekané cestě severokorejského Kim Jong Ila do Číny. 23. 5. KLDR se dramaticky ohradila proti názoru, že snad je v důvodném podezření, že její námořnictvo potopilo jihokorejské vojenské plavidlo. (Jižní Korea incident z 27. 3. nejdříve důkladně přešetřila, než dospěla 18. 5. ke svému závažnému závěru.) -- 11. 5. afghánský prezident Hamid Karzai se objevil ve Washingtonu. Zřejmě chce najít cestu, jak umožnit beztrestně včerejším teroristům ve své zemi podíl na vládě.

S velkým napětím se očekával relativně nerozhodný výsledek britských voleb z 6. 5.; už 11. 5. byla "na stole" dohoda konzervativců s liberály na koaliční vládě. David Cameron (za konzervativce, s 36,1 % hlasů a 306 mandáty) a Nick Clegg (za liberály, s 23 % hlasů a jen 57 mandáty), oba mají 43 let; rozhodli o tom, že labouristé zůstali v opozici (s 29 % hlasů a 258 mandáty; jiných zástupců v parlamentě bude 28). V Británii se už nějaký čas uvažuje o možné reformě volebního systému. Ne ovšem tak, že by systém byl proporční, ale preferenční. To znamená, že by další mandáty byly získávány s ohledem na pořadí každého dalšího kandidáta v počtu získaných hlasů. Takže už ve stávajících volbách by liberálové získali o 22 křesel víc. (Byla by v tom nějaká inspirace pro střední Evropu? Samozřejmě zatím nemluvíme o programových preferencích!)

Celá střední Evropa je teď v politickém pohybu. Nedávné maďarské volby (z 11. a 25. 4.) se staly triumfem "středopravé" Fidesz, se ziskem 263 křesel z 386, mj. také s rétorikou národní jednoty. (V Maďarsku je zatím 11,4 % nezaměstnaných.) Maďarům žijícím mimo hranice státu se teď nabízí dvojí občanství. Ten návrh vzbudil nemalé zděšení ve SR (kde budou parlamentní volby 12. 6.). V ČR byly parlamentní volby vypsány na poslední květnový víkend, s vyhlídkami na vítězství pro ČSSD, ale s řadou možných úskalí pro funkční vládu. (Tohle bylo psáno ještě před volbami v ČR.) Prezidentské volby v Polsku se uskuteční teď v půli června.

Další informace se pokusíme uvést už jen heslovitě. V USA -- pokud nezvažujeme enormní starosti s rostoucí ropnou "skvrnou" -- nemálo ožili před podzimními volbami republikáni, kteří neskrývají svůj optimismus nad možnými jejich výsledky. (Deficit USA teď dosahuje 10,5 % HDP!) -- Čína se v Šanghaji od začátku měsíce může pochlubit provozováním Světové výstavy Expo 2010. (Také nepřehlédnutelně vzrostl čínský elektronicky provozovaný obchod; už na 37 miliard dolarů, a má se během tří let zvýšit třikrát. Během necelých dvou měsíců ale také došlo teď již k pátému útoku na děti v tamních školách; ke třem došlo koncem dubna, pátý byl zaznamenán 12. 5., zčásti zřejmě také s psychologickými motivy.) -- V Bangkoku si vojenští představitelé nakonec vynutili zastavení nepokojů. V Íránu bylo popraveno pověšením 5 tamních Kurdů (z toho jedna žena). 10. 5. došlo k dalšímu většímu krveprolití v Iráku (připisovanému sunnitské opozici). V Kyrgyzstánu byl obžalován v nepřítomnosti bývalý prezident K. Bakijev (tč. v Bělorusku) za organizování masových vražd ve vlasti. -- Prezidentské a parlamentní volby v Súdánu měly účast 68 % voličů; v jižní jeho části má Salva Kiir, předák Súdánského Lidového Osvobozeneckého Hnutí vyhlídky na své příští prezidentství, pokud dojde k rozdělení státu. Na Filipinách má syn bývalé prezidentky Corazón Aquinové, Benigno, jistou naději zůstat ve šlépějích své matky. (Ta měla zásluhy na obnově demokracie po Marcosovi, ale nezajistila stabilitu státu. Vdova po Marcosovi Imelda se kupodivu také dostala do parlamentu, jako Benigno Aquino.)

V některých zemích Evropy se začali zákonodárci zabývat muslimskými potenciálně náboženskými symboly. V Belgii už zakázali na veřejnosti burku (celkové zahalení ženy, včetně tváře). Ve Francii se uvažuje o možné toleranci hidžábu (u něhož jsou pod šátkem jen vlasy a krk). Jako problém se tu jeví na jedné straně "právo" něco nosit, a na straně druhé snad okatá výzva sekularismu; v tom, že jde o možné symboly podřízenosti žen mužům. Francie má přitom největší menšinu muslimů v Evropě, i když je státem se sekularistickou tradicí. S přistěhovalectvím do Evropy zřejmě přibudou také problémy s muslimským kultem a zřizování jeho svatyň.

Na světě už teď máme půl miliardy uživatelů Facebooku. (Je tu ovšem otázka, jak vůbec vyhodnotit tento fenomén, jímž se člověk prezentuje jakoby veřejně, jako kdyby takto suploval mimohvězdně "hvězdnou rampu"?) --- Prý od sv. Bernarda je rčení, že člověk má vidět vše, mnohé pak má opomíjet, a něco snad vnímat jako podnět ke změně. Také se nabízí opačný slovosled: nic moc nevidět, mnohé opět opomíjet, a pak nic neměnit. Že by zrovna to mělo být údělem jak britských, tak třeba českých voličů, bez ohledu na odlišná "hřiště"?

Během května došlo k několika triumfům v biotechnologiích. Především se podařilo sestavit umělou baktérii, a to na základě chemicky připravené DNA; což je začátkem období syntetické biologie (Craig Center a Hamilton Smith). Rovněž se podařilo získat genom neandertálce. (Zároveň ovšem se snížila biodiverzita obratlovců od roku 1970 po 2006 o 1/3. Nadále se nedaří účinně zastavit lov velkých kytovců.)

Také byl podán další doklad opakovaně zjišťovaného faktu, že jen máloco lze předem považovat za bezpečně dané: kdo by s důvěrou sázel na vítězství českého hokejového mužstva na mistrovství světa, když to mužstvo -- postrádající nemalou řadu zámořských hvězd -- také navíc mělo za sebou už dvě porážky (a ruské družstvo prošlo až do finále 23. 5. zcela suverénně)...?

Obdobných měsíčních přehledů mají BL více. Např. viz: ZDE ZDE

Vytisknout