Izrael se stal šíleným státem vlastnícím 200 až 300 jaderných zbraní, říká Norman Finkelstein

3. 6. 2010 / Daniel Veselý

Americký politolog se židovskými kořeny Norman Finkelstein veřejně prohlásil ZDE, že se Izrael stal šíleným státem poté, co se všichni izraelští ministři shodli na tom, že je třeba proti humanitárnímu konvoji, vezoucímu tisíce tun potravin uvězněným Gazanům, provést noční výsadek ozbrojených komand, ačkoliv v izraelském tisku i jinde existovala řada jiných možností či doporučení, jak "problém" řešit. Izrael se podle Finkelsteina stal šíleným státem vlastnícím 200 až 300 jaderných zbraní, který denně vyhrožuje válkou Íránu a Hizballáhu v Libanonu.

Norman Finkelstein také uvedl, že se během loňského masakru v Gaze izraelští předáci podle vlastních slov chovali jako "šílenci a vzteklí psi" a že chtěli v arabském světě znovu obnovit strach z Izraele. Nyní se od představitelů izraelských obranných sil (IDF) dozvídáme, že na noční výsadek na hlavní ze šesti lodí zaútočili aktivisté se železnými tyčemi a noži, načež se izraelští vojáci začali bránit a nakonec po nich zůstalo 19 mrtvých aktivistů-hrdlořezů a další desítky zraněných. Jistěže, Izrael už dříve napadal a snažil se potopit lodě vezoucí humanitární pomoc do Gazy, střílel po rybářských člunech Gazanů, kteří tak ztratili jedinou možnost obživy, řadu let beztrestně unášel x libanonských a palestinských civilistů na volném moři ZDE a nakonec 65 kilometrů od pobřeží v mezinárodních vodách napadnou jeho vojáci humanitární konvoj a pláčí, že nebyli přivítáni květinami a pohoštěním. Na jedné z lodí konvoje, který Izraelci promptně obvinili z "napojení na teroristy", se vedle řady významných civilních osobností měla nacházet i účastnice předchozích pokusů o "humanitární dobytí" Gazy 95-letá Hedy Epsteinová, která přežila holocaust. Ta však s ohledem na svůj věk a bezpečnost nakonec s ostatními nejela a zůstala na Kypru. Tedy bezesporu taktizování ukázkové teroristky napojené na Hamás nebo Hizballáh.

Amnesty International tento týden nazvala izraelskou blokádu pásma Gazy "flagrantním porušením mezinárodního práva" s tím, že "ubližuje těm nejzranitelnějším, tedy dětem (které tvoří více než polovinu obyvatelstva), starým lidem, nemocným a velké uprchlické populaci ZDE." Známé osobnosti jako Nelson Mandela či Desmond Tutu vydaly aktuální prohlášení, v němž tvrdí, že blokáda Gazy je v současnosti "jedním z nejhorších příkladů porušování lidských práv na světě ZDE." Dále -- Izrael nemá právo kontrolovat moře u Gazy jako své teritoriální vody, avšak činí pravý opak. Pak tedy Izrael okupuje Gazu a má podle mezinárodního práva coby okupující síla povinnost postarat se o bezpečnost a chod okupované společnosti -- opět Izrael dělá pravý opak. Z toho je možné usoudit, že Flotila svobody měla svrchované právo prolomit blokádu a doručit humanitární pomoc utiskovanému obyvatelstvu. Ale konvoj byl napaden v mezinárodních vodách, takže k proražení bariéry vůbec nedošlo.

Izrael do světa pustil vlastní verzi příběhu o "lynči" svých vojáků, jíž se tak křečovitě chytly řídnoucí řady stoupenců jeho politiky, západní politické a mediální elity, a to včetně záběrů uveřejněných na youtube. Izraelská vláda se v průběhu masakru v Gaze, ale i dříve, proslavila svým bezostyšným lhaním o akcích své armády. Během útoku na Gazu před rokem a čtvrt zveřejnila videonahrávku, na níž se hamásovci ukrývali na pozemku školy OSN, odkud na izraelskou armádu vedli palbu z minometů, aby ospravedlnila útok, který tam zabil 43 civilistů ZDE. Šlo ale o lež, již vyvrátil britský reportér Jonathan Miller.

K dispozici máme rovněž poněkud odlišná svědectví o tom, že izraelští vojáci začali po aktivistech ve Flotile svobody střílet, že na civilní lodě zaútočili bojovými helikoptérami a rychlými čluny, na souši na Západním břehu pak dokonce jednu aktivistku protestující proti útoku na flotilu připravili izraelští vojáci o levé oko ZDE. Víme už, jaký osud, včetně bití a mučení, stihl některé ze stovek zadržených osob různých národností z rukou IDF ZDE.

Členka izraelského Knesetu Haneen Zoubi, jež se nacházela na napadené lodi, o celém incidentu prohlásila ZDE: "Od počátku bylo podle počtu izraelských jednotek jasné, že jejich cílem nebylo zastavit konvoj, ale způsobit co nejvyšší počet úmrtí, aby bylo do budoucna zabráněno podobným iniciativám." Zoubi v článku reportéra Jonathana Cooka trvale působícího v Nazaretu uvádí ZDE, že po několika minutách od začátku razie izraelských komand, byla vojáky do hlavní kajuty na horní palubě, kde byla Zoubi spolu s většinou dalších pasažérů uvězněna, přinesena tři bezvládná těla. Dvě z mrtvol měly prostřelenou hlavu, z čehož Zoubi usoudila, že ti lidé byli popraveni.

Ostudná je role americké vlády, jež izraelskou razii ve Středomoří neodsoudila, ale vydala bezzubé prohlášení, že tento incident dokazuje nutnost blízkovýchodních mírových rozhovorů "více než dříve ZDE." Všichni již po několik desetiletí dobře víme, co znamenají a kam směřují "blízkovýchodní mírové rozhovory" v režii Spojených států. Navíc americký Kongres před několika dny schválil návrh Obamovy vlády týkající se dodatečného vojenského balíčku ve výši 205 milionů dolarů pro Izrael ZDE na nefunkční protiraketový systém Iron Dome. Barack Obama Izrael v podstatě vyznamenává, místo aby ho trestal za válečné zločiny, v jejichž páchání tento stát nijak zvlášť nepolevuje. Musíme si uvědomit zásadní skutečnost -- to, že bez klíčové vojenské pomoci Bílého domu by Tel Aviv žádný válečný zločin nespáchal.

Bude zajímavé sledovat pouť dalšího humanitárního plavidla do Gazy pojmenovaného po americké aktivistce Rachel Corrie ZDE , jež v úterý odrazilo od břehů Malty a na jehož palubě se nachází 15 aktivistů včetně nositelky Nobelovy ceny za mír a bývalého irského diplomata při OSN. Izraelské orgány se již daly slyšet, že ani tuto loď ke strádajícím Gazanům do Pásma nepustí ZDE. Zbývá tedy doufat v opak -- v to, že sílící mezinárodní tlak na Izrael jak seshora, tak zezdola zabrání dalšímu krveprolití a blokáda bude úspěšně narušena a první krok k jejímu úplnému zrušení bude iniciován.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 3.6. 2010