Skutečný důvod, proč Švédi žijí déle. Možná je ale v krizi doženeme

21. 4. 2010

Překvapením ale je, že tím netrpí jen chudí. Veškerému obyvatelstvu se zkracuje nživot, když jsou ve společnosti velké sociální rozdíly mezi chudými a bohatými. Země s nejmenšími sociálními rozdíly a s nejmenším množství zdravotních a sociálních problémů jsou Japonsko a země ve Skandinávii. Země s největšími sociálními a zdravotními problémy jsou země, v nichž existují ve společnosti velké sociální rozdíly, totiž Amerika, Portugalsko a Británie. Biologické vysvětlení tohoto jevu není příliš jasné, ale možná je ten jev důsledkem hormonálních vlivů neustálé úzkosti ohledně společenského statutu a postavení, či jejich ztráty. Ekonomika má vliv na zdraví lidí, ale nikoliv nutně vždy očekávaným způsobem.

Dr. José Tapia Granados je vědec, který studuje americkou Velkou hospodářskou krizi. Je kvalifikací lékař, ale přešel k ekonomice a působí na univerzitě v Michiganbu. Během Velké hospodářské krize od poloviny roku 1929 do roku 1933 stoupla průměrná délka života v USA z 57,1 na 63.3 let. Týkalo se to mužů i žen, černochů i bělochů.

V letech 1934 - 1936 došlo v Americe k hospodářskému oživení - a průměrná délka života se zase zkrátila. V roce 1938 došlo k nové recesi a délka života se zase prodloužila. Tento cyklus trvá od začátku dvacátých let až do konce čtyřicátých let. Úmrtí na tuberkulózu a na nemoci srdce klesala během hospodářských krizí, stoupala v době hospodářského oživení.

V době hospodářského oživení lidé víc kouří a pijí, méně spí, pracují déle, zažívají více stresu a trpí větším počtem průmyslových úrazů.

Přitom však existuje přímá korelace mezi růstem HDP a zlepšujícím se zdraví obyvatelstva. Granados to přiznává, avšak poukazuje na to, že to, co zde popisuje, jsou změny na povrchu tohoto všeobecného trendu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout