Příběh deníku " Euskaldunon Egunkaria"

19. 4. 2010 / Lubomír Molnár

První číslo novin, které jako jediné byly celé vydávány v baskičtině, vyšlo 6. prosince 1990. Noviny vyplnily prostor, který se nabízel. 15 let po smrti diktátora Franka, za jehož vlády se na celém území Španělska připouštěla komunikace výhradně v kastilštině-španělštině, došlo na to, že vznikl deník v baskičtině.

Snahou vydavatele a akcionářů bylo nabídnout standardní deník s aktuálními politickými, hospodářskými, kulturními a sportovními informacemi, propagovat šíření baskičtiny a baskické kultury. Od pěti tisíc výtisků v prvním roce existence se náklad zvýšil na 40 000 v roce 2003, kdy vydávání novin ukončilo rozhodnutí soudce trestního dvora soudní instance zvané Audiencia Nacional, sídlícího v Madridu.

Podnět vzešel od asociací Oběti terorismu a Důstojnost a spravedlnost, které obvinily vedení reakce ze spojení a podpory teroristické organizace ETA. 20. února 2003 z rozhodnutí soudce provedla policie a civilní garda razie v sídle redakce a v bytech jejích řídících pracovníků. Činnost redakce byla zastavena, noviny přestaly vycházet.

V průběhu let 2003 až 2009 se mění počet zatčených, zadržených, vyšetřovaných a vězněných redaktorů a pracovníků listu a také se mění charakter a kvalifikace jejich obvinění. Nakonec v prosinci 2009 Audiencia Nacional rozhoduje o procesu s pěti vedoucími redaktory, jejichž proviněním má být „zapojení do teroristické organizace“. Obvinění nejsou seznámeni s textem obžaloby, neboť žádný takový dokument prokuratura nevyhotovila.

Sedmiletou kalvárii uzavírá rozhodnutí prezidenta trestního dvora Audiencia Nacional Javiera Gómeze Bermúdeze ze dne 12. dubna 2010, které je osvobozujícím a ospravedlňujícím výrokem ve prospěch pětice obžalovaných. Prezident dvora konstatoval, že nebyla prokázána pravdivost vznesených obvinění. Za vznikem deníku nestála ETA. Deník a jeho pracovníci neměli, neudržovali sebemenší kontakt s teroristy. Deník svým obsahem přímo ani nepřímo neobhajoval postuláty ETA, nezveřejnil jediný článek v prospěch či na obhajobu terorismu.

Příběh se šťastným koncem? Ani náhodou. I když by to tak mohlo vypadat.

Příběh Euskaldon Ekunkaria má v tuto chvíli více otázek než odpovědí. Vydávání novin bylo znemožněno okamžitě prvním policejním zásahem, aniž by se jakkoliv potvrdila či potvrzovala vznesená obvinění. Tento zásah zhatil podnikatelský projekt akcionářů se základním kapitálem ve výši 1.670 000,- Euro. Připravil ze dne den o zaměstnání několik desítek osob. Pošpinil nepravdivým obviněním vlády autonomií Baskicka a Navarry a provincie Guipúzcoa, které v průběhu let na vydávání deníku přispívaly. Ovlivnil osobní a profesní životy desítek osob, které na základě falešných obvinění a policejně justiční nekompetentnosti (nebudeme-li hovořit o komplotu) po sedm let trávily dny až měsíce vazbou, výslechy a omezením osobní svobody. Připravil nejméně 40 000 čtenářů o jejich deník. Omluví se všichni ti politici, novináři a média, kteří pominuli presumpci neviny a prohlašovali v roce 2003 za hotovou věc, že Ekunkaria je nástrojem, přikrývkou, služebníkem a propagátorem teroristů? Došetří justice podání dotčených osob, že při výsleších byli mučeni?

Soudce Gómez Bermúdez projevil značnou kuráž, když v rozhodnutí označil za „omezenou a chybnou vizi vyplývající z obvinění, že lze mít za jistou účast ETA na přípravě, vzniku a řízení novin v baskičtině a navíc k tomu když baskický jazyk je pro ETA prvořadým nástrojem v její strategii, aby Egunkaria, jako jediný deník plně vydávaný v tomto jazyce mohl vzniknout jinak, než že to ETA chtěla a že tudíž vedoucí kádry redakce musí být jejími členy. Je chybné předpokládat, že vše, co je spojeno s baskičtinou a kulturou tohoto jazyka, musí být živeno a kontrolováno ETA. Toto chybné hodnocení dat a údajů vedlo k neudržitelnosti obvinění.“

Soudce má nebetyčnou pravdu, ale přesvědčit o tom španělskou společnost bude během na dlouhou trať. Zatýkání, razie, zákazy organizací, spolků, politických stran, omezování osobních svobod v Baskicku a v Navarře jsou každodenními událostmi. Při tom uvedené nepostihuje prokazatelné teroristy a ETA – kdyby tak!, ale kohokoliv kdo je označen za „entorno de ETA“ (entorno-prostředí, okolí, soukolí), ať už osoba nebo organizace. Je pak na postižených aby prokazovali, že do žádného „entorno“ nepřísluší. Mezitím vládnoucí socialisté a jejich ministr vnitra Rubalcaba, dle průzkumů nejpopulárnější současný politik země, sbírají body na úspěších tažení proti teroristům a jejich entorno, kterým měl být i deník Egunkaria. A je lhostejno, že první kapitola příběhu se odehrála ještě za lidoveckého premiéra Aznara.

„Entorno de ETA“ je zaklínací formulí, kterou se zakrývá zvůle státní moci a příběh Euskaldon Egunkaria je toho dokladem. Mimo zákon se dnes ve Španělsku dostane politické seskupení tím, co neudělá. Pokud dojde k násilné události, která bude označena za výsledek činnosti ETA (aniž by to byl věrohodný závěr vyšetřování), pak musí všechna politická a společenská seskupení ve Španělsku vydat odsuzující prohlášení. Neučiní-li tak bez prodlení či s jakýmkoliv vysvětlením, bude takové seskupení onačeno za „podporující násilí“, tudíž za nedemokratické. Bude postaveno mimo zákon, vyloučeno z veřejného života a v případě politické strany bude tato vyloučena z účasti ve volbách. Objeví-li se jméno osoby takové zakázané organizace na kandidátce jiného seskupení bude toto z voleb vyloučeno též. Vyloučit kandidátskou listinu z volebního klání bude možné podle novelizace volebního zákona, kterou ve shodě připravují socialisté s lidovci, i v průběhu volební kampaně.

Smutnou anekdotou je vyprávění bývalého ředitele Ekunkaria pana Martxela Otamendiho, který uvedl, že v rámci hledání usvědčujících dokumentů mu civilní garda při domovní prohlídce v roce 2003 z bytu odnesla knihu o lovu velryb, sportovní trofej a podpis zesnulého mistra světa Formule 1 Ayrtona Senny. „Alespoň ten podpis mi vraťte!“, říká bývalý ředitel. Možná by touto maličkostí náprava věcí mohla začít.

Zda dojde k obnovení vydávání deníku v baskičtině není v tuto chvíli jasné. Ale první krok se odehrál: „Máte štěstí, jste volní, nic jsme na vás nenašli! „

Vytisknout