Smlouva mezi Ruskou federací a Spojenými státy o opatřeních k dalšímu snížení a omezení strategických útočných zbraní

Ruská federace a Spojené státy americké,

dále jen smluvní strany,

vzhledem k tomu, že globální výzvy a hrozby vyžadují nové přístupy k interakci v celém spektru strategických vztahů,

ve snaze vytvořit nový strategický vztah založený na vzájemné důvěře, otevřenosti, předvídatelnosti a spolupráci,

s přáním uvést své jaderné politiky do souladu s těmito novými vztahy a usilím o další snižování role a významu jaderných zbraní,

jsou smluvní strany odhodlány plnit své povinnosti podle článku VI. Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze dne 1. července 1968 a dosažení historického cíle zbavit lidstvo jaderné hrozby,

vyjadřujíce silnou podporu probíhajícímu globálnímu úsilí o nešíření zbraní,

usilujíce o zachování kontinuity a poskytnutí nového impulsu procesu postupného snižování a omezování jaderných zbraní současně s udržováním světové bezpečnosti a zabezpečením svých jaderných arzenálů, s ohledem na rozšiřování tohoto procesu v budoucnu, včetně opatření vícestranné povahy,

řídíce se zásadou nedělitelné bezpečnosti a přesvědčením, že opatření ke snížení a omezení strategických útočných zbraní a další povinnosti stanovené v této smlouvě zvýší předvídatelnost a stabilitu, a tím i bezpečnost obou stran,

uznávajíce, že existuje vzájemná souvislost mezi strategickými útočnými zbraněmi a strategickými obrannými zbraněmi, že tato vzájemná souvislost v procesu redukce strategických jaderných zbraní dále získá na významu a že stávající strategické obranné zbraně nenaruší schopnost vývoje a účinnost strategických útočných zbraní obou stran,

vzhledem k vlivu mezikontinentálních balistických střel a balistických střel odpalovaných z ponorek v obvyklých konfiguracích na strategickou stabilitu,

s ohledem na pozitivní dopad významného ověřitelného snížení jaderných arzenálů, prováděného na počátku XXI. století, na světovou situaci,

přejíce si vytvořit mechanismus pro sledování provádění závazků podle této smlouvy, upravené, zjednodušené a méně nákladné ve srovnání se Smlouvou mezi Svazem sovětských socialistických republik a Spojenými státy americkými o snížení a omezení strategických útočných zbraní z 31. července 1991, dále jen smlouvou „START“,

uznávajíce, že smlouva START byla plněna Republikou Bělorusko, Kazachstánem, Ruskou federací, Ukrajinou a Spojenými státy americkými, a že snížení počtu zbraní v souladu se Smlouvou o strategických útočných zbraních bylo dosaženo,

vysoko oceňujíce příspěvek Běloruské republiky, Kazachstánu a Ukrajiny při jaderném odzbrojení a posílení mezinárodního míru a bezpečnosti jako států nedisponujících jadernými zbraněmi dle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze dne 1. července 1968,

vítajíce implementaci Smlouvy mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými o omezení strategických útočných zbraní ze dne 24. května 2002,

se dohodly následovně:

Článek I

1. Každá ze smluvních stran sníží a omezí své strategické útočné zbraně v souladu s ustanoveními této smlouvy a bude plnit další povinnosti stanovené v této smlouvě a protokolu k ní.

2. Definice termínů používaných v této smlouvě a protokolu k této smlouvě jsou obsaženy v prvním oddílu tohoto protokolu.

Článek II

1. Každá smluvní strana sníží počty a omezí své mezikontinentální balistické střely a nosiče mezikontinentálních balistických střel (dále MBS), balistické střely odpalované z ponorek a nosiče balistických střel odpalovaných z ponorek (dále BSOP), bojové hlavice MBS, bojové hlavice BSOP a jadernou výzbroj těžkých bombardérů tak, aby sedm let po vstupu této smlouvy v platnost a následně poté celkové množství vypočtené v souladu s článkem III této smlouvy nepřekročilo:

a) 700 jednotek pro rozmístěné MBS, rozmístěné BSOP a rozmístěné těžké bombardéry;

b) 1 550 jednotek pro hlavice na rozmístěných MBS, na rozmístěných BSOP a jaderné hlavice, u nichž se počítá s rozmístěním na těžkých bombardérech;

c) 800 jednotek pro rozmístěné nebo nerozmístěné MBS, rozmístěné nebo nerozmístěné BSOP a rozmístěných nebo nerozmístěných těžkých bombardérech.

2. Každá strana má právo určit sama složení a strukturu vlastních strategických útočných zbraní.

Článek III

1. Pro účely počítání celkového horního limitu stanoveného v písmenu a) odstavce 1 článku II této smlouvy:

a) Každá rozmístěná MBS se počítá jako jedna jednotka;

b) každý rozmístěná BSOP se počítá jako jedna jednotka;

c) Každý rozmístěný těžký bombardér se počítá jako jedna jednotka.

2. Pro účely počítání celkového limitu stanoveného v pododstavci b) odstavce 1 článku II této smlouvy:

a) V případě MBS a BSOP – počet hlavic je počet návratových těles instalovaných na rozmístěných MBS a rozmístěných BSOP;

b) každý rozmístěný bombardér se počítá jako jedna jaderná hlavice.

3. Pro účely počítání celkového horního limitu stanoveného v písmenu c) odstavce 1 článku II této smlouvy:

a) každý rozmístěný nosič MBS se počítá jako jedna jednotka;

b) každý nerozmístěný nosič MBS se počítá jako jedna jednotka;

c) každý rozmístěný nosič BSOP se počítá jako jedna jednotka;

d) každý nerozmístěný nosič BSOP se počítá jako jedna jednotka;

e) každý rozmístěný těžký bombardér se počítá jako jedna jednotka;

f) každý nerozmístěný těžký bombardér se počítá jako jedna jednotka.

4. Pro účely této smlouvy, včetně sčítání MBS a BSOP:

a) vzhledem ke střelám MBS nebo BSOP, které jsou udržovány, skladovány a přepravovány smontované v odpalovacích kontejnerech pro určitý typ střel, je střela ve svém startovacím obalu považována za MBS nebo BSOP tohoto typu;

b) vzhledem ke střelám MBS nebo BSOP, které jsou udržovány, skladovány a přepravovány jako smontované střely bez odpalovacího kontejneru, je střela chápána jako určitý typ MBS nebo BSOP tohoto typu;

c) vzhledem ke střelám MBS nebo BSOP, které jsou udržovány, skladovány a přepravovány v jednotlivých stupních, je první stupeň MBS nebo BSOP považován za určitý typ MBS nebo BSOP tohoto typu;

d) Každý odpalovací kontejner je považován za obsahující MBS nebo BSOP od okamžiku, kdy poprvé opustil zařízení, ve kterém jsou MBS nebo BSOP instalovány, až do okamžiku, kdy došlo k odpálení MBS nebo BSOP, nebo do okamžiku, kdy z něj byla MBS nebo BSOP odstraněna s cílem jejího zničení. Kontejner se nepovažuje za obsahující MBS nebo BSOP, pokud obsahuje školní model střely, nebo pokud byl zahrnut do výstavní expozice. Odpalovací kontejnery MBS nebo BSOP určitého typu musí být odlišitelné od odpalovacích kontejnerů MBS nebo BSOP jiného typu.

5. Nově postavené strategické útočné zbraně se stávají se předmětem této smlouvy následujícím způsobem:

a) MBS – když poprvé opustí výrobní zařízení;

b) mobilní odpalovací zařízení MBS – když poprvé opustí výrobní zařízení;

c) odpalovací silo MBS – když je poprvé instalováno a uzavřeno ochranné víko šachty;

d) BSOP – když poprvé opustí výrobní zařízení;

e) odpalovací zařízení BSOP – když ponorka, na nichž je instalováno odpalovací zařízení, je poprvé spuštěna na vodu;

f) bombardér vybavený pro nesení jaderných zbraní – opustí-li drak letadla poprvé závod, podnik nebo budovu, ve které jsou letouny kompletovány, včetně montáže komponent těžkého bombardéru, nebo pokud drak letadla poprvé opustí závod, podnik nebo budovu, ve které se stávající draky bombardérů přepracovávají na draky těžkých bombardérů.

6. MBS, BSOP, odpalovací zařízení MBS, odpalovací zařízení BSOP a těžké bombardéry již nespadají do působnosti této smlouvy, pokud splní požadavky obsažené v oddílech tři a čtyři protokolu ke smlouvě. MBS nebo BSOP již nespadají do působnosti této smlouvy, pokud jsou všechna odpalovací zařízení MBS nebo BSOP typu určeného pro tyto MBS nebo BSOP zničeny či konvertovány v souladu s třetím oddílem protokolu k této smlouvě.

7. Pro účely této smlouvy:

a) střela typu vyvinutého a testovaného pouze k přepadovému stíhání objektů a pro boj s objekty, které nejsou umístěny na povrchu Země, není považována za balistickou střelu, na niž se vztahují ustanovení této smlouvy;

b) v rámci stejného typu musí být těžký bombardér vybavený k nesení jaderných zbraní musí odlišitelný od těžkých bombardérů vybavených pro nejaderné zbraně;

c) těžké bombardéry téhož typu již nejsou předmětem této smlouvy nebo předmětem v ní stanovených omezení, když poslední těžký bombardér tohoto typu vybavený pro nesení jaderné zbraně je zničen, respektive vyloučen nebo patřičně konvertován na těžký bombardér vybavený pro nejaderné zbraně v souladu s třetím oddílem protokolu k této smlouvě.

8. Ke dni podpisu této smlouvy:

a) stávající typy MBS jsou:

i) pro Spojené státy americké – Minuteman II, Minuteman III a Peacekeeper ;

ii) pro Ruskou federaci – RS-12M, RS-12M2, RS-18, RS-20 a RS-24;

b) stávající typy BSOP jsou:

i) pro Ruskou federaci – RSM-50, RSM-52, RSM-54 a RSM-56;

ii) pro Spojené státy americké – Trident II;

c) stávající typy těžkých bombardérů jsou:

i) pro Spojené státy americké – B-52G, B-52N, B-1B a B-2A;

ii) pro Ruskou federaci – Tu-95MS a Tu-160;

d) stávajících typy odpalovacích zařízení MBS a BSOP jsou:

i) pro Ruskou federaci – odpalovací zařízení MBS: RS-12M, RS-12M2, RS-18, RS-20 a RS-24; odpalovací zařízení BSOP: RSM-50, RSM-52, RSM-54, a RSM-56;

ii) pro Spojené státy americké – odpalovací zařízení MBS: Minuteman II, Minuteman III a Peacekeeper; odpalovací zařízení BSOP: Trident II.

Článek IV

1. Každá ze smluvních stran umístí:

a) rozmístěné rakety MBS pouze na základnách MBS;

b) rozmístěné těžké bombardéry pouze na leteckých základnách.

2. Každá ze smluvních stran instaluje rozmístěná odpalovací zařízení BSOP pouze na raketonosných ponorkách.

3. U každé ze smluvních stran umístí:

a) nerozmístěná odpalovací zařízení MBS pouze na základách MBS, ve výrobních zařízeních, zařízeních pro jejich vybavení hlavicemi, v opravárenských zařízeních, skladech, místech konverze nebo likvidace, v zařízeních určených pro výcvik, na testovacích polygonech a v zařízeních používaných k vypouštění kosmických objektů. Mobilní odpalovací zařízení a prototypy MBS nesmějí být umístěny v zařízeních základen MBS určených pro údržbu;

b) nerozmístěné MBS a nerozmístěné BSOP analogicky jen na ponorkových základnách, zařízeních pro vybavení MBS nebo BSOP hlavicemi, v zařízeních pro údržbu MBS nebo BSOP, zařízeních pro opravy MBS nebo BSOP, skladových zařízeních MBS nebo BSOP, zařízeních pro konverzi nebo likvidaci MBS nebo BSOP, na testovacích polygonech, v zařízeních používaných k vypouštění kosmických objektů a ve výrobních zařízeních. Nicméně prototypové MBS a prototypové BSOP nesmějí být rozmístěny v objektech základen MBS nebo ponorkových základen určených pro údržbu.

4. nerozmístěné MBS a nerozmístěné BSOP, stejně jako nerozmístěná mobilní odpalovací zařízení MBS, se mohou nacházet na přepravních trasách. Každá strana omezí trvání každé přepravy na trase mezi objekty na dobu nepřesahující 30 dnů.

5. odpalovací zařízení MBS nebo BSOP, která jsou určena pro zkoušky, mohou být umístěna jen na testovacích polygonech.

6. Odpalovací zařízení určená pro výcvik mohou být rozmístěna pouze na základnách MBS, výcvikových zařízeních a zkouškových polygonech. Počet raketových sil určených k výcviku na každé základně MBS nesmí překročit jednu jednotku pro každý typ MBS určený pro tuto základnu MBS.

7. Každá ze smluvních stran je omezena počtem ne více než 10 jednotek těžkých bombardérů určených pro testování.

8. Každá ze smluvních stran smí umístit testovací těžké bombardéry jen v testovacích leteckých centrech pro těžké bombardéry. Nerozmístěné těžké bombardéry, které nejsou těžkými bombardéry určenými k testování, mohou být umístěny pouze v opravárenských nebo výrobních zařízeních pro těžké bombardéry.

9. Každá strana se zavazuje neumísťovat na letecké základný těžkých bombardérů vybavených jadernou výzbrojí společně těžké bombardéry vybavené i nevybavené pro nesení jaderných zbraní, pokud se strany nedohodnou jinak.

10. Strategické útočné zbraně nebudou umístěny ve zlikvidovaných zařízeních, kromě případů, kdy se přepravují přes tyto objekty a při dočasném pobytu těžkých bombardérů v těchto zařízeních.

11. Strategické útočné zbraně podléhající této smlouvě nesmějí být rozmístěny mimo státní území každé ze stran. Závazky stanovené v tomto odstavci se nesmějí dotýkat práv a povinností smluvních stran v souladu s obecně uznávanými zásadami a normami mezinárodního práva, pokud jde o průjezd ponorky nebo lety letadel, nebo návštěv ponorek v přístavech třetích států. Těžké bombardéry mohou být dočasně umístěny mimo území státu, jak je uvedeno v oznámení v souladu s čtvrtým oddílem protokolu k této smlouvě.

Článek V

1. S přihlédnutím k ustanovením této smlouvy může být prováděna modernizace a nahrazování strategických útočných zbraní.

2. Když se podle názoru jedné strany jedná o nový typ strategických útočných zbraní, strana má právo vznést otázku a tyto strategické útočné zbraně projednávat v bilaterální konzultativní komisi.

3. Žádná smluvní strana nesmí rekonstruovat a používat odpalovací zařízení MBS a odpalovací zařízení BSOP obsahující antirakety. Žádná smluvní strana rovněž nesmí konvertovat a používat odpalovací zařízení MBS a BSOP k umístění antiraket. Toto ustanovení se nevztahuje na odpalovací zařízení MBS, která byla konvertována před podpisem této Smlouvy.

Článek VI

1. Změny, rušení nebo jiné prostředky vyloučení ze započtení strategických útočných zbraní a zařízení musejí být prováděny v souladu s třetím oddílem protokolu k této smlouvě.

2. Oznámení o změně, odstranění či vyloučení ze započtení musejí být prováděny v souladu s třetím a čtvrtým oddílem protokolu ke smlouvě.

3. Sledování konverze nebo odstranění v souladu s touto smlouvou se musí provádět:

a) národními technickými prostředky ověřování v souladu s článkem X této smlouvy, a

b) inspekčními aktivitami podle článku XI této smlouvy.

Článek VII

1. Databáze, jejíž povinné zřízení vyplývá z této smlouvy, bude vytvořena v souladu s druhým a čtvrtým oddílem protokolu k této smlouvě. Kategorie dat takové databáze jsou stanoveny v druhém oddílu protokolu k této smlouvě.

2. Každá smluvní strana oznámí druhé straně změny v datech a poskytuje další oznámení způsobem stanoveným v úvodu čtvrtého oddílu protokolu k této smlouvě.

3. S cílem poskytovat a přijímat oznámení obě strany použijí Centra pro snížení jaderného nebezpečí, pokud zde není stanoveno jinak.

4. Každá ze smluvních stran na základě dobrovolnosti, kromě oznámení uvedených v odstavci 2 tohoto článku může poskytovat další oznámení, pokud se domnívá, že jsou nezbytná k zajištění důvěry při plnění závazků podle této smlouvy.

5. Smluvní strany povedou konzultace v rámci bilaterální konzultativní komise pro sdělování údajů a informací získaných při provádění této smlouvy. Strany mají právo zveřejnit tyto údaje a informace po schválení této záležitosti na základě bilaterální konzultativní komise. Každá strana má právo zveřejnit údaje o jejích strategických útočných zbraních.

6. Geografické souřadnice týkající se údajů uvedených ve druhém oddílu protokolu k této smlouvě, zvláštní rozpoznávací znaky, schémata objektů určených na základě této smlouvy, jakož i schémata pobřežních linií a vodstev definovaných podle této smlouvy nesmějí být zveřejněny, pokud se strany nedohodnou jinak v rámci bilaterální konzultativní komise.

7. Bez ohledu na odstavec 5 mohou strany zveřejnit celkový počet rozmístěných MBS, rozmístěných BSOP a rozmístěných těžkých bombardérů, celkový počet hlavic na rozmístěných MBS, rozmístěných BSOP, a jaderných hlavic způsobilých k nasazení z těžkých bombardérů, stejně jako celkový počet rozmístěných a nerozmístěných odpalovacích kontejnerů MBS, rozmístěných a nerozmístěných odpalovacích kontejnerů BSOP, rozmístěných a nerozmístěných těžkých bombardérů.

Článek VIII

V případech, kdy jedna ze stran rozhodne, že její akce by mohla vést k nejednoznačné situaci, jako smluvní strana přijme opatření k zajištění životaschopnosti a účinnosti této smlouvy a ke zvýšení důvěry, transparentnosti a předvídatelnosti, pokud jde o snížení a omezení strategických útočných zbraní. Tato opatření mohou zahrnovat mimo jiné včasné poskytování informací o činnosti strany, která je spojena s nasazením nebo zvýšení připravenosti strategických útočných zbraní, aby se předešlo nesprávnému výkladu dalších akcí. Tyto informace budou poskytovány prostřednictvím diplomatických nebo jiných kanálů.

Článek IX

Po vzájemné dohodě smluvních stran budou telemetrické informace o startech MBS a BSOP vyměňovány na základě parity. Strany se musejí dohodnout na rozsahu výměny těchto telemetrických informací.

Článek X

1. V zájmu zajištění souladu s ustanoveními této smlouvy, každá smluvní strana se zavazuje:

a) využívat své dostupné národní technické prostředky ověřování takovým způsobem, který je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva;

b) nerušit vnitrostátními technickými prostředky kontrolu plnění své povinnosti druhou smluvní stranou v souladu s tímto článkem, a

c) nepoužívat maskovací opatření, která brání ověřování shody s ustanoveními této smlouvy národními technickými prostředky kontroly.

2. Povinnost nepoužívat maskování zahrnuje povinnost nepoužívat je na testovacích polygonech, včetně opatření, která vedou k utajování raket MBS, BSOP, odpalovacích zařízení MBS, nebo kontakt mezi MBS a BSOP a jejich odpalovacích zařízení během testování. Povinnost nepoužívat maskovací opatření se nevztahují na praxi skrytí nebo ukrytí základen MBS nebo využití přístřešků na ochranu strategických útočných zbraní před působením atmosférických jevů.

Článek XI

1. S cílem potvrdit správnost deklarovaných údajů o strategických útočných zbraních, na které se vztahuje tato smlouva, a sledování ustanovení této smlouvy, každá smluvní strana má právo provádět kontrolní činnosti, v souladu s tímto článkem a úvodem pátého oddílu protokolu ke smlouvě.

2. Každá strana má právo provádět inspekce na základnách MBS, ponorkových základnách a na leteckých základnách. Cílem těchto inspekcí je potvrdit správnost deklarovaných údajů o počtech a typech rozmístěných a nerozmístěných strategických útočných zbraní, na které se vztahuje tato smlouva, počet hlavic umístěných na rozmístěných MBS a rozmístěných BSOP, stejně jako počty jaderných zbraní umístěných na rozmístěných těžkých bombardérech. Tyto kontroly jsou dále označovány jen jako „inspekce prvního typu“.

3. Každá strana má právo provádět inspekce na zařízeních uvedených v páté části sedmého oddílu protokolu k této smlouvě. Cílem těchto inspekcí je potvrdit správnost deklarovaných údajů o množství, druzích a specifikaci nerozmístěných strategických útočných zbraní, které jsou předmětem této smlouvy, jakož i potvrzení o konverzi nebo likvidaci strategických útočných zbraní.

Navíc každá strana bude mít právo provádět inspekce na dříve uvedených objektech, které jsou uvedeny ve druhém oddíle protokolu k této smlouvě, aby ověřila, že tyto objekty nejsou využívány pro účely neslučitelné se smlouvou.

Inspekcemi uvedenými v tomto odstavci jsou dále inspekce druhého typu.

4. Každá smluvní strana provádí předvádění výzbroje a má právo účastnit se předvádění druhé strany. Účelem tohoto předvádění je ukázat charakteristické vlastnosti nových typů a potvrzení jejich technických vlastností, a také demonstrovat výsledky konverze pro každý typ strategické útočné zbraně, která je předmětem této smlouvy.

Článek XII

S úmyslem podpořit cíle a ustanovení této smlouvy, smluvní strany zřizují bilaterální konzultativní výbor, pravomoci a postupy, které jsou stanoveny v šestém oddíle protokolu k této smlouvě.

Článek XIII

S cílem zajistit životaschopnost a účinnost této smlouvy, každá smluvní strana nebude akceptovat žádné mezinárodní závazky, nebo nepřijme účast v jakékoli mezinárodní akci, která by byla v rozporu s jeho ustanoveními. Strany neposkytují třetím stranám strategické útočné zbraně, které jsou předmětem této smlouvy. Smluvní strany povedou konzultace v rámci bilaterální konzultativní komise k řešení veškerých nejasností, které v tomto ohledu mohou vzniknout. Toto ustanovení se nevztahuje na jakékoliv modely spolupráce, včetně závazků, v oblasti strategických útočných zbraní, existujících v čase podpisu mezi jednou ze stran a třetím státem.

Článek XIV

1. Tato smlouva, včetně jejího protokolu, který je její nedílnou součástí, podléhá ratifikaci v souladu s ústavními postupy obou stran. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem výměny ratifikačních listin.

2. Tato smlouva zůstává v platnosti po dobu 10 let, vyjma situace, kdy bude dříve nahrazena následující smlouvou o snížení a omezení útočných strategických zbraní. Pokud u některé ze stran otázka prodloužení platnosti této smlouvy vyvolává pochybnosti, mohou toto téma smluvní strany společně zkoumat. Pokud strany rozhodnou o prodloužení této smlouvy, musí být prodloužena na dobu nejvýše pěti let, pokud nebyla nahrazena pozdější smlouvou o snížení a omezení strategických útočných zbraní.

3. Každá smluvní strana má při výkonu své státní svrchovanosti právo odstoupit od této smlouvy, jestliže rozhodne, že v souvislosti s předmětem této smlouvy existují výjimečné okolnosti, které ohrozily její svrchované zájmy. V tom případě musí oznámit druhé smluvní straně své rozhodnutí. Toto oznámení musí obsahovat prohlášení o mimořádných událostech, které oznamující strana považuje za ohrožení svých nejvyšších zájmů. Tato smlouva pozbývá účinnosti tři měsíce ode dne obdržení uvedeného oznámení druhou stranou, pokud oznámením není stanoveno pozdější datum.

4. Tato smlouva v okamžiku jejího vstupu v platnost nahradí Smlouvu mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými o omezení strategických útočných zbraní ze dne 24. května 2002, jejíž platnost tímto datem končí.

Článek XV

1. Každá smluvní strana může navrhnout dodatky k této smlouvě. Dohodnuté změny vstoupí v platnost v souladu se stanovenými postupy pro vstup této smlouvy v platnost.

2. Pokud nastane potřeba provést v protokolu této smlouvy změny, které se nedotýkají podstatných práv nebo závazků vyplývajících z této smlouvy, strany používají k vyjednání těchto změn bilaterální konzultativní komisi bez toho, aby se uchýlily se k proceduře přijímání dodatků stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek XVI

Tato smlouva musí být registrována v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

Dáno v Praze, 8. 4. 2010 ve dvou vyhotoveních, každý v ruském a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.