Měli bychom se naučit myslet konzervativně?

7. 4. 2010 / Pavel Urban

reakce na článek Karla Dolejšího Pan Urban v lednu na jahodách, aneb Kde jsou ty časy

"...To, že na Západě v poválečných třiceti zlatých letech rozkvetl sociální stát, není otázkou čísi všemocné libovůle, ale velice speciálních historických podmínek, které jsou jednoduše pryč a nedokážeme je znova vytvořit. Je možné konzervovat zbytky toho, co ze sociálního státu dosud zůstalo, ale pak jde o ústupové boje bez naděje na vítězství. Je až trapné říci to takto, ale už nevím, jak ještě názorněji formulovat pro 'nechápavé`..." Není zapotřebí nic formulovat, citovanému rozumím a naprosto souhlasím. Spokojím se citátem z mého textu, kde jsem tvrdil opak, abych pochopil ne to, co KD chce říci, ale s čím konkrétně polemizuje.

Co se týče kapitalistické dělby práce, je jistý rozdíl honit lidi jako zvěř, násilím je odvézt na opačný konec zeměkoule a tam je nechat zdarma dřít pod skutečným (nikoli obrazným) bičem a mezi využíváním zoufalé situace lidí v jiných částech světa, kterým nabídneme o chlup lepší existenci než je ta dosavadní. Z našeho hlediska to nemusí být velký rozdíl, pro lidi v oněch jiných částech světa to ale rozdíl zpravidla je. Neměli bychom být tak sobečtí a myslet jenom na sebe. Já psal o otroctví v původním slova smyslu, a bez TÉTO dělby práce se kapitalismus posléze obešel. Jak bude (ne)fungovat kapitalismus na dnešním Západě, až ztratí zdroj levného zboží ze zemí levné pracovní síly (a k tomu dříve či později dojde) je jiná otázka. Také důležitá, také související s tématem, ale o tom jsem nepsal.

Pokud mají hroutícímu se světu čelit malé samostatné komunity, pak bychom si měli už teď uvědomit, co to obnáší. To znamená především naučit se myslet konzervativně. Aspoň tak, jako J.M.Greer (např. ZDE). Zatím je to věc pouze teoretických diskusí, většinou dost povrchních, v lepším případě svobodného rozhodnutí těch, kterým zůstává svoboda vrátit se zpět. Jako s tou hračkou, kterou odhodíme, až nás omrzí. Pokud tuto možnost ztratíme (a bez toho budou komunity vždy pouze součástí této společnosti, nikoli její alternativou), pak to bude něco úplně jiného. Je otázka, zda si to "něco jiné" vůbec dokážeme představit.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 7.4. 2010