"Kauza Topolánek" aneb mediální konstrukce reality

7. 4. 2010 / Jiří Simonides

Lež Blesku č. 1: "Církev vymývá mozky"

Blesk opakovaně přisoudil Topolánkovi výrok, že církev vymývá mozky. Topolánek reagoval na názor jednoho z účastníků natáčení, že církev rovná se náboženství a že křesťanství potlačuje přirozenost člověka. Topolánek doslova odpověděl: "Prvotní křesťanství bylo bez církve. Církev se chopila díky [...] oblbování mas, díky brainwashingu, ...totálnímu, se zmocnili těch lidí a těch mozků a křesťanství použili jako mocenský nástroj, ale samotné křesťanství přece škodlivé není." Správné užívání času přítomného a minulého můžeme považovat za samozřejmou výbavu každého člověka, natož pak novináře. Nedokáži si vysvětlit jinak než určitou nedostatečností redaktora a nebo snahou za každou cenu skandalizovat, že byly Topolánkovy výroky v titulcích opakovaně přeloženy do přítomného času. Např. "Fotil se pro gaye a říká: Církev vymývá mozky!" (Blesk, 26. 3. 2010). Nebo "Předsedovi ODS Mirkovi Topolánkovi je pořádně horko. Může za to jeho výrok pro gay magazín LUI, podle kterého církev vymývá lidem mozky." ZDE

Topolánek hovořil o způsobu, kterým církev získala moc, nikoli o tom, že v současné době církev vymývá mozky, jak se naopak může zdát z dílčích titulků. ZDE

Lež Blesku č. 2: Topolánek adresoval výroky gayům a Židům

Blesk opakovaně tvrdil, že Topolánek adresoval své výroky Židům a gayům. Např. "Výroky Topolánka na adresu církve, Židů či Čechů stály šéfa ODS volební lídrovství." (Blesk, 26. 3. 2010). "Fischera Topolánkova slova o Židech urazila." (Blesk, 22. 3. 2010) "Po výrocích o Židech, homosexuálech a církvi [...]" a "Po perlách o Židech a gayích pro časopis LUI, které zveřejnil Blesk [...]" (Blesk, 23. 3. 2010). "Hulvátské výroky na adresu Židů, gayů, církve i premiéra jsou jen poslední kapkou. [...]" (Nedělní Blesk, 21. 3. 2010).

Pomineme-li takovou prkotinu, jakou je výrazová neobratnost (čeština nezná výraz "lídrovství") a že Blesk Topolánkem užitý výraz "žid" pravděpodobně špatně přepsal ve smyslu etnika či národnosti s velkým písmenem ("Žid"), jsou pozoruhodné zejména interpretační schopnosti redaktora Blesku. Topolánkova věta, ze které bulvár čerpá, zněla "Gustav Slamečka, když jde opravdu do tuhého, opravdu do tuhého, tak jako ministr, mám pocit, že uhne. A to ten Fischer je žid, není to gay a uhne ještě dřív. To znamená, to přeci nesouvisí s tím, že je gay, to souvisí s jeho charakterem. To nesouvisí s tím, že je gay."

Nutno je ještě doplnit kontext celého rozhovoru. Topolánek byl opakovaně vyzýván, aby charakterizoval gay komunitu, aby řekl -- doslova -- "pět adjektiv", kterými vyjádří jinakost gayů. Opakovaně to odmítl a mnohokrát zdůraznil, že každého člověka je třeba posuzovat individuálně, nikoli podle příslušnosti ke skupině. Na toto nekorektní zpracování Topolánkových výroků upozorňuje i sám šéfredaktor časopisu LUI: "[...] pan Topolánek s focením a rozhovorem souhlasil, načež nás v průběhu focení velmi mile překvapil svými postoji k minoritám. Současně je mou povinností uvést, že ony hojně diskutované věty, které pan Topolánek vyřkl byly skutečně vyřčeny s dobrým záměrem a ve výsledku vytrženy z kontextu. Video bohužel neobsahuje části našeho rozhovoru, kde pan Topolánek hovoří o svých liberálních postojích." ZDE

Topolánkovy výroky byly nejen citovány mimo pronesený kontext, ale byly interpretovány zcela zkresleně. Na základě výroků na adresu ministra Slamečky a premiéra Fishera Blesk dovozuje, že Topolánek mluvil o Židech a homosexuálech. Obludnost této manipulace je třeba si dobře uvědomit, zejména proto, že na masy čtenářů zaúčinkovala a umožnila mnoha politikům přistoupit na hru Blesku a také proto, že z ní Blesk dokázal vytěžit přesně opačný význam toho, co Topolánek řekl. Zkreslení je přitom do očí bijící.

Lež Blesku č. 3: Topolánek urazil gaye a Židy

Interpretace redaktora Blesku je skvost. Aplikace stejné logiky na jiné případy bude ústit opět jen v absurdity. Správný redaktor se ale případu antisemitského a homofobního politika nezalekne a pasuje se ještě do role tiskového mluvčího Židů i gayů, když prohlásí, že jsou tito Topolánkovými výroky uraženi.

Co stačí redaktorovi k tomu, aby mohl veřejně prohlásit, že Topolánek "urazil pro časopis homosexuálů Židy, církev i samotné gaye" (Blesk, 23. 3. 2010)? Bylo to vyjádření -- snad špatně informovaného -- premiéra Fischera z 21. března: "Výroky předsedy ODS Mirka Topolánka o povaze Židů, církví a homosexuálů považuji - diplomaticky řečeno - za urážlivé, hloupé a zcestné," který ve svém prohlášení nemohl čerpat jinde než z pokřikování Blesku, hrubě deformujícího původní obsah rozhovoru s Topolánkem ZDE), případně z šestnáctivteřinového videa na Youtube s názvem "Topolánek uráží Židy a homosexuály", ve kterém jediném byla zveřejněna ona pasáž o Fischerovi už 21. března 2010.

Místo, aby Blesk přiznal, že přestřelil, dál opakoval svou mantru "Kvůli jeho hulvátským výrokům o gayích, židech a církvi..." (Blesk 24. 3. 2010). Přitom ignoroval oficiální vyjádření časopisu LUI:"Mrzí nás, jakou mediální odezvu způsobila jeho slova vytržená z kontextu, v jehož plném znění je význam právě těchto slov opačný." ZDE)

Spekulace Blesku předkládaná jako fakt: Topolánek věděl, že je natáčen a nyní lže

ZDE

Blesk přináší zdrcující důkazy o tom, že Topolánek věděl o natáčení rozhovoru. Otiskl přeci screenshot videosnímku, na kterém je vedle Topolánka vidět v zrcadle člověk s digitální zrcadlovkou. Trpělivý čtenář si může na Youtube.com pustit video celé a udělat si názor sám. Postava se zrcadlovkou v ruce se v zrcadle mihne dokonce několikrát, jen zpočátku ale s okem u hledáčku, později fotoaparát opírá u hrudník a objektivem míří kamsi do stropu a živě gestikuluje. Tomu odpovídají i záběry nevalné úrovně, tmavé, našišato a zabírající někdy více stropu než postavy Topolánka.

Ať už Topolánek věděl o natáčení nebo nikoli, od redakce Blesku jde o šikovný úhybný manévr, strhnutí pozornosti jiným směrem. I novinář začátečník ví, že bez souhlasu těch, kdo rozhovor poskytli, je neetické jeho obsah zveřejňovat. Ne snad proto, že by si lidé nestáli za svými myšlenkami, ale proto, že člověk formuluje své myšlenky s daleko větší péčí, pokud ví, že budou publikovány, než když je komunikuje v rámci neformálního rozhovoru.

Jak ke zveřejnění videa došlo?

Existují dvě verze. První podává šéfredaktor časopisu LUI Jakub Starý, který focení organizoval. Tvrdí, že video se dostalo do médií nechtěně, resp. pro server novinky.cz spekuloval o tom, že Blesku předal video úmyslně člen redakce časopisu LUI, protože si chtěl finančně přilepšit. ZDE ZDE

Další verzi vysvětluje odpovědný redaktor www.blesk.cz. Tvrdí, že se s ním dávno před natáčením sešel šéfredaktor Starý a nabídl mu fotky a videa, která budou pořízena při focení s Topolánkem, aby tak pomohli propagaci časopisu LUI. Redaktor Blesku souhlasil, protože očekával "výživný materiál". Dle dohody materiál dostal, včetně videí. Ty však na předaných médiích byly omylem. Přidal je tam prý špatně informovaný člověk, který se focení s Mirkem Topolánkem účastnil. ZDE

Závěrem

Je pozoruhodné, kolik osobností nejen politického života se nechalo opít rohlíkem. A je pozoruhodné, kolik politiků na absurdní drama rozehrané Bleskem přistoupilo a opakovalo magicky působící mantry o skandálních výrocích. Jestli proto, aby situaci využili ve svůj prospěch nebo proto, aby si neušpinili mediální tvář, nechávám na zvážení čtenáře.

Závěrem mi dovolte dopustit se spekulace. Hlavu Mirka Topolánka, pokud skutečně zcela (od)padne, srazily dva soukromé sobecké motivy. Říkám soukromé sobecké proto, že nebyly dle mého názoru motivovány politicky, snahou odstranit nepohodlného předsedu vlastní strany a nebo případně nepohodlného politického rivala, jak se také spekuluje. Prvním sobeckým motivem byl záměr šéfredaktora Jakuba Starého propagovat svůj nový časopis LUI prostřednictvím portálu www.blesk.cz, resp. redakce deníku Blesk (který tímto novému periodiku udělal medvědí PR službu).

Druhým sobeckým soukromým zájmem byl zájem (redaktora?) Blesku vytvořit skandální zprávu z materiálu, na který několik týdnů čekal, a který bohužel sám o sobě nijak skandální nebyl. Proto bylo třeba realitu nahradit mediální realitou, a to opakováním co nejjednodušího sloganu, aby ji mohly masy bez přemýšlení přijmout: Topolánek uráží Židy a homosexuály a každého z vás, milý průměrný Čechu -- i Tebe -- by nejraději nakopal do pr...

Vytisknout