Kam s ním?

26. 3. 2010 / Lukáš Jelínek

Zvítězila první varianta. Topolánek zůstává předsedou, nikoli jedničkou jihomoravské kandidátky, a dochází k rozdělení kompetencí mezi předsedu a celostátního volebního lídra Petra Nečase. Toto věru kreativní řešení dva měsíce před volbami trumflo další kuriózní nápady - vznik triumvirátu vůdců či kolektivní vládu stranického grémia.

Názory jednotlivých příslušníků partajní vrchnosti můžeme odtušit. Ti, jimž Topolánek v minulosti šlápl na kuří oko, a ti, co chtějí ke kormidlu, aby s ním trhli do tradičních vod, volali: Ven! Straníci, kteří se jednoho dne z klíčových postů odporoučí se šéfem, drmolili: Zůstaň! A korunní princové, které si vybral Topolánek osobně, drželi zásadovou a transparentní lajnu naznačenou severomoravským Pavlem Drobilem ve čtvrtečním Právu: "Uvidím, jaká bude situace na výkonné radě, do té doby nemá smysl něco komentovat."

Buď jak buď, co nevidět si předseda svých pět švestek sbalit bude muset. Těžko si představit kraj, kde by o něj příště stáli. Moravany namíchl tvrdou analýzou vlivu církví na věřící. V Praze může uškodit jeho předpotopní charakteristika ženy – věrné manželky, matky a bytosti spíš praktické než vizionářské – nebo komplikovaný vztah k homosexuálům, židům a statistikům. V bývalých Sudetech (zejména v jižních, západních a severních Čechách) mohou Topolánkovi vyčítat sklon k rehabilitování děsivé nacistické terminologie.

Lehké by to neměl ani v ostatních regionech. Vždyť skoro všude žijí obyčejní lidé konzumující knedlo-vepřo-zelo a připravení čas od času někoho, nejlépe politiky, nakopat někam.

Snad jedině kdyby byl ustaven jeden volební obvod na Marsu. Tam by Topolánek mohl se svým viděním světa zakořenit. Jenže – co kdyby se pak, probůh, našel zde na Zemi politik ochotný vládnout třeba s Marťany?

Ve srovnání s Topolánkem pak je nudný Petr Nečas darem z nebes. ODS volby nejspíš prohraje (a také Nečas skončí na Zlínsku až druhý), ovšem se ctí.

Vytisknout