Jde o mé dobré jméno

26. 3. 2010 / Vilém Prečan

Vážený pane Bendo,

dostal jsem Váš otevřený dopis z 25. března t. r. Děkuji za upřesňující informaci o tom, že při mém schvalování za člena VR dva členové Rady ÚSTR hlasovali proti a proč. Neměl jsem se to odkud dovědět. Ředitel Žáček o tom vědeckou radu na ustavující schůzi pokud se pamatuji neinformoval a v Závěru z jednání rady 7. července 2008 týkajícím se složení VR, zveřejněném na internetové stránce ÚSR, není tato okolnost uvedena. -- O Vaši adresu jsem požádal mluvčího ústavu, neopověděl mi; nemám ji ani nyní. -- Budeme-li spolu někdy mluvit mezi čtyřma očima, vysvětlím Vám, proč jsem byl poněkud kryptický a použil eufemismu "šedá eminence".

Asi Vás zklamu, ale až na výše uvedené nemám na svém otevřeném dopisu řediteli Pavlu Žáčkovi co měnit. Naopak se cítím ve svých argumentech potvrzen. Tím spíš, když sleduji další aktivity "neustrčených" a když se dovídám podrobnosti o tom, jaké ovzduší nátlaku a strachu vytvářejí mezi zaměstnanci ÚSTR. Chápu také, proč ředitel Žáček na druhý den po hlasování, z něhož vyšel vítězně Jiří Pernes, zrušil svůj dřívější příkaz, že pracovníci ústavu nesmějí o své vůli komunikovat s médii.

Spoléhám na to, že každý má možnost porovnat argumenty v mém dopise včetně otázek v něm položených, s tím, o jste napsal Vy, a na co jste zůstal odpovědi dlužen, třebaže byste je měl z titulu své funkce a blízkého vztahu k řediteli Žáčkovi znát.

Kdybych chtěl být zlomyslný, pohrál bych si se vzácně nelogickým a nikoli smysluplným tvrzením Vašeho dopisu "nepředkládáte jednu vizi proti druhé, ale tu svou považujete za jedinou možnou". Nestojí to za to.

V jediném máte stoprocentní pravdu -- nebyl jsem a nejsem ve věci Ústavu pro studium totalitních režimů nezaujatým pozorovatelem. Nebyl jsem jím v minulosti, kdy šlo o jeho vznik, a nemám právo být pouhým pozorovatelem dnes, ať už jako člen jeho vědecké rady, ať jako občan, který cítí povinnost starat se o záležitosti obce. Možná to vůbec nechápete. Nehledě na to, že jde krom všeho ostatního také o mé jméno, které jsem dal všanc, když jsme se -- jakkoli bona fide -- o ústav zasazoval a když jsem se stal členem jeho vědecké rady.

S pozdravem

Vilém Prečan

PS. Tento dopis považuji rovněž za otevřený

Ústav pro studium totalitních režimů
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.3. 2010