V dnešní době se ukazuje, že svět i USA se neobejdou bez jaderné energetiky
27. 3. 2010 / Vladimír Wagner
Dovolil bych si doplnit zprávu o hromadění jaderného odpadu v pátečních Britských listech. Týká se otázek kolem vytvoření nové komise pro rozhodnutí, co s vyhořelým jaderným palivem. Bohužel, odkaz uvedený pod článkem je chybný, takže nevím, jestli jsem našel správný. Myslím, že se jedná o tento článek tento článek Marka Claytona v Christian Science Monitor. V Britských částech se objevily jen části informace z článku, a to překladatelem Karlem Dolejším dost jednostranně vybrané. Tedy ty, kde Mark Clayton citoval aktivisty z protijaderné organizace Institute for Energy and Environmental Research (IEER). Mark Clayton ovšem cituje i informace Ministerstva energetiky (DoE)...
Ty vlastně vysvětlují, proč k rozhodnutí o vytvoření komise a k pozastavení přípravy budování trvalého úložiště došlo. Hlavní důvod je, že v osmdesátých letech se, také díky činnosti protijaderných hnutí, začalo předpokládat, že se jaderná energetika utlumí a nebude se rozvíjet. Proto se rozhodlo, že se v USA nebude recyklovat vyhořelé jaderné palivo a dá se do trvalého úložiště. Ovšem v dnešní době se ukazuje, že se svět i USA bez jaderné energetiky neobejdou. Proto se předpokládá, že se v budoucnu využijí systémy (například rychlé reaktory nebo dokonce urychlovačem řízené transmutory), které umožní recyklované palivo efektivně využívat. Zároveň také získat veškerý energetický potenciál skrytý v uranu (zatím se využívá jen jeho necelé procento) a drasticky se tak podaří i snížit množství jaderného odpadu, který by musel do trvalého úložiště dávat. V tomto případě by ukládání vyhořelého paliva ze současných jaderných elektráren s obrovským energetickým potenciálem do trvalého úložiště bylo opravdu trestuhodným vyhazování velmi cenné energetické suroviny. Navíc, před uložením do trvalého úložiště, se musí vyhořelé jaderné palivo skladovat řadu let v přechodném úložišti. Aby se rozpadly krátkodobě žijící radioizotopy a vychladlo. Takže s trvalým úložištěm opravdu není potřeba spěchat.
Komise má tak posoudit nejlepší cesty, jakými se mají USA v jaderné energetice dát. Kdy, kolik a jak velkých trvalých úložišť budou USA potřebovat, závisí na tom, zda půjdou cestou rychlých množivých reaktorů či jiných systémů schopných zajistit uzavřený palivový cyklus nebo se bude jaderná energetika řešit jinak. O dopadech, které to má na zásoby paliva pro jadernou energetiku, jsem psal ZDE.
Podrobněji o možnostech, které nová komise posuzuje píše opět Mark Clayton ve stejných novinách o pár dní dříve.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 26.3. 2010
-
27.3. 2010 / Není vám stydno, pane ministře?27.3. 2010 / Bolševická prasata v Britských listech27.3. 2010 / Vatikán bojuje o Benedikta26.3. 2010 / Pražské jaro Medveděva a Obamy?26.3. 2010 / Televizi "rozhodně nedůvěřuje" pouze 6% občanů26.3. 2010 / ČT nebude vysílat pořady s kandidáty do Sněmovny25.3. 2010 / Čulík a psychologie moci aneb Ve smyčce26.3. 2010 / Eurozóna odsouhlasila plán pomoci Řecku27.3. 2010 / Vladimír WagnerV dnešní době se ukazuje, že svět i USA se neobejdou bez jaderné energetiky25.3. 2010 / Je načase zmocnit se zase naší země25.3. 2010 / Karel DolejšíBílý dům: USA a Rusko se blíží dokončení smlouvy o strategických útočných zbraních25.3. 2010 / ČEZ: Emise CO2 jsou neškodné25.3. 2010 / Stále "se hodně zapomíná"24.3. 2010 / Pavel PečínkaV romských a proromských médiích a nevládkách v Česku pracuje řada neromů, často ve vedoucích pozicích.24.3. 2010 / Hospodaření OSBL za únor 2010