Hra ODS na předvolebního otloukánka

26. 3. 2010 / Karel Dolejší

Vývojář firmy Microsoft John Hopson popsal na svém blogu laboratorní pokus, který shodou okolností lépe než co jiného ilustruje motivaci stojící za právě zveřejněným plánem ODS na zavedení "spravedlivého sociálního systému", jenž se v první řadě zaměřil na postih romské minority v Litvínově a Chomutově.

Očekáváme, že svět dává smysl, že je logicky bezrozporný. Pokud se v něm objeví poruchy, začínáme být nedůtkliví a hledáme někoho, komu bychom připsali vinu. Pokus popsaný Hopsonem ukazuje, že to nemusí být výlučná vlastnost člověka. Dva holubi byli během experimentu umístěni do klece. Jeden z nich byl připoután vzadu, zatímco druhý se mohl volně pohybovat. Každých třicet vteřin se pootevřela násypka a uvolnila malé množství potravy. Volný holub mohl potravu sezobat, kdežto připoutaný nikoliv. Zhruba hodinu poté, co z násypky každou půlminutu padala potrava, se však režim změnil. Přísun krmiva se naráz zastavil. Volný holub ještě chvíli v pravidelných intervalech kontroloval, zda se násypka přece jen neotevře - a když si uvědomil, že s přísunem potravy je patrně konec, přesunul se dozadu do klece a začal klovat připoutaného kolegu. Ten přirozeně neměl s ukončením přísunu potravy nic společného - jenže frustrace dosud dobře živeného holuba byla zcela reálná a našla si tedy odreagování cestou nejmenšího odporu.

Podle představ ODS mají sociální dávky v penězích napříště dostávat jen "zodpovědní". Rozšířeno má být vyplácení dávek v poukázkách či elektronickými kartami, což prý zabrání zneužití dávek při hraní na automatech nebo nákupu alkoholu. Co na tom, že lze již teď předem očekávat vznik nového kšeftu pro stávající úžerníky, kteří budou (samozřejmě v naprosto nevýhodném kursu) vyměňovat poukázky za peníze. Co na tom, že nejspíše něco není v pořádku, pokud se Česká republika změnila v Las Vegas Evropy; v roce 2008 naši spoluobčané prosázeli 129 miliard korun a skuteční experti na problém očekávají kvůli krizi spíše rozvoj této závislosti než její ústup. Provozování "výherních" automatů přitom až donedávna kvůli postoji Kalouskova ministerstva financí nemohly obce účinně regulovat. V ČR je celkem přes 100 000 "výherních" automatů, to znamená, že na každých sto obyvatel připadá jedno zařízení. Snahy regulovat tento amorální byznys, u nějž je dokonce ministerskou studií doloženo, že se vydatně živí na beznaději sociálně potřebných, se setkávají s obstrukcemi a nikdo se na nich nepokouší založit předvolební program. Jinak ale dopadají ti, kdo jsou jeho (jistě spoluvinnými, avšak) oběťmi. Závislost by bylo třeba léčit a odstranit její spolupůsobící příčiny spočívající v sociálně bezvýchodné situaci, nikoliv oběti trestat, zatímco ty, kdo z nich tyjí, ponechat nestigmatizovány, aby pokračovali v hanebné živnosti. Jenže: Regulovat "podnikání"? To přece není program vhodný pro pravicově populistickou ODS...

Dalším z opatření navrhovaných Topolánkovou stranou má být podmínění výplaty podpor v nezaměstnanosti a dalších dávek po dvou měsících účastí na veřejně prospěšných pracích, veřejné službě, rekvalifikaci nebo vzdělávacích kurzech. Jinými slovy to znamená po dvou měsících na dávkách znevolnění příjemců. Veřejně prospěšné práce jsou v řadě obcí již dávno dlouhodobě nezaměstnanými vykonávány (přinejmenším sezónně), ovšem pochopitelně za podmínky, že je to i pro tyto lidi tak či onak výhodné (odměna je o něco vyšší než podpora, dočasná práce umožňuje mimo sezónu opět čerpat podporu atd.). Kamarádčofty spojující mnohé firmy, které nabízejí rekvalifikace či různé kurzy, s příslušnými rozhodujícími místy na MPSV, jsou veřejným tajemstvím, stejně jako relativně malá užitečnost většiny těchto opatření při zvyšování šance na nalezení nového zaměstnání. Vcelku příznačně návrhy ODS nezdůrazňují obsah rekvalifikačních kurzů a jejich možný dopad na skutečné snížení nezaměstnanosti, ale jen povinnost je absolvovat. Jisté je tedy jedině to, že navrhovaná opatření by účinně zvýšila příjmy firem nasmlouvaných MPSV a ve svých důsledcích náklady na politiku nezaměstnanosti.

ODS, která se po řadě skandálů potácí někde těsně nad úrovní předvolebních preferencí KSČM, právě vsadila na frustraci střední třídy a na odvedení hněvu na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Skutečné příčiny ekonomické krize, stejně jako rozkradené a vyplýtvané miliardy z projektů typu Pandur či Opencard, mají být tiše zapomenuty při náhradní podívané na "nezodpovědné socky" šikanované povinným vykonáváním nesmyslných činností. Jinými slovy, ODS sází na to, že občané ČR nejsou o nic chytřejší než frustrovaný holub v pokusu, který popsal John Hopson. Je možné, že by taková kalkulace přinesla úspěch?

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.3. 2010