Generace na přelomů věků

26. 3. 2010 / Petr Sak

Každý živý společenský proces má své nositele, své subjekty, sociální skupiny, které na společenském procesu diferencovaně participují.

Od začátku devadesátých let se na komputerizaci české společnosti významně podílely děti z osmdesátých let, které se v Atari klubech a v dalších zařízeních pro volný čas seznamovaly již v  osmdesátých letech v předstihu s počítači a osvojovaly si počítačovou gramotnost. Realita a jí postihující empirické výzkumy od počátku procesů komputerizace a informatizace ukazovaly na silný generační aspekt těchto procesů, který se stále prohluboval.

Graf 1. Vývoj disponibility počítačem ve věkových skupinách v letech 1992 – 2005

Pramen: Reprezentativní výzkumy realizované v letech 1992 – 2005 v rámci grantů, jejichž řešitelem byl P. Sak. Jejich charakteristiky (Sak, P. Člověk a vzdělání v informační společnosti 2007, s.279; Sak, P. Mládež na křižovatce Praha, 2004, s.217-230)

Graf 1 ukazuje pomoci indexu disponibility průběh penetrace osobního počítače věkovými skupinami, resp. generacemi v průběhu let 1992 až 2005. Index je průměrem z hodnot znaku vlastnictví počítače, (hodnoty znaku: 1-nevlastní, nemá k dispozici, 2- má k dispozici, nevlastní, 3- vlastní, má k dispozici). Skupině starší 56 let index od roku 2000 stoupá a v roce 2005 se již blíží hodnotě indexu věkových skupin 15 – 25 v roce 1996.

Generace

Generace patří k sociologickým kategoriím, které jsou spjaty se společenskou dynamikou a změnou. Každý populační ročník je socializován a jeho příslušnicí sociálně zrají v kontextu společnosti jejich věku. Také generace má demografickou základnu, avšak to, co tvoří generaci jsou specifické společenské podmínky socializace a výrazné přelomové společenské události. Stejné společenské podmínky a stejná společenská událost působí odlišně na různé populační ročníky. Na škále populačních ročníků existuje pásmo, v němž společenské podmínky a událost působí nejsilněji, zde se nachází jádro generace. A jako má kometa jádro a ohon, podobně po obou stranách jádra generace slábnou generační symptomy. Generační obraz jádra a jeho periferií je u každé generace odlišný a typický pro danou generaci, společenské podmínky a společenskou událost. Čím je generace vyhraněnější, tím je její jádro více sevřené z hlediska populačních ročníků. Diference mezi hraničními populačními ročníky a následnou či předchozí generací jsou tím větší, čím je generace vyhraněnější, čím výraznější společenské události ji formovaly. Jestliže společenská událost formující generaci má opačné charakteristiky, generace je méně vyhraněná společensky i politicky, její počátek a konec je více vágní, diference mezi generacemi a i uvnitř generace jsou menší.

Člověku vnější aktuální sociálno, společné jedincům ve stejné fázi socializace a sociálního zrání, působí na tuto sociální skupinu a spolupodílí se na vytvoření jedinečného společenského subjektu – generaci, která následně změní směr působení a po desetiletí přetváří své výchozí sociálno a utváří jeho novou kvalitu.

Od klasika sociologie generací a svým způsobem i zakladatele Karla Mannheima je určující názor, že tvůrcem generace je sociální obsah. "První, co je při pohledu na určitou generační jednotu nápadné, je dalekosáhlá příbuznost obsahů, které naplňují vědomí jedinců. Význam obsahů nespočívá – sociologicky viděno, jen v jejich konkrétní významové náplni, ale i ve faktu, že vážou, jednotlivce ke skupině, že působí socializačně. (Mannheim, Problém generací 2007, s.31).

Mladá generace a nové informační a komunikační technologie v pohledu sociologických výzkumů

Při empirickém sociologickém výzkumů získáváme data, které jsou výpovědí o společnosti v okamžiku sběru dat. Obraz společnosti získaný z těchto dat je jakousi "momentkou", fotografií chvíle. V tomto smyslu jsou také většinou interpretována. Data však mají i další skryté dimenze vedle této prvoplánované momentky. Jsou nejen obrazem okamžiku, ale nesou v sobě i informaci o dynamice, o pohybu sledovaných jevů. Opakovaným výzkumem získáme další soubor dat a náhle se nám vyjevuje tato další vypovídací dimenze. Při dalších opakovaných výzkumech původní data odkrývají svou původně zahalenou tvář a jejich potencialita se naplňuje v prohlubující se proměně kognitivní potenciality v oživení původního statického obrazu-momentky společnosti do vize "živé", dynamické společnosti. Tomuto odkrývání skrytých obsahů dat z empirického sociologického výzkumu jsem byl vystaven i já, a data jednoho souboru interpretuji nyní již potřetí, samozřejmě aniž bych reinterpretoval jejich dřívější výpovědi. Následné interpretace jsou pouze přidanou hodnou, další gnozeologickou vrstvou k těm předchozím. Původní interpretace se vyrovnávala s tím, jak si mladá generace osvojuje nové informační technologie a jak se podílí na komputerizaci celé společnosti, druhá interpretace se zabývala propastí mezi mladou a starou generací a dnešní třetí interpretace zasazuje tuto propast na přelom věků mezi gramotnou kulturu a kyberkulturu a vidí překonávání této propasti.

Mladá generace je nejflexibilnější sociální skupinou, která nejrychleji přijímá inovace a v primární socializaci je interiorizuje. Tempo socializace (osvojení společností) nových informačních a komunikačních technologií; mobilního telefonu, osobního počítače a posléze internetu, nemá v lidské historii obdoby. Zatímco v minulosti cyklus socializace inovace přesahoval generaci, komputerizace se odehrávala v rozpětí sociálního věku jedné generace (např. u mobilního telefonu se jedná o pět let, v rozmezí let 1997 –2002). A to přitom ještě uvnitř generace lze rozeznávat diferenciaci podle nástupu nových generací softwaru a hardwaru. Každá další věková skupina začínala s vyspělejší technologií, umožňující další a další aktivity.

Index disponibility ukazuje u mladé generace od roku 1997 do roku 2002 skokový nárůst a nasycení mobilním telefonem, u internetu se jedná o období až do roku 2005. Vybavování počítačem bylo nejdelší, ale v roce 2000 již byla vybavenost mladé generace touto technologií vysoká a v roce 2005 šlo již v podstatě o nasycenost všech skupin mladé generace počítačem.

Graf 2. Vývoj disponibility technickými mediálními prostředky ve věkové skupině 15 – 30 let v letech 1992 – 2005

Pramen: Reprezentativní výzkumy realizované v letech 1992 – 2005 v rámci grantů, jejichž řešitelem byl P. Sak. Jejich charakteristiky (Sak, P. Člověk a vzdělání v informační společnosti 2007, s.279; Sak, P. Mládež na křižovatce Praha, 2004, s.217-230)

Důsledkem byl postupný přesun nejrůznějších aktivit mladých lidí z reálného života přirozeného světa na počítač a do kyberprostoru (komunikace prostřednictvím elektronické pošty, facebook, psaní textů, poslech i skládání hudby, sledování televize, rozhlasu, filmů, ...). Přeměna aktivit na virtuální v úhrnu znamenala změnu životního stylu, který se digitalizoval a také digitalizaci životního pole.

Tyto změny probíhaly pochopitelně několikanásobně rychleji v rámci mladé generace, zatímco střední a především staré generace zaostávaly. Mladá generace nejenže si rychleji osvojovala virtuální aktivity pomocí počítače a internetu, ale také rychleji opouštěla tradiční aktivity resp. je ani v rámci socializace nepřijímala do svého životního stylu.

Nová média přinášejí nové možnosti, nové aktivity, nový životní styl a nové životní pole. Úhrn všech možností a změn vytvořil nový život, novou generaci a nového jedince. Jedná se o generaci vytvořenou technologiemi oproti minulým generacím "společenské události". Proč tomu tak nebylo dříve? V historii lidstva je to poprvé, kdy technologie ontického charakteru nastupují tak dynamicky a jsou socializovány uvnitř jedné generace a vytvářejí příkop kolem této exkluzivně komputerizované generace.

Graf 3. Vliv komputerizace na kulturní život – vysokoškolsky vzdělaní do 30 let

Graf ukazuje na věkově a vzdělanostně homogenním souboru vliv míry komputerizace na kulturnost jedince, přičemž tato kulturnost je objektivizována počtem a uměleckou kvalitou uměleckých děl, které jedinec četl, viděl, slyšel. Reprezentativnímu výzkumu předcházel expertní výzkum, který stanovil zařazení uměleckých děl do pěti kvalitativních skupin. Čím více je jedinec "ponořen" do informačních technologií, tím méně konzumuje tradiční kulturu.

Propast generací, mezník věků

Protikladný vývoj mladé a staré generace kulminoval kolem roku 2000. Stará generace roku 2000 byla mezním sociálním subjektem gramotné kultury, která v této generaci kulminuje i odchází. Když padesátníci a šedesátníci byli v mládežnickém věku, knihy čtenářského klubu mládeže Máj a Klubu přátel poezie vycházely ve stotisícových nákladech. I když tato doba bývá charakterizována cenzurou a železnou oponou, tehdejší mladá generace znala světovou literaturu, včetně světové poezie, nesrovnatelně lépe než současná mladá generace. Jedná se o generaci, která ze všech dosavadních generací nejvíce četla poezii.

Naopak mladá generace kolem roku 2000 již výrazně pokročila v osvojování virtuálních aktivit prostřednictvím počítače a je již u ní dostatečně patrný ústup od tradičních aktivit gramotné kultury. Je to první generace, která rozsahem svých aktivit již spíše než do gramotné kultury patří do kyberkultury. Graf 4 ukazuje výsledky opakovaného výzkumu pomocí techniky časového snímku. Za pět let nejvýraznějšího nástupu internetu došlo k poklesu četby u celé populace. Největší propad je však u věkové skupiny 19 – 25 let, která je již silně ponořena do aktivit kyberkultury.

Graf 4. Průměrný počet hodin věnovaných týdně četbě knih v letech 2000 a 2005

Pramen: Reprezentativní výzkumy realizované v letech 2000, 2005 v rámci grantů, jejichž řešitelem byl P. Sak. Jejich charakteristiky (Sak, P. Člověk a vzdělání v informační společnosti 2007, s.279; Sak, P. Mládež na křižovatce Praha, 2004, s.217-230)

Podobné výsledky jsem získal také u sledování vlastnictví počítače a osobní knihovny. Od počátku devadesátých se prudce proměnil poměr vlastnictví počítače a knihovny, především u nejmladší věkové skupiny. Ve věkové skupině 15 – 18 let od roku 1994 do roku 2005 stouplo vlastnictví počítače z 19% na 67%, zatímco vlastnictví knihovny kleslo z 32% na 25%. Obě metodiky přinášejí shodnou výpověď o ústupu četby u mladé generace. Je pravda, že po roce 2005 se již objevuje četba elektronických knih, ale jedná se zatím o marginální jev, zdaleka nenahrazující četbu klasických tištěných knih.

Vzdalování těchto dvou historicky konkrétních generací má ještě další dimenzi. Poslední generace gramotné kultury má těžiště v národní kultuře, z níž se pak vydává k seznamování se světovou a národními kulturami. První generace kuberkultury je spojena globálními sítěmi a s produkty globální kyberkultury. Mladá generace je nejen virtuálně socializována, ale také je také socializována směrem ke globálním virtuálním produktům různého druhu. Jestliže česká identita byla nově vytvářená v 19. století především prostřednictvím národní kultury, generace globální kyberkultury tuto národní kulturu opouští s pravděpodobnými dopady na českou identitu.

Protikladný vývoj staré a mladé generace vedl k nejhlubší generační propasti mezi mladou a starou generací. Tato propast není dána tak jako v minulosti politicko-společenskou událostí, ale je příkopem vedoucím mezi věkem gramotné kultury a věkem kyberkultury. Na jedné straně příkopu je stará generace jako poslední generace gramotné kultury a na druhé straně příkopu je mladá generace jako první generace kyberkultury. Jedná se o historicky ojedinělou situaci, kdy generační propast je současně propastí věků.

Tento z hlediska historie časový bod generační propasti generací a věků, je rychle překonáván. Mizení propasti má dva hlavní důvody, demografický – do generace seniorů vstupují nové populační ročníky s vyšší počítačovou gramotností a disponibilitou PC a druhým důvodem je rychlá komputerizace seniorů. Komputerizace střední a starší generace je také důsledkem generační edukační inverze, v níž se mění role dětí, rodičů a prarodičů a děti učí své předky.

Tento trend ukazuje graf 5. Vidíme jak se vyvíjelo užívání elektronické pošty v rámci ČR, Evropy a USA ve věkových skupinách v rozmezí let 2000 až 2005. Do roku 2000 se podíl seniorů používajících elektronickou poštu pohyboval těsně nad nulou a od roku 2002 vidíme růst podílu komunikujících seniorů, v roce 2005 se tento podíl již blíží 10%.

Graf 5. Využívání elektronické pošty ve věkových skupinách v letech 2000, 2002 a 2005

Pramen: Reprezentativní výzkumy realizované v letech 2000 – 2005 v rámci grantů, jejichž řešitelem byl P. Sak. Jejich charakteristiky (Sak, P. Člověk a vzdělání v informační společnosti 2007, s.279; Sak, P. Mládež na křižovatce Praha, 2004, s.217-230)

Přestože od devadesátých let společnost prochází hlubokými ekonomickým a politickými změnami, pro mladou generaci jsou zásadnější změny, které přinášejí nové technologie. Oproti dosavadní tradici sociologie generace, dominantní zdroj utváření mladé generace počátku tisíciletí není společenský obsah – událost a sociální podmínky, ale technologie. Ontické zakotvení generace v technologiích má široké konotace a hluboký dosah v budoucnosti.

Byl zahájen vývoj, v němž si jdou vstříc dva procesy, v  jednom jde o dovedení počítače k umělé inteligenci, v druhém se člověk přizpůsobuje "myšlení" počítače a jeho možnostem, digitalizuje své myšlení a přístup ke světu a k životu, stává se jakýmsi přídavným zařízením PC a dokonce propojováním svého těla s technickými prvky směřuje k tomu stát se kyborgem. Co tyto komplementární procesy budou znamenat pro takové atributy člověka jako je spiritualita, mravnost a obecně lidskost? Jak bude vypadat společnost a svět, až dosáhnou maxima trendy vytvořit inteligentní počítač a přetvořit člověka v kyborga?

Nevím, ale vím, že tento proces byl zahájen a na jeho počátku byla generace roku 2000.

Předložená hypotetická teorie je inspirována daty opakovaných empirických sociologických výzkumů, tvořících časovou řadu, nicméně tak jak to bývá u nejobecnějších společenských teorií, není možné k jejímu potvrzení použít "tvrdé" statistické postupy jako je např. testování statistických hypotéz. Hypotetickou teorii předkládám sociologické obci k falzifikaci a věřím, že zabývání se její falzifikací a i její případné popření bude pro sociologii přínosem.

Vytisknout