Mikronésie se postavila ČEZu

15. 12. 2009

Mikronéské ostrovy, ležící v Tichém oceánu, jsou zvlášť citlivé na dopady klimatických změn. Kriticky je ohrožuje stoupání hladiny oceánu, měnící se ráz počasí i růst počtu a síly bouří.

Zatímco ministři a hlavy států přijíždějí do Kodaně, aby do konce týdne uzavřeli celosvětovou dohodu o ochraně klimatu, malé ostrovní státy začínají využívat všech dostupných politických i právních prostředků, aby zabránily svému zániku. Pokud Mikronésie s Prunéřovem uspěje, půjde pravděpodobně o celosvětový precedent, který může inspirovat další země nejvážněji ohrožené dopady změn klimatu, jak se růstu emisí skleníkových plynů bránit.

"Klimatické změny jsou globální problém a lidé, jejichž životy, zdraví a majetek jsou ohroženy emisemi našich průmyslových podniků, mají právo žádat globální řešení. Podporujeme žádost Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů Prunéřova. Vzhledem k tomu, že ČEZ trvale odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, budeme požadovat ukončení provozu elektrárny. Nedostatek energie nám v takovém případě nehrozí, ČEZ by pouze musel snížit současný masivní export české elektřiny přibližně na třetinu," řekl Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR.

Prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. To je 40 krát více než jsou roční emise celé Mikronésie. ČEZ, vlastník elektrárny a nejziskovější energetická společnost světa (2), hodlá v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Odmítá však přitom použít technologii, který by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí (3).

Greenpeace vede kampaň proti plánům ČEZu v Prunéřově společně s Ekologickým právním servisem a místními občanskými sdruženími (4). Greenpeace vypočetlo, že emisím CO2 z Prunéřova lze již v současnosti přičíst až 45 úmrtí a až 48.000 postižených ztrátami na zdraví či majetku ročně (5).

Greenpeace považuje za důležité dát komunitám a národům bezprostředně ohroženým klimatickými změnami šanci bránit se právními prostředky proti těm, kdo poškozují klima, ať už jsou odkudkoli. Nicméně jednotlivé iniciativy nemohou nahradit kvalitní mezinárodní dohodu, o které se jedná tento týden v Kodani. Ta by byla systémovým řešením, které by zajistilo bezpečnou budoucnost miliardám ohrožených lidí po celém světě včetně obyvatel Mikronésie.

"Dohoda uzavřená tento týden v Kodani musí být právně závazná a musí obsahovat závazky bohatých průmyslových zemí k mnohem většímu snížení emisí, minimálně o 40 % do roku 2020. Musí také obsahovat finanční pomoc průmyslových zemí ve výši 110 miliard euro ročně, které rozvojové země investují do čistých technologií, do opatření k adaptaci na klimatické změny a na ochranu světových pralesů. Všechny části dobré klimatické dohody už leží na stole. Jediné, co zatím chybí, je politická vůle k jejímu vyjednání," uzavřel Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR.

Poznámky

(1) Mezinárodní posouzení projektu komplikuje fakt, že ČEZ soustavně odmítá zahrnout dopady klimatických změn do dokumentace EIA, přestože to vyžaduje český zákon. V dokumentaci předložené společností ČEZ, která má 250 stran, není o klimatu ani slovo, zatímco nevýznamný vliv na místní chráněná území je popsán na 9 stranách.ČEZ tvrdí, že vliv největší české uhelné elektrárny na klima je "zcela marginální a neprokazatelný".

(2) ČEZ dával svým akcionářům v posledních pěti letech nejvyšší zisk ze všech energetických firem ve světě (viz http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/czech-cez-is-the-most-profitable-energy-firm-for-shareholders-bcg/402685&id_seznam=2982).

(3) Současná čistá tepelná účinnost Prunéřova je 32 %. ČEZ chce nahradit stávající technologii za novou s čistou tepelnou účinností 38 %. Tento záměr je v zásadním rozporu s evropským i českým právem, které požaduje minimální tepelnou účinnost nových elektráren alespoň 42 % (to znamená, že 58 % energie obsažené v palivu zůstane nevyužito a je ztraceno v chladících věžích).

(4) Aktivisté Greenpeace vylezli již dvakrát na 300 m vysoký komín elektrárny Prunéřov, aby upozornili na negativní dopad elektrárny na klima (poprvé v prosinci 2007, podruhé v červnu 2009 - http://www.greenpeace.org/czech/news/aktiviste_greenpeace_na_komine_prunerov )

(5) Počet obětí Prunéřova je spočítán v intervalu mezi 24 a 45 mrtvými a 26.174 a 48.684 lidmi postiženými negativními dopady ročně. Výpočet vychází z čísel současných obětí klimatických změn (World Humanitarian Forum: The Anatomy of a Silent Cisis, 2009), podílu Prunéřova na současných globálních emisích skleníkových plynů (0,161 o/oo) a podílu antropogenních emisí na probíhající změně klimatu.

Většina předmětných úmrtí je způsobena přenosnými nemocemi v důsledku vzrůstu teploty, menší je podíl obětí povodní, vln sucha a dalších extrémních projevů počasí.

Zajímavá související čísla:

ČR (2007)	Federativní státy Mikronésie (1994)
12,5	2,14

Vytisknout