Společnost by měla dekriminalizovat drogy

3. 11. 2009

Mnoho policistů a soudců si myslí, že by se drogy dekriminalizovat neměly. Jenže z praktických důkazů vyplývá, že současná politika selhala. Zakázané drogy jsou běžně k dispozici všude a drogově závislí jedinci přepadají lidí a kradou, aby mohli financovat koupi svých drog. Ilegální obchod s drogami je zkázou pro desocializovanou mládež. Vzhledem k tomu, že každý, kdo chce drogy, si je dnes může koupit, a ilegální obchod s drogami má hodnotu mnoha stamilionů liber, je obtížné argumentovat, že by legalizace drog mohla situaci zhoršit.

A pak existuje ještě další argument. Drogy neničí pouze kvalitu života v britských městech. Ničí celé země: Trinidad, Guayana, Jamaika: to jsou rozbité společnosti. Kolumbie a Mexiko mají obrovské problémy. Samozřejmě, to především způsobuje obrovský americký trh a nikoliv daleko menší britský trh. Ale pokud by Británie dospěla k závěru, že současná válka proti drogám se nedá vyhrát, světu by to pomohlo.

Legalizace drog by mohla fungovat takto. Dospělým (s průkazem opatřeným fotografií) by se dovolilo, aby si kupovali z licencovaných a regulovaných výdejen omezené množství své oblíbené drogy. Reklama drog by se nepovolovala. Drogy by byly vysoce zdaňovány, ale ne tak vysoko, aby to vytvořilo černý trh. Byla by vyhlášena amnestie pro všechny prodavače drog, aby zkušení prodavači vyšli z ilegality.

Důsledkem takovýchto opatření by bylo omezit zločinnost způsobovanou drogami a umožnit policii, aby se lépe dokázala vypořádat s kriminálním podsvětím. Zřejmě by to omezilo užívání drog dětmi. Možná by někteří mladí lidé, kteří dnes s ilegálními drogami neexperimentují, by s nimi začali experimentovat. Nevíme. Jenže dospěli mají právo se sami svobodně rozhodovat.

Před sto padesáti lety vydal John Stuart Mill svůj traktát O svobodě. Mill si uvědomil, že touha omezovat svobodu druhých lidí má hluboké křeny v lidské duši. Pokud se lidem zakáže jedno řešení, najdou si druhé. Před padesáti lety byli v Británii persekvováni homosexuálové. Právo na svobodu projevu nemůžeme nikdy považovat za samozřejmou, zejména za této vlády. Možná je absurdní hovořit o svobodě brát drogy ve stejném kontextu, v němž hovoříme o oněch důstojných, vznešených svobodách. Ale svoboda je svoboda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 3.11. 2009