2. 11. 2009 / John Michael Greer
Šířeji řečeno, koncentrace bohatství může být konvertována v politický vliv, a politický vliv může být využit k omezení ekonomických voleb dostupných ostatním. Jednotlivci mohou činit racionální rozhodnutí za účelem maximalizace zisku právě tímto způsobem a také je činí, ale výsledkem může být destruktivní neúčinnost celé ekonomiky. Politická manipulace ekonomiky prováděná bohatými za účelem soukromých zisků ve výsledku znamená politické ukončení normálních ekonomických procesů; to, co začíná v ekonomické sféře, jako koncentrace bohatství, a končí distorzí ekonomických příležitostí dostupných jiným, spočívá mezitím v politické sféře.
KD│ Můžete se klidně vsadit, že každé veřejné vyjádření k politickým souvislostem ropného zlomu, pokud prakticky nespadá vjedno s několika málo široce přijímanými názory, se ukáže být dobrým příkladem termodynamických zákonů, při němž se spousta energie přemění v odpadní teplo. Ani esej z minulého týdne nebyl výjimkou. Mezi příspěvky těch, kdo se domnívají, že jsem byl na Kubu příliš tvrdý, těmi, kdo si myslí, že jsem byl na Kubu příliš měkký, těmi, kdo trvají na tom, že Amerika je již diktaturou, těmi, kdo mají za to, že by se Americe coby fašistické diktatuře dařilo lépe, a řadou ne tak snadno klasifikovatelných tirád, jsem se stal i terčem pořádných urážek. Má oblíbená nadávka tohoto týdne představuje úryvek online prskání, které zřejmě natolik vyčerpalo autorův slovník kleteb, že se uchýlil k nejohavnějšímu výrazu, jaký vůbec znal: "...ty Američane!"