Katyň a zdravý rozum

2. 10. 2009

Vážený pane Čulíku, zaujala mne vaše poznámka k článku o Katyni. Zaujala mne proto, že do velké míry odporuje Vaší výzvě k používání logiky a rozumu, pro čež jste plédoval (a oprávněně) u článku jiného přispěvatele, napsal čtenář Pavel Tučka.

Pokud budeme používat rozum a logiku, víme, že holocaust se popírat nedá (nechceme-li se dopustit té obludné konstrukce, že jej spáchali Poláci a pak to svedli na fašisty), a sice z jediného prostého důvodu: že v té době na tomto území Evropy nebyla jiná vojenská síla, která by se ho mohla dopustit. Kdežto u katyňského masakru, stejně jako později u jiných, například Račak, Sarajevo, Srebrenica, Gruzie, korejské letadlo (a propos, víte dobře, že v poslední době se v celém světě zdvíhá velký odpor proti oficiálnímu americkému výkladu 11. září 2001), se to lehce zpochybnit dá, tam ta podmínka jediného hegemona na daném území není.

Jak říkám, zpochybnit se to lehce dá, tedy, budeme-li používat pouze logiku a rozum, nikoli ideologickou předpojatost. Pokud jde o Katyň, Rusové (tedy Sověti) už po válce přinesli a přinášeli důkazy, proč německá verze události je nesmyslná. Poláci, a s nimi bohužel i veškerá antikomunistická západní Evropa a USA (z toho ale nevyplývá, že by celá západní Evropa a USA byly antikomunistické!), přinášeli jen tu ideologickou předpojatost. Já samozřejmě neříkám, že to nebylo tak, jak tvrdí Poláci, říkám, že se to srovnávat s holocaustem nedá, je to proti logice a zdravému rozumu. Ale pravda taky je, že nakonec stejně budeme každý věřit tomu, čemu věřit chceme, kam nás srdce táhne.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.10. 2009