Irské referendum o Lisabonské smlouvě

30. 9. 2009

Již tento pátek proběhne v Irsku referendum o Lisabonské smlouvě, ale zajímavější než samotný výsledek je především způsob, jakým jsou vedeny -- často celkem neférově -- jednotlivé kampaně. Nehodlám tedy hloubat nad tím, zdali by měli Irové hlasovat ano, nebo ne, ale pozastavím se nad některými bludy kampaní, které vyložení bijí do očí, napsal Jan Pillár.

Již přes šest týdnů mám možnost přímo v Irsku sledovat masivní reklamní kampaň, kdy plakáty jednotlivých stran najde člověk vylepené téměř na každém sloupu. Strany preferující "ano" Lisabonské smlouvě se vytasily s běžnými slogany a sliby typu "Ano novým pracovním místům" nebo  "Jsme silnější s Evropou". Zde lze vidět nedostatek inspirace a schopnost prodat věc, za kterou dané strany bojují, jelikož i v diskuzích s občany (ano, zúčastnil jsem se jedné) mají mnohem přesvědčivější argumenty -- či řečníky? - strany nabádající k zamítnutí smlouvy.

Jenže tyto strany (Sinn Féin, Coir, Libertas) změnily referendum o Lisabonské smlouvě v hlasování o Evropské Unii, nebo alespoň tak to právě z jejich reklamních kampaní působí. A nutno dodat, že se díky tomu očividně chtějí svézt na dnešní vlně, kdy je nesmírně populární být rebel, zvlášť když se jedná třeba právě o EU.

Jak jinak totiž pochopit plakáty zobrazující pány Jamese Conollyho a Padraiga Pearse, hrdiny irské revoluce v roce 1916, s titulkem "Tito vyhráli vaši svobodu. Neztraťte ji teď."? Vyvěsila snad strana Coir tyto plakáty i při referendu o vstupu do EU v roce 1972? Navíc pokud je svobodou míněno být stranou EU, není to trochu zcestné, jelikož s tím Lisabonská smlouva nemá nic společného?

Jiná reklama hlásá: "Evropská demokracie 1945 -- 2009? Volte NE". Opět nevidím nic smysluplného v populistickém navážení se do evropské demokracie, když to byla právě EU, která pomohla dostat Irsko z pozice chudé farmářské země -- sužované velkými vlnami emigrace --  na dnešní sedmé místo v tabulce států s nejvyšším HDP na hlavu. Očividně si asi strany myslí, že odvrácení pozornosti od Lisabonské smlouvy samotné směrem k EU a tvrzením, že "EU má ráda nízké platy" či "EU má ráda kontrolu" zajistí výhru "NE" v referendu.

Jedním z plakátů, který si konečně bere na paškál fakt týkající se Lisabonské smlouvy, který ale Irové nemohou přenést přes srdce, je ten poukazující na snížení volební síly Irska v EU. Jelikož by totiž nově záleželo na počtu obyvatel, mělo by Irsko mizerných 0,8 % (oproti například vyobrazeným 17 % Německa či 12 % Velké Británie). To je sice naprostá pravda, ale je to čistě logické. Stačí si představit, že by o určitém zákoně nehlasovali zvolení zástupci jednotlivých států, ale samotní obyvatelé. Pak by bez pochyb -- podle demokratických standardů -  80 milionů Němců snadno přehlasovalo 4 miliony Irů, z čehož pramení i ona změna.

Nevím, proč některé strany šahají k takto "nečistým prostředkům" - kdy je místo vlastní smlouvy terčem samotná EU jako celek - zvlášť když například při diskuzi 18. 9. 2009 v druhém největším irském městě Cork přišli Socialisté (zastávající NE) s mnohem lepšími argumenty, které měly rozhodně šanci spoustu voličů přesvědčit. Jak na oné události řekl její představitel Joe Higgins, bylo by tu druhé referendum, kdyby se poprvé Irové vyslovili pro ANO? Pravděpodobně by nebylo. A pokud tentokrát zvítězí ANO, bude to tedy remíza, takže by mělo být třetí a rozhodující referendum, není-liž pravda?

Takovéto argumenty však na reklamních plakátech sotva najdete. Na nich mají svoje místo právě populistické výroky cílené na Evropskou unii jako celek, které mají větší šanci zaujmout a přesvědčit nespokojeného občana sužovaného současnou ekonomickou krizí.

Některé plakáty si můžete prohlédnout:

ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.9. 2009