Vystěhovaní Romové žalují město Vsetín. Zajímalo nás proto:

Bránili se Romové efektivně? Jak zlepšit právní vědomí sociálně vyloučených?

2. 10. 2009 / Pavel Pečínka

Jan Mišurec

Mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů.

Myslím, že se ti lidé dobře nebránili. Především na to neměli čas a ani neznali způsob. Byli vystěhováni ve stresu za dramatických okolností, v noci, mnozí ani nevěděli, kam se vlastně stěhují. Stěhovali se do vzdálených míst a měli plnou hlavu jiných starostí. To vše se dělo pod silnou mediální palbou, kdy padala o Romech nevybíravá slova mnohých zákonodárců a spoluobčanů, aniž by byli s problémem dobře obeznámeni.

Romové byli v té době v roli slabších, nemajetných a přesto si mnozí dokázali nová a ne příliš kvalitní bydlení hezky zařídit. Sociálně právní poradenství jim tenkrát nabídlo sdružení Romodrom a patří mu za to velký dík, hlavně předsedkyni Marii Gailové, která pohotově zareagovala! Do lokality byly díky ní přivezeny také potřeby do domácnosti, potraviny a jídlo. Víte, odstěhovat někoho ze Vsetína na Jesenicko do rozpadlých barabizen, kde o práci nezavadíte a ani pro místní nejste vítanými hosty, to dokáže udělat jen blázen. A jestli si to někdy v budoucnu budou ještě pamatovat ty děti, kterých se to tenkrát týkalo, nevím co nám jednou řeknou. Možná už nebudou mlčet tak jako jejich rodiče.

František Šarišský

Studoval SOŠ managementu a práva v Brně.

Nedokážu posoudit, jak a proč se kdo bránil. Existují ale projekty nebo např. škola pana Ščuky, kde se Romové mohou dozvědět víc o svých právech. Stejně tak neziskové organizace. Ale kdo z Romů tam půjde a zformuluje a řekne tam svůj problém?

Janko Horváth-Dóme

Básník, publicista, aktivista, žije v Janově.

Těžko říct, zda se Romové bránili proti vystěhování mimo město. Když jsem viděl ten zničený dům u nemocnice v centru Vsetína a pak nové domky v Poschlé, tak oni si vlastně ti nájemníci polepšili. Nelze tolerovat ty z nás, kteří si ničeho neváží. Musíme si nalít čistého vína a přiznat někdy i pravdu, byť to bolí.

Erazim Kohák

Filozof, sociolog, působí v Praze.

Praví Písmo, nesuďte, abyste nebyli souzeni. Já vím jen tolik, ze když člověk jedná z hněvu či ze spravedlivého rozhořčení, obvykle si sám škodí. Když jedná s chladnou hlavou a jasným úsudkem, nejspíš uspěje. Jak to bylo tehdy ve Vsetíne, to až posoudí advokáti - a oběti.

Abrahám Staněk

Pracuje ve sdružení Ester v Javorníku.

Takto postavená otázka a ještě k tomu do ankety? To mi připadá docela nereálné. Kolik lidí je opravdu zasvěceno do případu Vsetín? A pokud je anketa míněna například "Jaký dojem to na nás udělalo?", byť z pohledu možných či nemožných soudních sporů - vyjde to nastejno. Dostanete jen nezasvěcený názor lidí, kteří většinou jen něco slyšeli nebo si přečetli. Měl jsem a stále mám možnost sledovat osud těch ze Vsetína, kteří přišli k nám na Jesenicko. Jedna rodina se rozpadla, děti jsou v domově, životní styl odpovídá tomu, jak vypadal pavlačák tam doma a to jak žije zbylá osoba z celé rodiny zde, to je silné kafe i pro nás. S Romy, kteří jsou zdejší, se to nedá naprosto srovnat. Tato rodina tedy zaměstnává obec s dobrým starostou, zaměstnává všechny možné sociální organizace a výsledek není dobrý. Druhá rodina měla veškerou právní poradu a pomoc, o kterou si řekla. Nakonec zvolili cestu migrací - Vsetín, Javornicko, posléze Anglie a zase Javornicko. No a třetí rodina - to byla obdoba. Žijí střídavě tady a v Anglii.

Otázka pro mne důležitá není soudní možné či nemožné, dobré či špatné zastoupení. Desítky lidí nemají žádné a přesto se dokáží vyhrabat, udržet a něco dokázat. Otázkou pro mne je, proč k tomu na Vsetíne došlo. A to je otázka do řad nás, lidí z nevládních neziskových organizací, ze sociálních odborů, školství, prostě všech, kdo jednou nebo druhou rukou čerpají státní peníze na své platy, na svou pracovní náplň. Můj názor je, že ve skutečnosti tito Romové byli odepsáni proto, že byli nestravitelní (většina byla) a nestravitelní byli proto (tedy jejich činy a nezodpovědnost), protože nenašli pomoc a zastání v době, kdy jejich osobnosti ještě byly schopné něco pro sebe udělat a nějak se změnit.

Klára Veselá Samková

Advokátka a publicistka.

Efektivně se právně bránit v tomto státě neumí v podstatě nikdo. Ani Češi, ani Romové. Je to dáno několika faktory. Prvním je, že schází obecný nadhled a poznání, že právo je řád, který má sloužit k hladšímu a správnějšímu chodu společnosti a ne k tomu, aby se jednotliví členové společnosti - majority či minority -- navzájem kopali do kotníků.

V případě vsetínských Romů mám za to, že jádrem problému nebyl problém právní, ale politický, na kterém se hodlala mermomocí přiživit řada osob. Prvním z nich byl pochopitelně pan starosta Čunek, kterého kontejnerová a následná akce vynesla do senátorského křesla a ještě výše...výše...výše... až na smetiště dějin.

Dalšími osobami byli někteří romští aktivisté, mezi nimiž se vždy najde určité procento kteří mají neodbytný pocit, že rektálním alpinismem do bílých zadků si polepší.... Že je dosahováno jen pomíjivých, mnohdy kontraproduktivních výsledků, není těmto lidem známo, neboť pohled do historie jim je cizí.

No a posledním objednatelem kauzy Romové ve Vsetíně je v podstatě celá majoritní společnost. Život bez nepřítele je strašný. Člověk nemá proti komu revoltovat, není nikoho, od koho by se mohly odrazit jeho skvělé osobní vlastnosti, které jinak ovšem jsou takové... průměrné, dejme tomu. Vymezení se proti pár "špinavým fogošům", to je, pane, terno! To se to blyští vlastní bezchybnost!

Za těchto okolností je otázkou, zda vůbec bylo možné se účinně bránit. Myslím, že účinnou obranou je to, co Romové provozují už po tisíciletí. Prostě se nějak "vsáknou" a zase se někde vynoří. Na původním místě zůstanou jenom rozhádaní gádžové, pro které to bude "big issue" ještě dávno po tom, co to Romové budou mít vyřešené a budou žít někde úplně jinde nějak úplně jinak... Tak ať si to naši neopálení spoluobčané ve zdraví užijou, tuhle "Causu".

Vychází v Romano hangos 17-2009

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.10. 2009