Cestou mírného pokroku v mezích zákona

30. 6. 2009 / Jiří Drašnar

Evropské kultuře trvalo století a nesčíslné oběti na životech, než se idea svobody individuálního názoru stala přijatelná. Samotný fakt, že je a vždycky bude zneužívána, by neměl být podkladem k jejímu nesmyslnému omezování. Jestli si někdo myslí, že cenzurování názorů zabrání zrodu další diktatury, tak by se měl znovu vrátit ke studiu dějin.

Jan Čulík řekl vše podstatné, co bych k reakcím na své krátké upozornění o stíhání V. Stwory mohl říct sám, tak snad jenom ještě pár postřehů:

1. Podle neuvěřitelně hloupého zákona, aplikovaného na pana Stworu, bych velice snadno mohl obvinit Štěpána Kotrbu, že na stránkách BL systematicky bagatelizuje zločiny komunismu, propaguje diktaturu, uráží a napadá Spojené státy a americký národ a obecně podporuje a propaguje názory a hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, a soudit nejenom jeho, ale i Jana Čulíka. Možná, že by to někdo měl udělat, aby se některým lidem rozsvítilo v hlavě a uvědomili si, oč se tady jedná.

2. Mějme na paměti, že pan Stwora je, nebo by alespoň měl být, považován za nevinného, dokud mu nebude prokázán opak. To co si o jeho názorech myslí pan Kotrba, pan Dolejší, já nebo kdokoliv jiný je právně irelevantní. Je to pouze osobní názor a názory, jak říkají Američané, jsou jako díra do prdele, každý jednu má. Za ironii bych považoval, kdyby Stwora byl osvobozen a na oplátku soudil druhou stranu na základě nechvalně známého zákona o pomluvě, nedávno zmíněného v BL.

3. Jedno z hlavních tvrzení zastánců politické korektnosti, že tzv. hate speech vždycky vede k násilí, je s prominutím neprokazatelná blbost. Vztah mezi symbolickou doménou a realitou, mezi slovem a činem je u lidí velice složitý. Lidské bytosti se liší od zvířat nejvíce tím, že nejsou odsouzeny jednat pouze podle svých instinktů podvědomých impulsů, ale že formulují hypotézy a teorie, a že mají možnost se na základě morálních a jiných kritérii rozhodnout, jestli je a jak je uplatní v praxi. Proto kriminalizujeme činy a ne humor, estetické soudy nebo názory.

4. Evropské kultuře trvalo století a nesčíslné oběti na životech, než se idea svobody individuálního názoru stala přijatelná. Samotný fakt, že je a vždycky bude zneužívána, by neměl být podkladem k jejímu nesmyslnému omezování. Jestli si někdo myslí, že cenzurování názorů zabrání zrodu další diktatury, tak by se měl znovu vrátit ke studiu dějin. Cenzura a kriminalizace názorů ještě nikdy nic nevyřešila a odvažuji se říct, že naopak, že pouze vedla a vede k skrytému narůstání napětí, které jednoho dne definitivně vybuchne ve formě násilí. Bylo by hezké, kdybychom mohli navždy zakázat blbost, rasizmus atd. ale všichni víme, že to nejde a že i kdyby to šlo, tak by vždycky někde prosákly nazpět. Podobně jako s viry a bakteriemi, boj s blby a zločinci nelze nikdy vyhrát. Bohužel.

Svoboda slova
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 30.6. 2009