Honduraského prezidenta svrhl vojenský puč

29. 6. 2009

KD│Asi dvě stovky honduraských vojáků při útoku provedeném včera na úsvitu zajalo v jeho vlastním domě prezidenta Manuela Zelayu. Poté byla hlava státu letecky dopravena ven ze země. K vojenskému převratu došlo jen několik hodin před kontroverzním referendem o ústavní reformě a prodloužení Zelayova funkčního období, které vyostřilo dlouhodobé spory mezi prezidentem na jedné a vojenským a právním aparátem na druhé straně, informoval server ABC News. Zajato bylo přinejmenším dalších osm dalších členů kabinetu, včetně ministryně zahraničí Patricie Rodasové. Ta předtím, než byla sama zadržena, vyzvala obyvatelstvo, aby proti únosu prezidenta protestovalo v ulicích.

Prezident Zelaya byl dopraven do sousední Kostariky a honduraský nejvyšší soud prohlásil, že nařídil jeho svržení "v zájmu zachování práva a pořádku". Zelaya v televizi Telesur prohlásil, že své svržení neuznává a dnes se zúčastní setkání regionálních lídrů v nikaragujské Managui. Jeho tiskové konference se zúčastnil i kostarický prezident Oscar Arias, který svržení svého kolegy na místě odsoudil.

Mezitím venezuelský prezident Hugo Chávez vyhlásil svým jednotkám bojový poplach a řekl, že pokud by při puči došlo k zabití nebo únosu venezuelského velvyslance v Hondurasu, odpoví vojenskými prostředky. Podle jeho informací vzbouření vojáci unesli kubánského velvyslance a venezuelského zbili a zanechali na kraji silnice. Podle Cháveze mají údajně ve státním převratu prsty USA a pokud dojde k nastolení nové vlády, jeho země ji svrhne. Převrat odsoudily také Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua.

V honduraském hlavním městě Tegucigalpě protestovalo několik stovek Zelayových příznivců, ale pochod demonstrantů se zastavil u vojenského kordonu nedaleko prezidentského paláce, když armáda vyhrožovala zahájením palby. Demonstranti se poté stáhli do vzdálenosti, která jim stále umožňuje blokovat příjezd k paláci.

V neděli mělo proběhnout referendum o změně ústavy z roku 1982 (tj. z Reaganovy éry), která by mj. Zelayovi umožnila setrvat v úřadu i poté, co v lednu vyprší jeho funkční období. Nejvyšší soud však referendum označil za ilegální a nesouhlasila ani armáda, jejíž hlavní velitel generál Romeo Vásquez byl prezidentem odvolán pro nesplnění rozkazu (což Nejvyšší soud označil za neústavní).

Včerejší převrat vzápětí odsoudila Británie, která vyzvala k obnově demokratické a ústavní vlády v zemi, znepokojení vyjádřily USA a EU; avšak zatímco EU Zelayu označila za legitimního prezidenta, prezident Obama převrat v zemi jednoznačně neodsoudil a jeho poradce Dan Restrepo později údajně ve španělském vysílání CNN prohlásil, že "pokud budou respektovány demokratické normy", USA hodlají spolupracovat s případnou novou vládou, uvedl server Venezuelanalysis.com.

Podle téhož zdroje došlo při převratu k únosu venezuelského, kubánského a nikaragujského velvyslance a do funkce prozatímního prezidenta byl dosazen předseda honduraského Kongresu a člen vládní Liberální strany Roberto Micheletti. Armáda údajně přerušila vysílání veřejnoprávní televize Canal 8 a posléze TV Telesur oznámila, že armáda vypne v celé zemi telefony a elektrický proud. Opoziční nezisková organizace Grupo Paz, podle Venezuelanalysis.com financovaná z USA (prostřednictvím National Endowment for Democracy a USAID) prohlásila, že nedojde k puči, ale "ke vzniku přechodné vlády".

Zdroj:ZDE

Zdroj:ZDE
Zdroj:ZDE
Zdroj:ZDE

ČT24: Prezidenta Hondurasu svrhla armáda a vyvezla ho do KostarikyZDE
CNN: Military Coup in Country Of HondurasZDE

Barack Obama a jeho politika | Honduras a Manuel Zelaya
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 29.6. 2009