Klíčový dokument:

Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020

15. 5. 2009

2. Základní směry zabezpečování národní bezpečnosti Ruské federace představují národní strategické priority, které stanovují úkoly pro nejdůležitejší sociální, politické a hospodářské změny s cílem vytvořit bezpečné podmínky pro uplatňování ústavních práv a svobod občanů Ruské federace, uskutečňování stabilního rozvoje země, zachování teritoriální integrity a státní suverenity.

3. Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020 je oficiálně uznaným systémem strategických priorit, cílů a opatření v oblasti vnitřní i vnější politiky, který v dlouhodobé perspektivě určuje stav národní bezpečnosti a úroveň stabilního rozvoje státu.

Konceptuální pojetí v oblasti zabezpečení národní bezpečnosti je založeno na fundamentální vzájemné provázanosti a vzájemné závislosti Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020 s Koncepcí dlouhodobého sociálně-ekonomického rozvoje Ruské federace na období do roku 2020.

4. Daná Strategie představuje základní dokument pro plánování rozvoje systému zabezpečení národní bezpečnosti Ruské federace, v němž je vysvětleno uspořádání jednotlivých postupů a opatření k zajištění národní bezpečnosti. Představuje základ konstruktivní spolupráce orgánů státní moci, organizací a společenských sdružení při ochraně národních zájmů Ruské federace a při zabezpečení individuální, společenské i státní bezpečnosti.

5. Základní úkol dané Strategie spočívá ve formování a podporování vnitřních i vnějších podmínek příznivých uskutečňování strategických národních priorit prostřednictvím sil zabezpečujících národní bezpečnost.

6. Daná Strategie používá následujících základních pojmů:

"národní bezpečnost" - stav zabezpečení individua, společnosti i státu před vnitřními i vnějšími hrozbami, který dovoluje zajistit ústavní práva, svobody, důstojnou kvalitu a úroveň života občanů, suverenitu, teritoriální integritu a stabilní rozvoj Ruské federace, obranu a bezpečnost státu;

"národní zájmy Ruské federace" - souhrn vnitřních i vnějších potřeb státu v oblasti zajištění ochrany a stabilního rozvoje individua, společnosti a státu;

"hrozba národní bezpečnosti" - přímá nebo nepřímá možnost vzniku poškození ústavních práv, svobod, důstojné kvality a úrovně občanského života, suverenity a teritoriální integrity, stabilního rozvoje Ruské federace, obrany a bezpečnosti státu;

"národní strategické priority" - nejdůležitější směry zabezpečení národní bezpečnosti, skrze které jsou uskutečňována ústavní práva a svobody občanů Ruské federace, uskutečňuje se stabilní sociálně-ekonomický rozvoj a ochrana suverenity země, její nezávislosti a teritoriální integrity;

"systém zabezpečující národní bezpečnost" - síly a prostředky sloužící k zabezpečení národní bezpečnosti;

"síly zabezpečující národní bezpečnost" - Ozbrojené síly Ruské federace a další vojska, vojenské formace a orgány, u nichž federální zákonodárství předpokládá vojenskou a (nebo) trestněprávní funkci, a také federální orgány státní moci podílející se na zabezpečení národní bezpečnosti státu na základě zákonodárství Ruské federace;

"prostředky zabezpečení národní bezpečnosti" - technologie a také technické, programové, lingvistické, právní, organizační prostředky, včetně telekomunikačních kanálů využitých v rámci systému národní bezpečnosti ke shromažďování, formování, zpracování, přenosu nebo přijímání informací o stavu národní bezpečnosti a opatřeních na její upevnění.

7. Síly a prostředky zabezpečení národní bezpečnosti soustřeďují své úsilí a zdroje na zabezpečení národní bezpečnosti ve sféře vnitropolitické, hospodářské a společenské, ve sféře vědy a vzdělávání, v mezinárodní, duchovní, informační, vojenské sféře, ve sférách obranného průmyslu a ekologie, a také ve sféře společenské bezpečnosti.

II. Současný svět a Rusko: Situace a vývojové tendence

8. Světový rozvoj se ubírá cestou globalizace všech sfér mezinárodního života, který se vyznačuje vysokým dynamismem a vzájemnou závislostí jednotlivých událostí.

Protiklady mezi státy spojené s nerovnoměrností rozvoje, která je důsledkem globalizačních procesů, se kvůli prohlubování rozdílů mezi úrovněmi blahobytu jednotlivých zemí vyostřují. Hodnoty a modely rozvoje se staly předmětem globální konkurence.

Tváří v tvář novým výzvám a hrozbám vzrostla zranitelnost všech členů mezinárodního společenství.

V důsledku upevnění nových center hospodářského růstu a politického vlivu vzniká kvalitativně nová geopolitická situace. Vzniká tendence k zajištění řešení stávajících problémů a zvládání krizových situací na regionálním základě, bez účasti neregionálních sil.

Bezmocnost existující globální i regionální architektury, zejména v euroatlantickém regionu orientované pouze na Severoatlantickou alianci, a také nedokonalost právních nástrojů a mechanismů představují pro zabezpečení mezinárodní bezpečnosti stále větší hrozbu.

9. Přechod od protikladu mocenských bloků k principům mnohovektorové diplomacie, potenciál ruských přírodních zdrojů a pragmatická politika jeho využití rozšířily možnosti Ruské federace upevnit její vliv na světové scéně.

Ruská federace disponuje dostatečným potenciálem na to, aby ve střednědobé perspektivě na základě efektivní účasti v mezinárodní dělbě práce počítala s vytvořením podmínek k zajištění pozice mezi vedoucími státy světové ekonomiky, zvýšením globální konkurenceschopnosti národního hospodářství, obranného potenciálu a úrovně státní a společenské bezpečnosti.

10. Na zabezpečení národních zájmů Ruské federace budou vyvíjet negativní vliv pravděpodobné recidivy jednostranných silových přístupů k mezinárodním vztahům, protiklady mezi hlavními hráči světové politiky, hrozba šíření zbraní hromadného ničení a jejich získávání teroristy, a také zdokonalování forem protiprávní činnosti v oblasti kybernetiky, biologie a vyspělých technologií. Zesílí globální informační boj, vzrostou hrozby stabilitě industriálních a rozvojových zemí světa, jejich sociálně-ekonomickému rozvoji a demokratickým institucím. Dojde k rozvoji nacionalistických nálad, xenofobie, separatismu a násilného extrémismu, a to i pod hesly náboženského radikalismu. Zostřuje se světová demografická situace a problémy přírodního životního prostředí, vzrostou hrozby spojené s nekontrolovanou a nezákonnou migrací, obchodem s narkotiky a lidmi, jakož i dalšími formami organizovaného zločinu. Pravděpodobné je šíření epidemií vyvolaných novými, dříve neznámými viry. Ve větší míře bude pociťován nedostatek sladké vody.

11. Pozornost mezinárodní politiky bude v dlouhodobé perspektivě soustředěna na ovládání energetických zdrojů, a to také na Blízkém Východě, na šelfu Barentsova moře a na dalších místech v Arktidě, v Kaspickém moři a ve Střední Asii. Ve střednědobé perspektivě budou na mezinárodní situaci vyvíjet negativní vliv především situace v Iráku a Afghánistánu, konflikty na Blízkém a Středním Východě, v řadě zemí Jižní Asie a Afriky, na Korejském poloostrově.

12. Kritický význam má zachování fyzické nedotčenosti nebezpečných materiálů a objektů, zejména v zemích s nestabilní vnitropolitickou situací, a také státem nekontrolovaný prodej obyčejných zbraní může vést k vyostření existujících a vzniku nových regionálních a mezistátních konfliktů.

V podmínkách konkurenčního boje o zdroje nelze vyloučit řešení vznikajících problémů s použitím vojenské síly - může být narušena vzniklá rovnováha sil v blízkosti hranic Ruské federace a hranic jejích spojenců.

Vzroste riziko zvýšení počtu států disponujících jadernými zbraněmi.

Možnosti udržení globální i regionální stability se podstatně zúží, pokud v Evropě dojde k rozmístění prvků globálního systému protiraketové obrany Spojených států amerických.

Následky světových finančně-ekonomických krizí mohou mít ve svém celkovém dopadu podobný efekt jako masivní použití vojenské síly.

13. V dlouhodobé perspektivě se rusko bude snažit stavět mezinárodní vztahy na principech mezinárodního práva a zabezpečení spolehlivé a rovné bezpečnosti států.

Rusko bude za účelem ochrany svých národních zájmů v rámci mezinárodního práva provádět racionální a pragmatickou zahraniční politiku vylučující nákladnou konfrontaci včetně nových závodů ve zbrojení. Organizaci spojených národů a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů Rusko považuje za centrální prvek stabilního systému mezinárodních vztahů, jehož základem je respekt, rovnoprávnost a vzájemně výhodná spolupráce států opírající se o civilizované politické nástroje řešení globálních i regionálních krizových situací.

Rusko bude zvyšovat svou součinnost na základě takových mnohostranných formátů, jako je G8, G20, RIC (Rusko, Indie a Čína), BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), a také využívat možnosti dalších neformálních mezinárodních institutů.

Pro Rusko je prioritním směrem zahraniční politiky rozvoj vztahů dvoustranné a mnohostranné spolupráce s členskými státy Společenství nezávislých států (SNS). Rusko se bude snažit rozvíjet potenciál regionální a subregionální integrace a koordinace na území členských zemí Společenství nezávislých států, především v rámci samotného společenství, ale také v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Eurasijského hospodářského společenství, které mají na celkovou situaci v regionech hraničících s členskými zeměmi SNS stabilizující vliv.

Rusko považuje OBSE za hlavní mezistátní nástroj předurčený čelit regionálním výzvám a hrozbám vojensko-politického a vojensko-strategického charakteru, včetně boje s nezákonným šířením narkotických a psychotropních látek.

14. Rusko bude přispívat k upevnění Eurasijského hospodářského společenství coby jádra ekonomické integrace, nástroje napomáhajícího realizaci hlavních hydroenergetických, infrastrukturních, průmyslových a dalších společných projektů, v první řadě regionálního významu.

15. Pro Rusko bude mít zvláštní význam upevnění politického potenciálu Šanghajské organizace pro spolupráci a v jejím rámci stimulace praktických kroků napomáhajících upevnění vzájemné důvěry a partnerství ve středoasijském regionu.

16. Ruská federace se staví za všestranné upevnění mechanismů vzájemné součinnosti s Evropskou unií, včetně postupného formování společných prostorů ve sféře hospodářství, vnější a vnitřní bezpečnosti, vzdělávání, vědy a kultury. Dlouhodobým národním zájmům Ruska odpovídá formování otevřeného systému kolektivní bezpečnosti v euroatlantickém prostoru na jasném smluvně-právním základě.

17. Určujícím faktorem ve vztazích se Severoatlantickou aliancí zůstane pro Rusko nepřijatelnost plánů na přisouvání vojenské infrastruktury Aliance k jeho hranicím a pokusy dodat tomuto společenství globální funkce nad rámec norem mezinárodního práva.

Rusko je připraveno rozvíjet vztahy s NATO na základě rovnoprávnosti a v zájmu upevnění bezpečnosti v euroatlantickém regionu, a hloubka a obsah těchto vztahů se budou odvíjet od připravenosti Aliance uznat oprávněné zájmy Ruska při provádění vojensko-politického plánování, respektování norem mezinárodního práva, ale také jejich další transformace a zkoumání nových úloh a funkcí humanistického zaměření.

18. Rusko se bude snažit o budování rovnoprávného a plnohodnotného strategického partnerství se Spojenými státy americkými na základě společných zájmů a s ohledem na klíčový vliv rusko-amerických vztahů na celkovou mezinárodní situaci. Prioritami zůstane vyjednání nových smluv v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, opatření směřující k upevnění důvěry, ale také řešení otázek nešíření zbraní hromadného ničení, rozšiřování protiteroristické spolupráce a regulace regionálních konfliktů.

19. Ve sféře mezinárodní bezpečnosti Rusko zachová věrnost užívání politických, právních, zahraničněekonomických, vojenských a dalších nástrojů obrany státní suverenity a národních zájmů.

Provádění předvídatelné a otevřené zahraniční politiky je nedílně svázáno s realizací úkolů spojených se stabilním rozvojem Ruska. Úspěšnou integraci Ruska do globálního hospodářského prostředí a mezinárodního systému dělby práce ztěžuje nízké tempo přechodu národního hospodářství na trajektorii inovativního rozvoje.

20. Z hlediska předcházení hrozbám národní bezpečnosti je nutno zajistit sociální stabilitu, etnický a náboženský soulad, zvýšit mobilizační potenciál a růst národního hospodářství, zvýšit kvalitu práce orgánů státní moci a zformovat fungující mechanismy jejich vzájemné spolupráce s občanskou společností - s cílem uplatnění práva občanů Ruské federace na život, bezpečnost, práci, bydlení, zdraví a zdravý životní styl, na dostupné vzdělání a kulturní rozvoj.

III. Národní zájmy Ruské federace a národní strategické priority

21. Národní zájmy Ruské federace v dlouhodobé perspektivě zahrnují:

rozvoj demokracie a občanské společnosti, zvýšení konkurenceschopnosti národního hospodářství;

zabezpečení stability ústavního zřízení, teritoriální integrity a suverenity Ruské federace;

proměnu Ruské federace ve světovou velmoc, jejíž aktivita směřuje k podpoře strategické stability a vzájemně výhodných partnerských vztahů v podmínkách multipolárního světa.

22. Vnitřní i vnější podmínky suverenity státu při zabezpečování národní bezpečnosti se uskutečňují prostřednictvím národních strategických priorit.

23. Základními prioritami národní bezpečnosti Ruské federace jsou národní obrana, státní a společenská bezpečnost.

24. Pro zabezpečení národní bezpečnosti Ruská federace spolu s dosažením základních priorit národní bezpečnosti soustřeďuje své úsilí a zdroje na následující priority stabilního rozvoje:

zvýšení kvality života ruských občanů cestou garantování individuální bezpečnosti, ale také vysokých standardů sociálního zabezpečení;

ekonomický růst dosažený především cestou rozvoje národního inovačního systému a investic do lidského kapitálu;

věda, technologie, vzdělání, zdravotní péče a kultura, které se rozvíjejí cestou upevnění role vlády a uskutečňování partnerství státního a soukromého sektoru;

ekologie živých systémů a racionální využití přírody dosahovaného na základě vyvážené potřebnosti, rozvoje progresívních technologií a účelné reprodukce potenciálu přírodních zdrojů země;

strategická stabilita a rovnoprávné strategické partnerství, které se upevňují na základě aktivní účasti Ruska v rozvoji multipolárního modelu světového uspořádání.

IV. Zajištění národní bezpečnosti

25. Základní obsah zabezpečení národní bezpečnosti tvoří podpora právních a institucionálních mechanismů, ale také dostupných zdrojů státu a společnosti na úrovni odpovídající národním zájmům Ruské federace.

Obsah národní bezpečnosti Ruské federace přímo závisí na hospodářském potenciálu země a účínnosti fungování systému zajištění národní bezpečnosti.

1. Národní obrana

26. Strategické cíle zdokonalení národní obrany spočívají v předcházení globálním i regionálním válkám a konfliktům, ale také v zajištění strategického zadržování v zájmu zabezpečení vojenské bezpečnosti země.

Strategické zadržování předpokládá rozpracování a systémovou realizaci komplexu vzájemně provázaných politických, diplomatických, vojenských, hospodářských, informačních a dalších opatření směřujících k předcházení hrozbám nebo ke snižování hrozby destruktivních postupů ze strany státu - agresora (koalice států).

Strategické zadržování je uskutečňováno s využitím hospodářských možností státu, včetně poskytování zdrojů silám zabezpečujícím národní bezpečnost, cestou rozvoje systému vojensko-vlastenecké výchovy občanů Ruské federace, ale také vojenské infrastruktury a systému řízení státní vojenské organizace.

27. Ruská federace při zajišťování národní obrany vychází z principů rozumné dostatečnosti a efektivity, včetně zvážení metod a prostředků nevojenského reagování, mechanismů veřejné diplomacie a nastolování mírun a mezinárodní vojenské spolupráce.

28. Vojenská bezpečnost je zajišťována prostřednictvím rozvoje a zdokonalování státní vojenské organizace a obranného potenciálu, ale také vyčleněním dostatečného objemu finančních, materiálních a dalších zdrojů pro tyto účely.

Dosažení strategických cílů národní obrany se uskutečňuje cestou rozvoje systému zajištění národní bezpečnosti, provádění perspektivní vojensko-technické politiky a rozvoje vojenské infrastruktury, ale také zdokonalením systému řízení státní vojenské organizace a realizace souboru opatření ke zvýšení prestiže vojenské služby.

29. Vojenská politika Ruské federace v oblasti národní obrany a vojenské výstavby, a to včetně Společenství nezávislých států, je v dlouhodobé perspektivě zaměřena na zdokonalování ozbrojených sil Ruské federace, dalších vojsk, vojenských formací a orgánů, které jsou za jakékoliv vojensko-politické situace určeny k zajištění bezpečnosti, suverenity a teritoriální integrity státu.

30. Hrozby vojenské bezpečnosti představují: Politika řady vedoucích zahraničních zemí zaměřená na získání rozhodující převahy ve vojenské sféře, především ve strategických jaderných silách, cestou rozvoje vysoce přesných, informačních a dalších technologicky vyspělých prostředků vedení ozbrojeného boje, strategických zbraní v nejaderném provedení, jednostranného budování globálního systému protiraketové obrany a militarizace blízkého vesmíru, což může vést k novým závodům ve zbrojení, ale také k šíření jaderných, chemických a biologických technologií, výrobě zbraní hromadného ničení nebo jejich komponentů a prostředků nasazení.

Negativní vliv na stav vojenské bezpečnosti Ruské federace a jejích spojenců je prohlubován odstupováním od mezinárodních smluv v oblasti omezování a snižování zbrojení, ale také činnostmi zaměřenými na narušování stability systémů státního a vojenského řízení, včasného varování před raketovým útokem, kontroly kosmického prostoru, fungování strategických jaderných sil, objektů chránících jadernou munici, jaderné energetiky, jaderného a chemického průmyslu a dalších potenciálně nebezpečných objektů.

31. Ruská federace uskutečňuje dlouhodobou státní politiku v oblasti národní obrany cestou rozpracování systému zásadních konceptuálních, programových dokumentů, ale také plánovacích dokumentů, rozvoje norem zákonodárné regulace reálného sektoru ekonomiky, institutů občanské společnosti v čase míru i války, ale také zdokonalováním sil a prostředků občanské obrany, síťové a dopravní infrastruktury země v zájmu národní obrany.

32. Při upevňování národní obrany je ve střednědobé perspektivě hlavním úkolem přechod ke kvalitativně novému profilu ozbrojených sil Ruské federace, se zachováním potenciálu strategických jaderných sil, s využitím zdokonalování organizačně-státní struktury a systému územních základen vojsk a sil, navyšováním počtu útvarů v trvalé pohotovosti, ale také zdokonalováním operační a bojové přípravy a organizace vzájemné spolupráce různých druhů vojsk a sil.

Proto dochází k upřesňování systému kompletování ozbrojených sil Ruské federace, dalších vojsk, vojenských formací a orgánů, včetně personální přípravy a rozvoje nutné infrastruktury, k vypracování optimálních mechanismů přípravy záloh, zvyšuje se prestiž vojenské služby a status důstojnického personálu a dochází rovněž k zabezpečování plnění státních programů a zakázek na vývoj, výrobu a modernizaci výzbroje, vojenské a speciální techniky, včetně prostředků spojení, zpravodajství, radioelektronického boje a navádění.

33. Ve střednědobé perspektivě je třeba dokončit přechod k jednotnému systému zadávání federálních zbrojních zakázek, vojenské a speciální techniky pro ozbrojené síly Ruské federace, dalších vojsk, vojenských formací a orgánů, ale také unifikaci systému týlového a technického zabezpečení. Je třeba zabezpečit normativně právní regulaci doplňování zásob materiálních prostředků ve státní a mobilizační rezervě, ale také spolupráci s dalšími státy v oblasti vojenské bezpečnosti.

34. Restrukturalizaci, optimalizaci a rozvoji obranně-průmyslového komplexu Ruské federace ve střednědobé perspektivě odpovídají řešení úkolů v oblasti všestranného a včasného zabezpečení ozbrojených sil ruské federace, dalších vojsk, vojenských formací a orgánů současnými druhy výzbroje a speciální techniky.

2. Státní a společenská bezpečnost

35. Strategickými cíli zajištění národní bezpečnosti ve sféře státní a společenské bezpečnosti jsou ochrana základů ústavního uspořádání Ruské federace, základních práv a svobod člověka a občana, ochrana suverenity Ruské federace, její nezávislosti a teritoriální integrity, ale také uchování občanského míru, politické a sociální stability ve společnosti.

36. Ruská federace při zajišťování národní bezpečnosti ve sféře státní a společenské bezpečnosti v dlouhodobé perspektivě vychází z nevyhnutelnosti postupného zdokonalování zákonodárných opatření na odhalení, prevenci, znemožnění a objasnění teroristických a extrémistických činů a dalších zločinných útoků na práva a svobody člověka a občana, majetek, společenský pořádek, bezpečnost a ústavní uspořádání Ruské federace.

37. Základními zdroji hrozeb národní bezpečnosti ve sféře státní a společenské bezpečnosti jsou: zpravodajská, jakož i jiná činnost zvláštních služeb a organizací zahraničních států, ale také jednotlivců, zaměřená na poškození bezpečnosti Ruské federace; činnost teroristických organizací, uskupení a jednotlivců zaměřená na násilnou změnu základů ústavního uspořádání Ruské federace, dezorganizaci normálního fungování orgánů státní moci (včetně násilné činnosti orientované na státní, politické a společenské představitele), ničení vojenských a průmyslových objektů, závodů a úřadů zajišťujících životně důležité společenské funkce, zastrašování obyvatelstva, včetně použití jaderných a chemických zbraní nebo nebezpečných radioaktivních, chemických a biologických látek; činnost nacionalistických, náboženských, etnických a dalších extrémistických organizací a struktur zaměřená na narušení jednoty a teritoriální integrity Ruské federace, destabilizaci vnitropolitické a sociální situace v zemi; činnost transnacionálních zločineckých organizací a uskupení spojená s nezákonným šířením omamných a psychotropních látek, zbraní, munice, trhavin; trvalý vzrůst zločinných útoků zaměřených proti osobám, majetku, státní moci, společenské a hospodářské bezpečnosti, a také spojených s korupcí.

38. Hlavními směry státní politiky ve sféře zajištění státní a společenské bezpečnosti by se v dlouhodobé perspektivě mělo stát posílení role státu jakožto garanta individuální bezpečnosti, především dětí a dospívajících, dále vylepšování normativní právní regulace sloužící k prevenci a boji se zločinem, korupcí, terorismem a extrémismem, zvýšení efektivity ochrany práv a zákonných zájmů ruských občanů v zahraničí a rozšíření mezinárodní spolupráce ve sféře ochrany práva.

39. K zajištění státní a společenské bezpečnosti v dlouhodobé perspektivě bude rovněž přispívat zvýšení efektivity orgánů ochrany práva a zvláštních služeb, vybudování jednotného systému prevence zločinnosti (především mezi nezletilými) a dalších protiprávních aktů, včetně monitoringu a hodnocení efektivity praxe uplatňování práva, rozpracování a využití zvláštních opatření zaměřených na snížení úrovně zkorumpovatelnosti a úrovně kriminalizace společenských vztahů.

40. Pokud jde o cíle zajištění státní a společenské bezpečnosti: Zlepšuje se struktura a činnost federálních mocenských orgánů, uskutečňuje se Národní plán boje s korupcí, rozvíjí se systém detekce globálních výzev a soudobých krizí a příslušných opatření proti nim, včetně mezinárodního a národního terorismu, politického a náboženského extrémismu, nacionalismu a etnického separatismu; vznikají mechanismy prevence a neutralizace sociálních a mezinárodních konfliktů; formuje se dlouhodobá koncepce komplexního rozvoje a zlepšování orgánů ochrany práva a zvláštních služeb, upevňují se sociální garance jejich spolupracovníků, vylepšuje se vědecko-technická podpora činností ochrany práva, do výzbroje jsou přijímány perspektivní speciální prostředky a technika, rozvíjí se systém profesionální přípravy kádrů ve sféře zajištění státní a společenské bezpečnosti; upevňuje se režim bezpečného fungování závodů, organizací a úřadů v obranném, jaderném, chemickém a jaderně-energetickém komplexu země, ale také objektů zajišťujících život obyvatelstva; zvyšuje se společenská odpovědnost orgánů zajišťujících státní a společenskou bezpečnost.

41. Jednou z podmínek zajištění národní bezpečnosti je spolehlivá obrana a ochrana státní hranice Ruské federace.

Základními hrozbami pro zájmy a bezpečnost Ruské federace v pohraniční sféře jsou výskyt a možná eskalace ozbrojených konfliktů poblíž její státní hranice, nedokončený proces mezinárodněprávního uznání státní hranice Ruské federace s jednotlivými hraničními státy.

Hrozby bezpečnosti v pohraniční sféře představují činnosti mezinárodních teroristických a extrémistických organizací zaměřené na přesun jejich emisarů, teroristických zdrojů a na organizaci diverzí na ruském území, ale také aktivizace přeshraničních zločineckých skupin usilujících o pašování omamných a psychotropních látek, zboží a nákladů, vodních biologických zdrojů a dalších materiálních a kulturních hodnot, nebo organizace nezákonné migrace.

Negativní vliv na zajištění spolehlivé obrany a ochrany státní hranice Ruské federace má nedostatečná úroveň rozvoje pohraniční infrastruktury a technické vybavenosti pohraničních orgánů.

42. Řešení úkolů zajištění bezpečnosti státní hranice Ruské federace je prováděno prostřednictvím budování multifunkčních pohraničních komplexů vybavených vyspělou technikou, zvláště na hranicích s Republikou Kazachstán, Ukrajinou, Gruzií a Ázerbájdžánskou republikou, ale také zvýšením účinnosti ochrany státní hranice, jmenovitě v arktické zóně Ruské federace, na Dálném Východě a na kaspickém směru.

43. Zajištění národní bezpečnosti v mimořádných situacích je dosahováno zlepšováním a rozvojem jednotného státního systému předcházení a likvidace mimořádných situací přírodního a technogenního charakteru (včetně teritoriálních a funkcionálních segmentů) a integrací s analogickými zahraničními systémy.

Řešení úkolů zajištění národní bezpečnosti v mimořádných situacích je dosahováno s využitím zvyšování efektivity naplňování pravomocí orgánů místní samosprávy v oblasti zabezpečení bezpečnosti životní činnosti obyvatelstva, obnovou parku technologického vybavení a výrobních technologií v potenciálně nebezpečných objektech a v objektech zabezpečení životní činnosti, zavedením současných technických informačních prostředků a prostředků uvědomování obyvatelstva v místech jeho masového pobytu, ale také rozpracováním systému preventivních opatření na snížení rizika teroristických činů a změkčení následků mimořádných situací technogenního a přírodního charakteru.

44. Ruská federace upevňuje národní obranu, zajišťuje státní i společenskou bezpečnost s cílem vytvářet příznivé vnitřní i vnější podmínky pro dosažení priorit v oblasti sociálně-ekonomického rozvoje státu.

Překlad druhé části dokumentu věnované kvalitě života, hospodářskému růstu, vědě, technice a vzdělávání, zdravotní péči, kultuře, ekologii, strategické stabilitě a strategickému partnerství plus opatřením směřujícím k realizaci strategie přineseme za týden.

(Z ruštiny přeložil Karel Dolejší)

Zdrojový text na stránkách Bezpečnostní rady Ruské federace ZDE

Vytisknout