Ještě větší chaos, než jsme čekali...

15. 5. 2009 / Oldřich Suchoradský

Od začátku bylo nad slunce jasné, jak to s celým procesem přijímacího řízení na střední školy dopadne. Rozšíření volby počtu přihlášek uchazečů o studium bylo mylným a populistickým rozhodnutím. Paradoxně nejvíce ublížilo těm, kterým chtěli zákonodárci nejvíce pomoci - samotným žákům a jejich rodičům. Určitě není třeba opakovat to, co se psalo a kritizovalo již po schválení nových pravidel přijímacího řízení. Všechny předem vyslovované obavy se naplnily, a to ve větší míře, než se očekávalo. Snad jediný profit ze schválených změn měli nejlepší žáci, kteří by se ale podle starých a zrušených pravidel na zvolené školy stejně pohodlně dostali a stejně žádnou pomoc nového systému nepotřebovali.

Pokud si zvolili tři možnosti při výběru školy, byli přijati na všechny tři. Jejich rodiče teď řeší nový problém: Kterou ze škol si vybrat? Tím ale silně komplikují situaci všem ostatním uchazečům, protože ti musí čekat, až jejich úspěšní spolužáci dají střední škole zprávu, kam 1. září opravdu nastoupí. Zároveň musí zrušit svoji nominaci na dvou zbývajících zvolených školách, které se rozhodli z výběru vyřadit. Tím ale blokují místa pro další zájemce a celé přijímací řízení se tím protahuje a stává se zcela nepřehledným. Vůbec nejhůře dopadli ti, které mají sice výborný prospěch, ale nemohou konkurovat těm nejlepším. Ti se v prvém kole většinou nedostali nikam a negativní hlášení o výsledku přijímacího řízení je uvedla do stavu totální nejistoty a stresu. Nyní čekají, jak se situace na školách vyvine, a zda se vyřazením těch, kteří jsou v pořadí před nimi, posunou i oni do sestavy přijatých studentů.

Nechci dál rozvíjet úvahy nad problémy, které nový systém přinesl žákům a jejich rodičům, ale i základním školám, které žáky k řízení posílají a zvláště středním školám, které jejich přihlášky přijímají. A to lze další problémy očekávat na krajských úřadech, při vyřizování odvolání nespokojených rodičů nepřijatých žáků. Mně osobně ale ze všeho nejvíce udivuje, že se na většině středních škol řádné zkoušky vůbec nekonaly a místo nich se provádělo jakési výběrové řízení, na základě klasifikace uchazečů ze základní školy.

Po celá léta přicházela ze středních škol směrem k základním jistě oprávněná kritika k neuvěřitelně rozdílné klasifikaci přicházejících žáků. A najednou se tato kritizovaná hodnota stává hlavním a většinou jediným kritériem pro "žebříčky" přijímaných. Nabízí se otázka, proč? Odpověď je snadná: Dělat řádné zkoušky pro trojnásobný počet uchazečů by bylo pro střední školy organizačně i časově velmi náročné. Navíc v situaci, kdy termíny zkoušek nejsou koordinovány, jsou pro uchazeče na více škol časově jen těžko zvládnutelné. A tak je najednou klasifikace ze "základek" spásou a hlavním kritériem výběru. Jaké studenty si školy na základě takového výběru vybraly, to poznají hned po 1. září příštího školního roku. Zajímalo by mne, zda některé střední školy využily zatím nesmyslného a zcela ignorovaného výstupního hodnocení žáků základní školou. Nebyla by to v nastalé situaci sice žádná spása, ale byla by to alespoň jedna z dalších možností kritéria pro přijetí uchazeče.

Předvídám, že se přijímací řízení na řadu středních škol potáhne až do konce tohoto školního roku, možná i přes prázdniny. A stejně nebude nikde jistota, kdo 1. září do školy skutečně nastoupí a kolik žáků bude nakonec na škole studovat. Vzniklý chaos budí podezření, že byl vytvořen záměrně, aby byl dán větší prostor k manipulaci a různým nekontrolovatelným přesunům, které rozhodně nikomu nepomohou. Nejméně samotným vycházejícím žákům. Je smutné vidět, co vše je dnes v našem školství možné a jak málo je nasloucháno hlasům přímo ze škol, které popsaný chaos dávno předvídaly a před schváleným systémem přijímacího řízení dopředu a včas varovaly. Jediná cesta nápravy je stávající systém zrušit a hledat zas nějaký jiný. Pokud by mělo být rodičům ponechána možnost výběru na více středních školách, pak by to vyžadovalo například systém jednotné závěrečné zkoušky u všech vycházejících žáků v závěru docházky na základní škole. Ty by vytvořily spravedlivé měřítko, podle něhož by konečný výběr proběhl. Ale ani to by nebylo organizačně jednoduché a řada neduhů z letošních "přijímaček" by stejně zůstala. Proto bude asi nejlepší vrátit se k systému, který tu vcelku bez větších potíží fungoval v minulých letech.

Vytisknout