15. 5. 2009
LVI│ Rusko bude exportovat svoje nejmodernější raketové systémy Iskander a S-400 do Běloruska jen za podmínky, že ruské politické vedení takový obchod schválí, oznámil ve čtvrtek Valerij Varlamov, šéf jednoho z oddělení ruské státní zbrojní exportní společnosti Rosoboronexport. „Je to výsostně politické rozhodnutí. A pokud bude přijato, dodáme tyto zbraňové systémy do Běloruska,“ řekl. Informovala o tom agentura RIA Novosti.
Komplet S-400 Triumf (v kódu NATO SA-21 Growler) je konstruován ke zjišťování a ničení vzdušných cílů na vzdálenost až 400 km (250 mil), dvojnásobek dostřelu amerického systému MIM-104 Patriot, resp. 2,5násobek dostřelu ruského S-300PMU-2. (Stávající podoba systému S-300PMU-2 Favorit má dostřel až 200 km, zatímco komplexy S-400 Triumf v současné době disponují raketami s max. dostřelem „jen“ 250 km, ale raketa se zamýšleným doletem 400 km se intenzivně testuje; pozn. LVI). Může ničit rovněž obtížně zjistitelná letadla, střely s plochou dráhou letu a balistické rakety s dostřelem až 3500 km (2200 mil), resp. s maximální rychlostí až 4,8 kilometru za sekundu (3 míle za sekundu).
Iskander-E (kód NATO SS-26 Stone), tj. vývozní varianta systému Iskander-M již zařazeného ve službě u ruské armády, je komplex taktických střel země-země konstruovaných pro vysoce přesné zásahy nejrůznějších pozemních cílů na vzdálenost 280 km (170 mil). Dopravuje jednu bojovou hlavici o hmotnosti 400 kg, aby naplňoval limity režimu MTCR (Missile Technology Control Regime). (MTCR povoluje proliferaci raket s max. dostřelem 300 km a max. nosností 500 kg; typ Iskander-M ruské armády má deklarovaný dosah 400 km a může přepravit hlavici o váze až 700 kg; systém Iskander se vyznačuje vysokou efektivitou při průniku protiraketovou obranou a přesnost zásahu se pohybuje v jednotkách metrů; pozn. LVI)
Valerij Varlamov však zdůraznil, že jednoznačnou prioritu má nadále dodávání raket S-400 a Iskander ruským ozbrojeným silám. „Na prvním místě se určitě musíme postarat o to, aby tyto systémy vlastnila ruská armáda,“ řekl Varlamov. Doplnil, že nyní probíhají rovněž komplexní rozhovory mezi Ruskem a Běloruskem o prodeji řízených střel země-vzduch středního doletu Tor a Buk. (9K330 Tor neboli SA-15 Gauntlet je ve skutečnosti systém krátkého dosahu, který může působit na vzdálenost max. 15 km; systém středního dosahu 9K37 Buk čili SA-11 Gadfly má dálkový dostřel mezi 30 a 40 km; Tor a Buk jsou de facto nástupci systémů Osa a Kub, jež známe i z české armády; pozn. LVI) „Jednání probíhají už dlouho a mají pokračovat v Minsku na zbrojním veletrhu MILEX-2009,“ uzavřel Varlamov.
Komentář LVI: Tyto zprávy je však nezbytné vnímat v kontextu dvou dalších aktuálních témat, která jsou pro Moskvu velice důležitá. Tím prvním je možné sblížení EU a Běloruska, pomocí kterého by běloruský prezident Lukašenko mohl usilovat o větší nezávislost na Rusku. Druhým je pochopitelně „evergreen“ posledních čtyř let, tedy plány USA rozmístit prvky protiraketové obrany ve střední Evropě. Kreml dosud trvá na tom, že americký program pro něj představuje ohrožení, a prosazuje tzv. nulovou variantu: Žádné americké protiraketové systémy ve střední Evropě a žádné ruské balistické rakety v Kaliningradu či Bělorusku. Právě z těchto důvodů se nejspíše zdůrazňuje, že jde o „výsostně politické rozhodnutí“.
Kremlin to decide on sale of advanced missile systems to Belarus ZDE
Vytisknout16.12. 2013
Ruské ministerstvo obrany je toho názoru, že rozmístění raket krátkého doletu v západní části země neporušuje žádné mezinárodní dohody. Ministerstvo nespecifikovalo, kde přesně byly kvasibalistické rakety Iskander rozmístěny.