Jak britská vláda ničí univerzitní výzkum

12. 5. 2009

Je to proto, odpovídá autor, že britské univerzity jsou nuceny stát se pobočkami pro podnikatelský výzkum. Už nesmějí tvořit znalosti jen pro znalosti: Nejvyšší ambicí, kterou musejí mít, je hledat lepší způsoby jak vydělávat peníze.

Minulý měsíc, aniž by si toho povšimla média, došlo k tiché intelektuální revoluci. Grantové agentury, které poskytují 90 procent financování pro akademický výzkum, zavedly nový požadavek pro žadatele o granty: žadatelé musejí popsat ve své žádosti hospodářský dopad práce, kterou chtějí provést. Grantové agentury charakterizují tento dopad jako "prokazatelný přínos" pro společnost a pro ekonomiku. Avšak jak můžete prokázat dopad čisté vědy, než byl průzkum realizován?

Cílem tohoto opatření je, tvrdí vláda, umožnit přesun znalostí z univerzit do průmyslu, oživit ekonomiku a odstranit recesi. V zásadě není nic špatného na komercionalizaci vědeckých objevů. Ale vnutit tuto podmínku na veškerý výzkum nás neobohatí: ochuzuje nás to. Redukuje to zázraky vesmíru na čísla v účetní knize.

Představte si, že by se takovou žádost o financování pokusil vyplnit Charles Darwin. "Vysvětlete, jakým způsobem má váš výzkum potenciál pozitivně ovlivnit zdraví národa, bohatství a kulturu. Například: posílením globálního hospodářského výkonu, a především konkurenceschopnosti Velké Británie. Jaká je realistická časová lhůta, do níž bude prospěch z vašeho výzkumu realizován?" Pokud by byl Darwin závislý na grantu od britské grantové agentury, nikdy by svůj výzkum neměl možnost ani začít.

Vláda trvá na tom, že se nic podstatného nezměnilo. Že prý princip, podle něhož vláda nezasahuje do rozhodnutí o výzkumu, stále platí. Rozhodují jen grantové agentury, tvrdí ministři.

To je přesně tentýž humbuk, jaký používají majitelé denního tisku. Někteří tvrdí, že nikdy nezasahují do redakčních rozhodnutí svých šéfredaktorů. Avšak jmenují takové šéfredaktory, kteří sdílí jejich názory a kteří vědí přesně, co se od nich očekává. Všichni předsedové všech britských grantových agentur jsou nebo byli vysocí ředitelé podniků v soukromé sféře. Na tyto muže dohlíží ministr pro vědu a inovace, Lord Drayson. Než se Drayson stal ministrem, byl ředitelem farmaceutické společnosti PowderJect. Stal se součástí kontroverze, která pro mnohé symbolizuje absenci efektivních bariér mezi vládou a podnikatelskou sférou.

30. listopadu 2001 se rozhodla britská vláda zakoupit velké množství varianty vakcíny proti neštovicím jménem Listerova varianta. Jediná firma, která měla dostatečné množství zásob, byla firma jménem Bavarian Nordic. 6. prosince 2001 byl Drayson v malé skupině podnikatelů, kteří posnídali s tehdejším premiérem Tonym Blairem. Přibližně v tutéž dobu dal Drayson Labouristické straně finanční dar ve výši 50 000 liber. Brzo poté se vládní činitelé pokusili koupit vakcínu od firmyu Bavarian Nordic. Bylo jim řečeno, že jdou pozdě: Exkluzivní prodejní práva pro Británii právě koupila firma PowderJect. Takže vláda musela tu vakcínu koupit od Draysonovy firmy. Zaplatila firmě PowderJect 32 milionů liber: o 20 milionů liber víc, než PowderJect zaplatil firmě Bavarian Nordic. Premiér Blair i Drayson odmítli odpovědět na otázku, zda se o vakcíně hovořilo během snídaně v Downing Street.

Drayson bezpochyby vychází velmi dobře s předsedou Medical Research Council, Sirem Johnem Chisholmem. Než se Chisholm stal šéfem vládní agentury pro armádní výzkum, založil vojenskou softwarovou firmu. Vládní agenturu pro armádní výzkum pak Chisholm proměnil privatizací v komerční společnost QuinetiQ, ten privatizační proces se uskutečnil v době, kdy byl Drayson ministrem pro armádní vybavenost. V rámci tohoto procesu zaplati Chishol za podíl v této firmě 129 000 liber. Hodnota tohoto podílu stoupla na 26 milionů liber, když byla firma QuinetiQ dána na burzu. Bývalý ředitel bývalé vládní agentury pro armádní výzkum toto charakterizoval jako neuvěřitelnou finanční nezřízenost. Lord Gilbert, bývalý ministr pro armádní vybavenost, poznamenal, že "upřímně, peníze , které si vydělali vysocí státní úředníci, jsou obscénní." Chisholm je dodneška předsedou správní rady firmy QuinetiQ. Je někdo mimo britskou vládu, kdo je přesvědčen, že takovíto lidé by měli dohlížet na vědecký výzkum v této zemi?

V březnu řekl Drayson v Royal Society, že "rozpočet na vědecký výzkum je zabezpečen - od čisté vědy neustoupíme". O měsíc později byl tento slib porušen, státní rozpočet přesunul 106 milionů liber od grantových agentur na "podporu klíčových oblastí ekonomického potenciálu": což znamená výměnu zaměstnanců a výzkumu s průmyslem.

Grantové agentury nyní budou posuzovány podle toho, do jaké míry se jim daří proměňovat vědu v byznys. Bylo jim nařízeno, aby financovaly 120 milionů liber výzkumu ve spolupráci s průmyslem. Vláda také vydává 150 milionů liber na "změnu kultury na univerzitách: chce posílit spolupráci univerzit s celou řadou podniků a zvýšit komerční činnost". Všecko jsou to skryté dotace: umožňuje to podnikům, aby šetřily na vlastním výzkumu a vývoji.

To, že žadatelé o granty nyní musejí vysvětlovat, jak bude jejich výzkum podnikatelsky užitečný, znamená, že všichni výzkumníci si nyní budou vědomi, že cílem jejich práce na univerzitách je podnikání. Pokud váš výzkum někomu nevydělá peníze, nikam se nedostanete.

I když se to celé posuzuje svými vlastními měřítky, tato politika je nesmyslná. Dlouhodobé zdraví znalostní ekonomiky závisí na čistém výzkumu, který se zodpovídá jen sám sobě. Teprve když jsou vědci svobodní, aby mohli volně dělat to, co vášnivě dělat chtějí, učiní ony náhodné objevy, jejichž dopad na společnost a na ekonomiku je obrovský a je nemožné ho předpovědět. Pokud budou donuceni spolupracovat s průmyslem, budou jen rozpracovávat existující řešení a nebudou rozšiřovat hranice poznání známého světa.

Znalosti nejsou jenom o dopadech na společnost. Znalosti jsou o zázračnosti a o jasnozřivém proniknutí do podstaty věci, a o kráse. Velká část vědění nemá praktické využitá, ale protože existuje, je svět bohatší - způsobem, který lidé jako lord Drayson nikdy nepochopí.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout