Že o takové hrůze, jaká se stala v Winnenden, média informují, to je asi samozřejmé. To, co se ale po tomto amoku stalo, mělo podle mne více co dělat s obchodováním než s přiměřeným zpravodajstvím. Média informovala například nejen o tom, že školák se naučil střílet z pistole od svého otce, ale také o tom, že tenhle pán mu umožnil vyzvednout z ložnice nejen jednu z jejich 15 zbraní, ale take odněkud vzít více než 150 nábojů.

Tolik o informacích důležitých pro tento případ. Že ale psychologové s pomocí medií nejen na dálku odhadovali, proč byl školák stižen amokem, ale dodatečně mohli také žádat, aby na každé škole pracovali placení psychologové, to už bylo nejen neprofesionální, ale také nadbytečné. Rodiče, učitelé a školáci byli žádáni, aby si lépe všímali zvláštního chování jiných a informovali včas policii, jakoby bylo lehké rozeznat předem nepoznatelnou dispozici u člověka, který potom najednou propadne amoku. Referovalo se do detailů o tom, jak může být technicky zajištěn přístup do škol, ačkoliv k zastřelení žáků a učitelů může přece dojít i před školou. Informovalo se o tom, proč by držení zbraně v domácnosti mělo být zakázáno, a že to ale vlastně není právě z důvodu bezpečnosti namístě. Žádalo se nejen o zákaz vražedných her, ale také o rizikové penežní přídavky pro učitele, a to všechno bez úvahy o vlivu na mladé čtenáře - nejen z důvodu jejich traumatizace, ale také inspirace. O tom opravdu základním problému v těch případech, kdy mladí lidé v Německu v amoku zabili učitele a školáky, se ale vlastně neinformovalo - a tím je zatím vlastně málo trestané nezajištěné skladování zbraně.

V posledních dnech jsem zase měl ten dojem, že německým vydavatelům jde často více o dryáčnický prodej zpráv než o základní informaci. Poznat člověka, který by chtěl opravdu někoho zavraždit, to je podle mého dost těžké, lehké je však pro zákonodárce, aby umožnil, že ten, kdo nezajištěným skladováním střelné zbraně a munice dá takovému člověku teprve možnost k amoku, byl nejen obžalován, ale také odsouzen z důvodu navádění k vraždě. Kdo by dokázal kontrolovat emoce druhých lidí... Ale nepodporovat je nezodpovědným zacházením se střelnými zbraněmi, to by přece šlo, nebo myslíte, že ne?