V animaci bylo uvedeno, že do dvou minut po startu rakety je informován pomocí satelitu výstražný systém a po dalších deseti minutách je raketa zachycena radarem v ČR a současně je na ni odpálena antiraketa z území Polska.

Podle mých výpočtů do dvou minut balistická raketa dosáhne své rychlosti (6 km/s) a současně vystoupá na předepsanou dráhu. Za dalších 10 minut urazí dráhu 3600 km, což je oblast přibližně nad Vídní. V této poloze je na ni ze severního Polska odpálena antiraketa. Ta potřebuje také nějaký čas (asi 2 minuty), než dosáhne své rychlosti (předpokládám alespoň 7 km/s). Za tuto dobu urazí raketa dalších 720 km. Kdyby byla raketa namířena na Prahu, Mnichov nebo Paříž, byla by již na sestupné dráze a antiraketa by neměla šanci. Až antiraketa dostihne raketu, bude tato již v oblasti mimo Evropu. Pokud ji zničí, splní svůj úkol - ochránit území USA. V žádném případě však (jak se domnívají někteří čeští politici) neochrání Evropu. Pravděpodobnost, že antiraketa raketu zničí při pronásledování, je však podstatně nižší než při vstřícném letu. Pravděpodobnost by se zvýšila, kdyby měla antiraketa bojovou nálož. Bojová nálož bývá v těchto případech jaderná (5 kt TNT).

Skutečnosti, že tento systém není schopen účinně ochránit Evropu, jsou si zřejmě vědomi i někteří evropští politici, a proto ho nechtějí uznat jako systém NATO (to jen u nás někteří zelení). Systém by byl schopen Evropu ochránit za předpokladu, že by radar byl umístěn v Turecku nebo v Řecku a antirakety v Anglii, Skotsku nebo v severním Německu. Potom by antiraketa byla schopna ničit raketu na vstřícné dráze pomocí stávajícího způsobu - bez bojové nálože.

Z výše uvedeného vyplývá, že stávající rozmístění prostředků obrany proti raketám (v ČR a Polsku), je zcela nesmyslné, a není schopné za stávajících technických prostředků, splnit svůj úkol.

Další otázkou je výkon radaru. Existuje matematicko-fyzikální pojem radiolokační rovnice. To je zcela jasný matematický vzorec, udávající vztahy mezi výkonem a (kromě jiného) dosahem radiolokátoru. (Zájemce si může vyhledat na internetu pojem "rovnice+radiolokační".) Podle tohoto vztahu by byl výkon (kdyby měl být radar elementárně účinný – což zpochybňují američtí experti, kteří přileteli do Prahy říct to českým politikům – pozn. red. BL) tak velký, že by velice negativně ovlivnil vše živé v krásné přírodě Brd. Sama armáda USA měla tento lokátor umístěný na samém okraji atolu s namířením nad moře. Druhý ve velice řídce osídlené oblasti Aljašky. Proč byl vysunut mimo lidská obydlí? Odpověď je nasnadě.

Závěrem bych chtěl říci, že se lidem nemá lhát o užitečnosti radaru v ČR. Je to nedůstojné pro obě strany. Proto každý, komu záleží na zdraví českého národa a pravdě, by měl být proti instalaci radaru v Brdech a České republice vůbec. Pouze lidé lhostejní nebo zaprodaní jsou pro instalaci radaru.

Zdroj : Haló noviny 2. 12. 2008

28. 7. 2008, Petr Pokorný, Milan Hlobil, Stanislav Kaucký: Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech ZDE

American Association for the Advancement of Science - Theodore A. Postol Professor of Science, Technology, and National Security Policy, Massachusetts Institute of Technology, George N. Lewis Associate Director, Peace Studies Program, Cornell University: The Proposed US Missile Defense in Europe: Technological Issues Relevant to Policy │PDF 7,5MB ARCHIV BL

3.4.2008 iDnes│Technet : Americký protiraketový systém jsou možná jen vyhozené peníze ZDE