Jen během minulého týden nové iniciativy zahrnuly 600 miliard na snížení cen hypoték, 200 miliard na stimulaci spotřebitelských půjček a téměř 300 miliard na stabilizaci banky Citygroup. To vyhnalo potenciální dlouhodobé náklady různých vládních záchranných ekonomických opatření, včetně přímých půjček garancí za půjčky, na úroveň nějakých 8,5 bilionu dolarů - tedy poloviny letošní americké produkce.

Analýzy ukazují, že deficit státního rozpočtu na rok 2009 může snadno přesáhnout hranici jednoho bilionu dolarů. "Existuje riziko další ekonomické krize, dluhové krize, až se začneme dostávat z té současné," říká Maya MacGuineas, předsedkyně Výboru pro zodpovědný federální rozpočet (Committee for a Responsible Federal Budget, CRFB). Obama už minulý týden připustil, že aktuální hospodářská situace neodstraňuje potřebu uskutečnit dlouhodobý plán na omezení strukturálního deficitu a zabránit zadlužení příští generace.

Hora dluhů je však již zde, konstatuje Puzzanghera, a roste rychleji než kdykoliv od 40. let, kdy USA vedly globální válku. Analytici tvrdí, že stávající červená čísla zpochybňují Obamovu schopnost zahájit programy daňových škrtů pro střední třídu a reformu zdravotního pojištění.

Jakmile finanční krize opadne, riziky se stanou vysoké úrokové míry a pádivá inflace. Pokud se tato nebezpečí projeví, mohou dramaticky zvýšit vládní náklady na půjčky potřebné k zabezpečení ročních splátek dluhu. Mohou zdražit rovněž půjčky pro spotřebitele, protože stoupají ceny zboží každodenní spotřeby. David Walker, předseda nadace Peter G. Peterson Foundation, dokonce varuje před možností další superkrize v souvislosti s finační kondicí federální vlády. Jiní experti ovšem poukazují na to, že ne všechny potenciální finanční závazky musejí dojít platnosti. Jedná se o zhruba 5,5 bilionu dolarů záruk za půjčky a dalších finančních záruk, které by vláda musela uhradit jen v případě naprostého ekonomického kolapsu.

Avšak i beztoho pokusy federální vlády čelit depresi nabyly historických rozměrů. Bilionový deficit ve finančním roce 2009 reprezentuje zhruba 7 procent HDP, tedy více než v době Velké deprese v roce 1934 (5,9 procenta), avšak méně než v roce 1946, kdy válečné výdaje zvedly deficit na úroveň 30 procent HDP, upozorňuje ekonomický historik John Steele Gordon. Také dluh dosáhl rekordní hodnoty - přesáhl 45 procent HDP na konci Velké deprese - ale je stále nižší než 129 procent v roce 1946.

Zatímco ale válečné deficity byly primárně investovány do průmyslové produkce a technologií a spolu s úsporami po válce rychle zvedly ekonomiku z červených čísel, nynější deficit nebyl vynaložen produktivně a nic podobného se tedy nedá očekávat. Je důležité si přiznat, "že tato země si žila nad poměry a že i po nastartování ekonomiky budeme čelit velkým a rostoucím strukturálním deficitům," říká David Walker. Mandatorní výdaje rostoucí kvůli odchodu generace poválečného baby-boomu do důchodu představují problém, který ani konec krize neodstraní.

Zdroj: ZDE