Paní Stejskalová má pravdu, přesně totéž jsem chtěla vzkázat paní Martině. Ovšem paní Stejskalová, pokud mě paměť neklame, pak nájemné za byt nebylo 700,- Kčs, ale mnohem méně. My jsme platili za byt s koupelnou, záchodem a lokálním topením 120 Kčs. Kromě toho rodiče platili minimální částky za jesle, školku, kroužky byly zadarmo, za školu v přírodě na 3 týdny jsme zaplatili 300,- Kčs, oblečení bylo velmi levné, v šedesátých letech jsem si koupila boty do tanečních - model z výběrové prodejny - stály 120 Kčs a naše profesorka na gymnáziu mi vyčítala, že jsem rozhazovačná. Svetr stál 60 korun a sukně o něco víc. Oblékala jsem se velmi moderně za pakatel. A byly to velmi kvalitní věci (čistá vlna), boty samozřejmě kožené.

Co jsem nesehnala, jsem si upletla (z dnešního hlediska modely), nebo ušila. Všechny jsme chodily velmi moderně a originálně oblékané. Ano, vše nebylo vždy k dostání, stály fronty, museli jsme stále číhat,co kde dostanou. To je pravda. Ale každý sehnal zaměstnání, dostal byt, jesle, školku. Nemusel se strachovat, že ho vyhodí ze zaměstnání a že neuživí rodinu. Práce se vždy našla. Důchody byly mizerné, ale dalo se žít skromně. Existovaly věci dražší ale i velmi levné - teplé prádlo, flanelové košile, důchodky - vše bylo za pakatel. I na jídle se dalo ušetřit - jídlo bylo kvalitní, výživné, žádné náhražky. Když čtu noviny nebo slyším výkřiky politiků, vadí mi, že nejsou schopni objektivně posoudit klady a zápory minulého režimu, píše čtenářka Navrátilová.