|
10. 10. 2008
EVROPSKÝ PROTEKTORÁT BALKÁNKosovská varianta hrozí dezintegrací Bosny a HercegovinyChorvatský prezident Stipe Mesič varoval před novým konfliktem na Balkánu. Informoval o tom německý magazín Spiegel Online. Podle Mesiče čelí federativní republika Bosna a Hercegovina dezintegraci. Od vyhlášení nezávislosti Kosova premiér Republiky srbské Milorad Dodik hrozí referendem o odloučení regionu od Bosny a Hercegoviny. Nelehký problém by měl řešit zvláštní vyslanec EU v Bosně a Hercegovině, slovenský politik Miroslav Lajčák. Ten ovšem potřebuje podle Mesiče k tomuto kroku podporu z Bruselu, Washingtonu a NATO. Po podpoře odtržení Kosova bude ale Evropská unie hledat jen velmi těžko argumenty, proč nedovolit totéž Republice srbské, jestliže se její občané vyjádří pro připojení k Srbsku. Mnozí bosenští Chorvati mají navíc dvojité pasy a tak se nabízí i parlalela s Jižní Osetií. Z takto okleštěné Bosny a Hercegoviny by zůstal čistě islámský stát, podle Mesiče "nová Palestina, obklopená nepřáteli". Evropská unie, doposud si libující v "dvojím metru" a pragmatické trhovecké politice, se tímto (očekávatelným) krokem, před kterým varovali mnozí politici včetně řady českých, ocitá ve dvojím ohni. |
|
Pikantní je, že se tak stalo právě ve chvíli, kdy OSN vyhovělo Srbsku a legitimizaci Kosova předložilo k posouzení mezinárodnímu soudnímu tribunálu, ovšem verdikt nebude mít legální platnost. Bosňané a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. To vedlo k etnické občanské válce, která přežila i pobyt vojsk OSN. Bosna a Hercegovina bya po Daytonské konferenci roku 1995 rozdělena na dvě části - muslimsko-chorvatskou Federaci Bosna a Hercegovina (hranice se Srbskem a Chorvatskem, hl. město Sarajevo) a srbskou Republiku srbskou (hranice s Chorvatskem, hl. město Banja Luka. Neplést se Srbskem, které má hl. m. Bělehrad !). Bosna A Hercegovina - CS Wikipedie ZDE EU má možnost i nadále podporovat národní sebeurčení menšin s výsledkem čistě nebo většinově "rasově čistých" mikrostátečků na Balkáně i jinde (kosovský precedent), nebo oponovat a podporovat životaschopné státní útvary (gruzínský princip) i za cenu, že tužby mnoha menšin zůstanou nevyslyšeny stejně jako v čečenské "Ičkerii" a principy "občanské společnosti" budou potlačeny polovojenskými "řízenými demokraciemi" v tom lepším případě. V tom horším se dá očekávat série občanských válek a další destabilizace etnicky mnohovrstevných regionů, zejména těch, kde fungují principy klanového uspořádání, etnické preference či jen historicky dané animozity i nenávist, získaná ve zkušenosti nedávných občanských válek. Ukazuje se, že Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca Petra I. Karaðorðevića a Alexandra I. Karaðorðevića i Titova Socijalistička federativna republika Jugoslavija byla v současných "demokratických" podmínkách nedostižnými koncepty. "Republika srbská je sud se střelným prachem, ktorý může kedykoliv vybuchnouť," konstatuje Mesič. A má pravdu, jen viník je jinde: V pokořující a ponižující dohodě z Daytonu, která nerespektovala díky Madeleine Albrightové Srbsko a připravila "chirurgicky přesnou" variantu, kterou známe jako "Kosovo". Der Spiegel: Kroatiens Präsident warnt vor neuem Balkan-Konflikt ZDE |
