1. 10. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 10. 2007

Zapomenutá výročí : Velký ruský teror 1937

Jak napsala Simona Schlindweinová ve Spieglu, "historici hovoří o "Velkém teroru". V ruské lidové mluvě se hrůzná doba stalinismu nazývá jednoduše "37". V roce 1937 před sedmdesáti lety byly zahájeny hromadné masové popravy zastřelením na základě rozkazu číslo 00447. Proslulý rozkaz předložil šéf lidového komisariátu vnitra NKVD Nikolaj Ježov politbyru bolševické VKS(b), čímž zahájil oficiálně období Velkého teroru, který trval až do roku 1938. Historici hovoří o období "ježovštiny", protože Ježov se stal Stalinovým katem a organizátorem masových poprav zastřelením.

Název jeho rozkazu zněl: "O represivních opatřeních proti bývalým kulakům, kriminálníkům a ostatním antisovětským elementům". V něm se doslova říká, že "před státními bezpečnostními orgány stojí nyní úkol bezohledně celou bandu antisovětských elementů rozbít, pracující sovětský lid před kontrarevolučními intrikami ochránit a konečně jednou provždy učinit konec jejich sprosté rozkladné práci proti základům sovětského státu". Podle současných znalostí NKVD v následných 14 měsících zatknul l,5 milionu lidí, z nichž kolem 700 tisíc bylo zastřeleno.

Jak poznamenal Vítězslav Sommer, v "Osmnáctém brumairu Ludvíka Bonaparta" Karel Marx napsal, že "společnost je zachraňována pokaždé, kdykoli se zužuje kruh jejích vládců a kdykoli se výlučnější zájem prosazuje proti zájmu širšímu." Monstrózní justiční představení s pečlivě vybranými obžalovanými, přesně nacvičenými výstupy a předem připravenými rozsudky -- to bylo "zachraňování společnosti" v podání stalinistických politických elit. Stalo se tak poté, co se Stalin začal od roku 1929, kdy ještě existovaly alespoň náznaky kolektivního řízení země, postupně zbavovat všech nepohodlných mu lidí.

Do roku 1934 nebyly ještě otevřeně politické spory kriminalizovány, ale od toho roku, kdy Stalin začal ztrácet i uvnitř bolševické strany podporu, začal své odpůrce posílat na Sibiř. Téhož roku nechal zavraždit svého rivala, šéfa leningradské stranické organizace Sergeje Kirova a vinu svalil na "vnitřního nepřítele". Nařídil urychlené policejní vyšetřování, bleskové soudní výroky bez možnosti odvolání s okamžitým vykonáváním rozsudků. Podle svého hlavního prokurátora Andreje Vyšinského dostačující bylo přiznání obžalovaného a ostatní důkazy nebo jejich přezkoumávání bylo zbytečné. Jak známo, přiznání byla nejhrubšími způsoby vynucena a procesy byly pouhými divadelními představeními pro veřejnost.

Vrcholné období takto charakterizovaného politického zneužívání justice započalo v Sovětském svazu ve druhé polovině třicátých let. Nejznámější sovětské politické procesy stalinistického ražení proběhly v letech 1936 až 1938 a jejich výsledkem byla fyzická likvidace někdejších vrcholných představitelů sovětského státu a komunistického hnutí. Padly jim za oběť tak významné osobnosti, doslova legendy sovětské revoluce, jako Nikolaj Bucharin, Grigorij Zinověv nebo Karel Radek. Období "velkého teroru" bylo vysokou školou sovětského politicky zmanipulovaného soudnictví. Moskevské procesy druhé poloviny třicátých let se později staly vzorem pro obdobná soudní řízení v zemích východního bloku, v nichž překvapivě nebo právě proto Československo, které patřilo mezi předválečné demokratické země, hrálo prim, viz procesy proti Miladě Horákové nebo tzv. protistátnímu spikleneckému centru.

Podle některých údajů bylo v letech 1934 až 38 popraveno na deset milionů lidí a dalších osm milionů je nezvěstných. Těžce zasažena byla i Rudá armáda, kde Stalin provedl nemilosrdnou čistku. Nechal zastřelit tři pětiny svých maršálů jako Tuchačevského nebo Bljuchera, téměř všechny admirály a na 45 tisíc vysokých důstojníků. Ještě po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem nechal v prvních týdnech popravit vysoké důstojníky, které obvinil z počátečních katastrofických neúspěchů, za které však nesl sám odpovědnost. Podle odhadů do gulagů bylo na nucené práce v letech 1934 až 41 uvrženo asi sedm milionů osob.

Teror postupně řídili generální komisaři Státní bezpečnosti Genrich Jagoda a Nikolaj Ježov, které nechal Stalin postupně v letech 1938 a 194O zastřelit a dokončil jej až do jeho smrti žijící Lavrentij Berija. V roce 1953 po smrti Stalina byl sám svými dlouholetými soudruhy v čele s Nikitou Chruščovem zatčen a zastřelen. Ten pak na XX. sjezdu bolševické strany v únoru 1956 přednesl zprávu o "porušení socialistické zákonnosti v činech spáchaných v letech 1936-1938 proti vedoucím představitelům a kádrům strany". Teprve však po zhroucení komunistického režimu v roce 1989 se plně otevřela cesta k mapování tohoto tragického údobí ruských dějin. Velkou roli v tom hraje nevládní organizace Memorial, která se stará o rehabilitaci nevinných obětí stalinismu a budování památníků na jejich počest. V současné době má již zpracováno na dva miliony krátkých životopisů obětí a snaží se získat údaje pro děti obětí represí, kteří dodnes nic nevědí o osudech svých rodičů, kterým byly násilím odebrány.

                 
Obsah vydání       1. 10. 2007
1. 10. 2007 Jak jsem nyní potkal Rusko znovu Ladislav  Žák
1. 10. 2007 Fašizující běsnění v Lidových novinách i jinde Jiří  Beránek
1. 10. 2007 Jak média pomáhají Grossovi obchodovat s akciemi Štěpán  Kotrba
1. 10. 2007 Transparency International ČR: stále netransparentno o konfliktech zájmů v samotné organizaci Štěpán  Kotrba
1. 10. 2007 Kam až zajdou?
1. 10. 2007 Okradl mě Medvídek Tomáš  Koloc
1. 10. 2007 "Zelenání" proevropské liberální pravice Pavel  Pečínka
1. 10. 2007 Zapomenutá výročí : Velký ruský teror 1937 Richard  Seemann
1. 10. 2007 Kuchtová a ti ostatní Boris  Cvek
28. 9. 2007 Krkavčí rodičia Marta  Moravčíková
1. 10. 2007 To není bolest, děti, co cítíte, je vám jen smutno... Jan  Paul
1. 10. 2007 Michael  Marčák
1. 10. 2007 Právo na milionáře mají i muži Michal Z. Čenko
1. 10. 2007 Nebýt socialistických filmů, nemůžeme slavit kapitalismus Michal Z. Čenko
1. 10. 2007 Michael  Marčák
1. 10. 2007 Jak zlikvidovat neziskovky? Zavést v nich podvojné účetnictví Štěpán  Kotrba
1. 10. 2007 Tadžikistan: Snaha o posilnenie pozície Peter  Stupavský
1. 10. 2007 Policie versus řidiči: Kdy skončí šikana? Jan  Beer
1. 10. 2007 Aféra jménem Andula (II. část) Josef  Brož
1. 10. 2007 Klvaňův "průzkum mínění" o radaru - metodologický lapsus
1. 10. 2007 Kol'ko nás stoja cigáni? Jakub  Topol
1. 10. 2007 Kinoteátr Pavel  Kopecký
28. 9. 2007 Schröder vyzval EU, aby odpověděla na "ruské výzvy" východní politikou Německa a EU
1. 10. 2007 DIY Karneval nebude, přijďte si zahajlovat na Staré město Dalibor "Exx" Záhora
1. 10. 2007 Aká je miera našej slobody Karol  Krpala
30. 9. 2007 Protiraketová obrana v Brdech je zaměřena na Rusko, tvrdí američtí vědci
30. 9. 2007 Svatý Václave, oroduj za někoho jiného Zdeněk  Bárta
28. 9. 2007 Současné televizní seriály prospívají v této zemi každému Oldřich  Průša
28. 9. 2007 Dočkajú sa milovníci Trabantov grandiózneho comebacku svojich miláčikov?
27. 9. 2007 Co jsem zač, kádrováku Klvaňo? Jan  Neoral
28. 9. 2007 Velká vítězství proradarové propagandy Pavel  Čámský
28. 9. 2007 Také učitelé potřebují dobré vzdělání! Michal  Giboda
27. 9. 2007 Pozměňovací návrhy k diginovele obsahují chyby Filip  Rožánek
27. 9. 2007 Propagandistický průzkum STEM pro Tomáše Klvaňu: Míchat jabka s hruškami Jakub  Rolčík
27. 9. 2007 Ďábel přistál Petr  Glivický
27. 9. 2007 Siromacha vyšla v nakladatelství Mladá Fronta Alex  Koenigsmark