Že nejen cizinci pracují v Německu, ale i Němci pracují v zahraničí, to je známo už dlouho, ale ve vnitrozemské diskusi o přistěhovalcích se na to často zapomíná. Když o tom média vůbec informují, tak píší nejvíce o německých manekýnkách či manažerech, také samozřejmě o sportovcích, ale o německých řemeslnících v zahraničí se dosud psalo jen málo, hlavně o těch, co pracují u polských firem. Skutečnost, že o tom o víkendu napsal Bild-Zeitung, může mít podle mého názoru význam pro mezinárodní vztahy mezi polskými a německými občany, ale současné, jak doufám, to pomůže lepšímu porozumění cizincům, žijícím v Německu.

Jako člověku, který jako cizinec pracoval nejen v ČSSR, ale také v Rakousku, v Anglii a v Japonskou mi vždycky bylo divné, když si lidé stěžovali, že v Německu žijí a pracují cizinci. Nejvíc jsem ale byl při tom vždycky překvapen, když si lidé nestěžovali na to, že u nás v Německu pracují Američané, Japonci nebo Angličané na místech, který jsou velice dobře placená, a která by hrozně rády chtěly převzít stovky velice dobře vzdělaných Němců. Sice bych to taky nemohl přijmout, ale byl bych schopen to pochopit.

Co ale nemůžu pochopit, že si lidi v Německu stěžovali na Italy a na Jugoslávce, a v posledních letech hlavně na Turky a lidi z Afriky, kteří pracují na místech a za platy, které by asi Němci nechtěli pro sebe přijmout, bez ohledu na to, zda mají či nemají vzděláním, nebo jako dlouho už jsou třeba osobně nezaměstnaní.

Proto doufám, že to, co vydal list bild.de, nebude jen jednodenním omylem redakce, ale novým základem zpravodajství a signálem pro lepší spolužití různých národů v Německu, protože pro lepší integraci cizinců a vlídné spolužití bychom to potřebovali, a to nejen v téhle zemi, ale asi všude v celé Evropské unii...