Tato jednání spadají do snahy kancléřky Merkelové prosadit v příštích letech zavazující limity pro ochranu světového ovzduší a zabránit tak dalšímu jeho oteplování. Ve svém projevu na ekonomickém sympoziu v Tokiu a pak Kyotu stanovila směry pro projednávání problematiky klimatu do roku 2009. Nezastává názor, že je nutno prosadit konkrétní cíle pro každou jednotlivou zemi. Důležité jsou "kvalitní redukční cíle" při snižování kysličníku uhličitého v ovzduší. Merkelová tak otevřeně ukázala na nutnost tyto zásady prosadit především v Číně vzhledem k tomu, že vypouští jako druhá země na světě nejvíce kysličníku uhličitého do ovzduší.

Zde jde především o stanovení takových limitů znečisťování ovzduší, aby nepřekročily obvyklé množství v klasických průmyslových zemích. Ty by se pak měly vyhnout dalšímu zvyšování "inteligentním nárůstem ekonomiky". Dobrým znamením pro kancléřku již během jednání v Pekingu bylo zjištění, že čínská vláda tento problém bere se vší vážností na vědomí, i když ještě předtím na setkání států G8 se přímé odpovědi vyhýbala.

Zatím co v Číně byla Angela Merkelová již podruhé, Japonsko navštívila poprvé i když se již dříve setkala s tamním premiérem Šintó Abem. Důraz na ochranu klimatu z její strany vyplývá především ze skutečnosti, že Japonsko v příštím roce přebírá předsednictví G8 a chce učinit ochranu klimatu jedním z hlavních bodů. Čína ve stejném roce pořádá olympijské hry a snaží se proto vytvořit přijatelné ovzduší v jejich dějišti Pekingu, kde zamořuje vzduch výfukovými plyny tři miliony aut. Japonský premiér při jednání s kancléřkou demonstroval své odhodlání prosadit zlepšení ovzduší i tím, že se k jednání dostavil bez kravaty s rozhalenou košilí. Na omluvu uvedl, že japonští muži tak nyní šetří energii za klimatizaci a ochlazují svá těla přirozeným způsobem.

Týdenní asijská cesta Merkelové měla pochopitelně za cíl i prohlubovat ekonomickou spolupráci, a to především s Čínou, protože ta patří mezi největší obchodní partnery. Německo usiluje o zvýšení exportu a investic vzhledem k tomu, že obchodní deficit s Říší středu činí 21 miliard euro V posledním roce vzrostl však export do Číny o pouhá tři procenta a investic jen o jedno. Zato však rostl import z Číny a v minulém roce dosáhl téměř 49 miliard euro a přitom již nešlo o textilie, ale především o počítače a kancelářskou techniku. Čína tak zanechala za sebou v exportech i takovou zemi jako Spojené státy a zpochybnila postavení Německa jako "světového exportního velmistra".

Asijská cesta spolkové kancléřky byla v Německu kladně přijímána, nejen že napomáhá řešit otázky ekonomiky a klimatu, ale pokud jde o Čínu, i lidských práv. Předsedkyně strany Zelených Claudia Rothová tuto skutečnost velmi pozitivně ocenila. Prohlásila, že je Merkelová prosazuje ofenzivně, čímž se liší od svých předchůdců. Nyní by mělo k tomu říci své slovo i německé hospodářství.

"Podnikatelé by se stali spoluviníky, kdyby dále mlčeli a téma lidských práv v obchodě by chtěli ignorovat" -- řekla Rothová.