"Slíbíte tedy: Především: že si budete vědomi poslání vzdělání a vědy pro společnost, že budete stále usilovat o společenský pokrok a šťastnou budoucnost lidstva, že své vědomosti a svou činnost zaměříte ku prospěchu všech lidí a své povinnosti budete konat řádně a svědomitě, že budete stále prohlubovat vědecké poznání, ke kterému tato věda došla, a v něm budete dále pokračovat. Dále: že budete podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a bez jakéhokoli provinění a že budete mít na zřeteli jen dobro člověka, že to, co uvidíte nebo uslyšíte při provádění svého povolání nebo vůbec v životě lidí, co by nemělo být zveřejněno, zachováte v tajnosti. Konečně: že vždy uchováte ve vděčné paměti Univerzitu Karlovu a její lékařskou fakultu, na níž dosáhnete titulu doktora všeobecné medicíny. Jste si dobře vědomi, k čemu se zavazujete a jste připraveni složit tento slavný slib na své dobré svědomí?" Doktorandi: "Slibuji."

Dnešní společenský kontext medicíny je poněkud odlišný. Původní Hippokratova přísaha by ovšem kromě rozporu s kontextem byla především v rozporu se zákony platnými na území České republiky.

Protože v mediální diskusi o umělém přerušení těhotenství především chybějí data, dovolím si některá uvést. Jako obecně použitelný index s tímto související je index vycházející z referenčního množství 1000 žen ve fertilním věku. Jenom u nich má totiž smysl uvažovat o porodech, umělém přerušení těhotenství a antikoncepci. Zároveň se tak eliminuje vliv tzv. silných a slabých ročníků.

Takže v České republice v roce 2006 bylo na 1000 žen ve fertilním věku cca 42 porodů. Toto číslo se příliš nemění. Od revoluce.

V roce 2006 bylo na 1000 žen ve fertilním věku cca 10 umělých přerušení těhotenství. V roce 1990 to bylo 40 umělých přerušení.

V roce 2006 54% žen ve fertilním věku užívalo antikoncepci. V roce 1990 cca 12%.

Není potřeba být velký odborník k interpretaci těchto dat. Míra narozených dětí se příliš nemění. Zhruba 4x poklesl počet umělých přerušení těhotenství a tomu logicky odpovídaje se zhruba 4x zvýšila míra užiévání antikoncepce.

Bylo by potřeba opravdu velké fantasie dávat do souvislosti počet živě narozených dětí s počtem umělých přerušení těhotenství. Tam půjde o jiné souvislosti. Bezpochyby mimomedicínské.

Nechci nijak zlehčovat problematiku přerušení těhotenství, ani se dotýkat něčí víry, ale podle dat se ženy o donošení, porození a výchově dítěte rozhodují. Vnější podmínky tohoto velmi zodpovědného rozhodnutí se pravděpodobně nemění. Naopak se velmi mění vnější podmínky toho jak těhotenství zabránit. A to velmi výrazně směrem k pro ženu bezpečnějším metodám.

Umělá přerušení se takřka výhradně týkají žen, které nechtějí nebo nemohou používat účinnou antikoncepci. Při současném trendu nejspíš pseudoproblematika umělého přerušení těhotenství zcela z medicíny vymizí.

Názory církví současnou realitu naší profese příliš neovlivňují ale při používání Hippokrata je přece jenom rozdíl mezi literou, dikcí a duchem přísahy, potřeba rozlišovat.