17. 8. 2007
Kořeny nelidského systému v českém zdravotnictvíMožná by, jako doplněk k současné diskusi stálo za to trochu zrekapitulovat, jak současný systém úhrady zdravotních služeb vznikal. Po revoluci, kdy zde byl relativně velmi dobře fungující a velmi kontrolovaný systém zdravotnictví, vznikla představa, že způsob placení by neměl být centrální, ale na základě prováděných výkonů. Ve všeobecné euforii všeobecné změny se stala řada dalších věcí. |
Například zrušení čtyřstupňového systému odbornosti zdravotnických zařízení, zrušení okresních, krajských a celostátních odborníků dozorujících příslušné obory. Byla zrušena centralizace určitých oborů, která zajišťovala jejich mimořádnou úroveň v příslušných pracovištích. Ceny výkonů v té době v podstatě nikdo neznal s dostačující přesností. A proto vznikly odborné skupiny při odborných společnostech, které se pokusily vyčíslit, časové, pracovní i materiálové náklady na jednotlivé, typické výkony. Následoval modelovací experiment na několika nemocnicích různého typu. Již zadání bylo formulováno tak, že tento experiment má zahrnovat pouze provozní, nikoliv investiční náklady. V modelu byl místo reálných peněz použit bod. Z kraje s filosofií, že materiálové náklady budou počítány v korunách a práce, kvalifikace, čas v bodech. Předpoklad byl že bod = koruna. Myslím, že všechny zúčastněné společnosti i nemocnice k modelovému experimentu přistoupily velmi seriozně. Jeho vyhodnocování začalo na konci roku 1992. Co ovšem neočekával nikdo, byl postup poslanecké sněmovny. Na základě jejího rozhodnutí byl experiment bez bližšího vyhodnocení od ledna roku 1993 spuštěn naostro. Proti původnímu zadání došlo k několika zcela zásadním změnám. Především vypadla otázka investic. Již žádné investiční peníze, ale pouze provozní. Druhá zcela zásadní věc byla otázka bodu. Stala se z něj jakási druhá měna, jejíž kurz bod/koruna byl určován tak, aby pojišťovny vyšly. Celá obrovská práce odborných společností i zaváděcího modelačního experimentu tak dostal podobu absurdního dramatu. Po počáteční euforii, kdy naše zdravotnictví úvěroval takřka celý svět (splatnost faktur dva roky nebyla výjimkou) "přišel číšník a podtrhl účet". Obrovský vnitřní dluh našeho zdravotnictví nelze rozumně umořit z provozních peněz od pojišťoven. Záchranná služba nepořídí z plateb od pojišťoven vrtulníky, vybavené velké vozy a rychlá i v zimě použitelná auto pro randevous systém. Podobně jako nikdo neudrží nemocnici motolského typu ve stavu aby odpovídala tomu, že to má být nejšpičkovější zařízení této republiky (pokud se tam chystáte, tak nezapomeňte s sebou baterku abyste si posvítili. Ty největší škody za toto bezmála čtrnáctileté období ovšem vznikly na psychice a morálce personálu. Chci věřit tomu, že ne tolik na odborné připravenosti. Ale neustále řeči o penězích limitech vytěsnily medicínu. Velká oddělení vedu od roku 1989. Dříve se na poradách vedení probírala kooperace oddělení a odborná témata. Konsilia i na primářské nebo profesorské úrovni byla běžná. Dnes jde o peníze a .... Mnoho kolegů odvádí i dnes skvělou práci a špičkovou medicínu s lidským přístupem k nemocným. Ale koho to zajímá? Kde se o tom píše? Na kterých poradách se to ocení? Lidský život nejde přepočítat na HDP. Štěstí zdravého člověka se limity netýkají. Kurz bod koruna zdraví Vašemu dítěti nevrátí. A tzv. reforma zdravotnictví nenapraví obrovské škody, které vznikly na empatii, lidskosti, ale i odbornosti lékařů. Myslím, že pan kolega Schwarz, vzhledem ke své funkci nebude popisovat partyzánskou válku, kterou je donucen vést, ale fakta jsou zjevná. Systém složitosti našeho zdravotnictví je velmi obtížné změnit k lepšímu. Pokazit ho zbytečnými změnami je snadné. Zejména pokud ty změny děláte každého půl roku. Pan Čulík má absolutní pravdu. Nechceme se octnout v roli pana Golga jako pacienti a myslím, že mohu říci, že ani nechceme pracovat tak, jak on to nastínil. Ale ta cesta již byla nastoupena, a pokud se hodně rychle nezačne přehazovat výhybka, stane se tato, doufám výjimka, spíše pravidlem. |