|
17. 8. 2007
Rusko obnovuje strategické lety svých vojenských bombardérů
"Rozhodl jsem obnovit pravidelné lety ruského strategického letectva..." ... "Dnes 17. srpna v 00:00 moskevského času ze sedmi ruských letišť v různých částech země vzlétly čtyři strategické nosiče raket, zabezpečovací i tankovací letouny. Začala bojová služba. " uvedl Putin. Ve Washingtonu konstatoval mluvčí amerického ministerstva zahraničí, že toto rozhodnutí Spojené státy neznepokojuje. "Je to zajímavé. V žádném případě nemáme dnes [tak záporný] postoj, jaký jsme mívali vůči bývalému Sovětskému svazu. Dnes je jiná éra. Pokud si Rusko chce vytáhnout tato stará letadla z konzervace a zase s nimi začít létat, to je jeho rozhodnutí." Vladimir Putin na letišti v Olenegorsku na palubě strategického bombardéru Tupolev TU-160 ``Pavel Taran" v dubnu 2005 |
Rusko s okamžitou platností obnoví lety strategických bombardérů, a to "trvale", konstatoval prezident Vladimír Putin, a to poté, co byly po dobu 15 let suspendovány. Putin poukázal na to, že zastavení letů ruských bombardérů na velké vzdálenosti po rozkladu Sovětského svazu ohrozilo ruskou bezpečnost, vzhledem k tomu, že "jiné státy" - tím měl na mysli USA- takové lety nesuspendovaly.
|
Putin se o této věci vyjádřil během velkého vojenského cvičení, jeho se účastnil s čínským protějškem Chu Ťin Taem ve střední Asii. Rusko se zřejmě snaží vytvořil ze sílící středoasijské aliance druhou Varšavskou smlouvu. Manévry uspořádala šestičlenná Šanghajská organizace spolupráce a žádost o vyslání amerických pozorovatelů na ně byla odmítnuta. Šanghajská organizace spolupráce byla založena v roce 2001. Jejími členy jsou Kazachstán, Kyrgyzstán, Tadžikistán, Uzbekistán, Rusko a Čína. Na výročním summitu organizace v kyrgyzském hlavním městě Biškeku ve čtvrtek Putin chválil, jak nová aliance nabývá síly. "Každým dalším rokem se SOŠ stává významnějším faktorem pro zajištění bezpečnosti a stability ve středoasijské oblasti," řekl. Summit se především zabýval energetickými záležitostmi - střední Asie má obrovské zdroje, takže má tento region globální význam. Západ se snažil posílit svůj vliv v této oblasti, ale předstihly ho Rusko i Čína v závodě o vliv, který připomíná obdobné soupeření v 19. století v této oblasti mezi Británií a Ruskem. ŠOS má však širší ambice. Do organizace chtějí vstoupit i Pákistán, Indie a Mongolsko, stejně jako Írán, který se summitu v Biškeku účastnil jako čestný host. Íránské členství v ŠOS by bylo pro Spojené státy obrovským problémem. Stejně jako u Severoatlantického společenství praví předpisy ŠOS, že útok na jediného člena je útokem na celé společenství, a tak by případný útok USA proti Íránu znamenal, že by se Spojené státy octly rázem ve válce s Ruskem i s Čínou. Avšak analytikové se domnívají, že navzdory Putinovým tvrzením o opaku vládne mezi členskými státy SOŠ vnitřní nepřátelství, což snižuje šanci společenství na to, aby bylo efektivní. Rusko a Čína si historicky nedůvěřují a nyní je sbližují jen společné, dočasné zájmy. Peking má daleko menší zájem na tom být nepřítelem USA než Rusko a zřejmě by zablokoval vstup Íránu do společenství. I středoasijské státy se obávají obou regionálních supervelmocí, i když v současnosti tolerují Peking a Moskvu pro jejich autokratické způsoby, které jsou pro ně atraktivnější než požadavky, aby se vnitřně zdemokratizovaly, které činí Spojené státy. Média se probudila - teprve teď zaregistrovala "NATO východu" ZDE Při tomto cvičení poprvé používá Čína vojsk, tanků a letectva mimo své vlastní území. Cílem cvičení je napodobit dobytí města, ovládnutého teroristy. Společná účast čínských a ruských vojáků je jistě pro Američany zajímavý pohled, míní deník Daily Telegraph. Podrobnosti v angličtině ZDE |
