6. 8. 2007
Radar jako zrcadloUž nastavují zrcadlo...?!? Tak zní známá hláška z Vesničky mé střediskové, která je reakcí na slavná úvodní slova k pozdně večerním filmům, která k nám pronášel Jan Kliment blahé paměti. Vzpomněl jsem si na tuhle hlášku hned ve dvojí souvislosti. |
Tou první souvislost je ta, že vysvětlovací, ideologicky jednostranná kampaň vlády k radaru je takový blábol, že mi vedle toho bláboly soudruha Klimenta připadají jako hluboký vědecký filosoficko historický exkurs do filmového umění a politiky tak vysoké vypovídací hodnoty, že by měly být dnes šířeny na DVD. Navíc se je vláda nestydí šířit za bílého dne a docela nečekaně, takže je těžké uniknout, zatímco soudruhu Klimentovi se mohl člověk vyhnout tím, že přišel k televizi o pět minut později. Ta druhá souvislost spočívá v tom, že radar je jednou z mála konkrétních věcí, o které dnes vládě jde a které je připravena naší zemi přinést. A radar jí nastavuje zrcadlo. Je v něm vidět ohromná neschopnost a snad až panoptikální bezradnost a chaotičnost při prosazování něčeho tak prostinkého, jako je jeden radar v lese. Vláda si z radaru udělala bojiště sebe sama proti všem a na tomto bojišti prostě nemůže vyhrát. A tak velkým úspěchem této vlády zůstává jmenování pana Šedivého do vysoké funkce v NATO. Sama to říká. Nezbývá než blahopřát. Říká se, že NATO je dobré pouze k tomu, aby měl kdo těm pohrobkům studené války v generálských epoletách a důchodovém věku vyplácet penze a těm mladším rozdělovat prebendy za uzavřené zakázky. Geopoliticky je NATO mrtvé. Já o tom nic nevím, ale říká se to ve Washingtonu, stejně jako v Moskvě. Takže to mám z doslechu... Ale když se člověk k tomu náhodou doslechne o tom, kdo má nakonec nejen v případě radaru poslední slovo, mohl by si snad dokonce myslet, že je to pravda. |