Zajímavé není, že jsem tu výčitku už několikrát slyšel, zajímavé je, že mě teprve tentokrát opravdu napadlo, že pro tuto myšlenku existuje jen jeden dvojitý důvod, alespoň když ho vysloví věřící, a tím důvodem je, že on stejně jako ti ateisté, na které myslí, si vlastně řádně nerozmyslel to, co napsal.

Jinak by si měli uvědomit, že ateista si myslí, že ví - pro věřícího jen věří - že Bůh neexistuje a neexistoval. Nietzsche naopak, na něhož Martin M. také upozorňoval, alespoň pokud mluvil o mrtvém Bohu, nebyl ateista, protože mrtvý Bůh existoval před smrtí a existuje po ní asi také, a to - když ho už lidé zlidští - jako mrtvola.

Vím, že to zní divně, ale je to nějak logické. Neexistující Bůh nemůže být vinen ničím, kromě toho, že neexistuje. S tím by mohl souhlasit ale jen někdo, kdo v Boha věří a věří také v jeho všemohoucnost, ale zase ne ateista. Tak máme to, že nejen pro Martina M. lidé jsou vinni, ale také pro ty ateisty, kteři si jsou schopni rozmyslet, co říkají.

Kdyby ale ateista mluvil chybně o boží vině, mohl by vlastně myslet ne na Boha, ale na viru v Boha a na vinu, která je s vírou spojena. Ta víra a ta vina ale jsou lidské, protože je to právě člověk, kdo myslí na boží existenci a vytváří si obraz svého Boha.

To slovo už nám říká, že věřící neví, jestli Bůh stvořil člověka, on v to "jen" věří. Sám ti tvoří si svého Boha, a když mu Bůh jeho rodičů nestačí, tak si hledá jiného. A u některých je to bohužel dokonce jen nějaká náhražka, která je jen brána, jako by to byl Bůh, která má ale jiné jméno a nic duchovního už neobsahuje.