Odvysílat část kamerou mobilního telefonu tajně natočeného záznamu popravy byla v dané situaci v podstatě povinnost každého televizního zpravodajství. Například ve zpravodajství ČT24, které celé události (vzhledem ke svým možnostem) věnovalo nejdelší stopáž, se z inkriminovaného záznamu omezilo na "výměnu názorů" mezi bývalým diktátorem a jeho exekutory a na záběr na Husajna se smyčkou kolem krku. Tím záznam končí. Důkaz o existenci tajně pořízeného záznamu, který se značně liší od oficiální verze a o tom, co popravě bezprostředně předcházelo byl podán a zpravodajská povinnost tím byla naplněna. Bez nutnosti ukazovat veřejnosti samotný akt usmrcení. Argument, že na Internetu popravu shlédly už miliony lidí, zde neobstojí. Existuje totiž i značné množství lidí, kteří zcela záměrně tento záznam neshlédli a až do nedělního večera ani nic takového neměli v úmyslu. TV Nova jim takto nečekaně připravila zážitek, o který, mírně řečeno, nestáli.

Domnívám se, že zmíněná reportáž zavdává dobrý důvod ke zvýšené pozornosti ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. S trochou sarkasmu by se chtělo konstatovat, že reakce Rady může mít jen dvě podoby. Buď by měla TV Nova pokárat za neeticky zpracovanou reportáž, nebo liberalizovat regulaci televizní pornografie. Vysílat záznam předstíraného sexu, v jakékoli podobě, mi přijde stále stravitelnější, než vysílat záznam skutečné popravy. Pád Husajna propadlem na obrazovce veřejně dostupné televize je překročením hranice kultivovaného zpravodajství, což by nemělo zůstat bez reakce.