3. 1. 2007
Štětina, KSČM, Rusko a Gruzie"Postavit se na ulici a skandovat 'Pryč se soukromým vlastnictvím' je v ČR dovoleno, zakázáno je však včlenit takový názor do programu organizace či politické strany" "Zrušení registrace politické strany nepokládám za trest za názor, registraci lze podle mého neudělit nebo odebrat třeba za to, že chce někdo legálně usilovat o zrušení soukromého vlastnictví." Musím se pana Štětiny zastat - respektive Vás upozornit, že srovnáváte nesrovnatelné, píše čtenářka, která se podepsala jako Petruška Šustrová. Copak "Ruce pryč od Gruzie" nebo obraz vojáka s hákovým křížem na rukávě podněcuje nějakou nenávist k ruskému národu? To je přece úplná pitomost. Nejde o to, že si někdo třeba myslí, že Rusko postupuje vůči Gruzii správně, ale jde o to, že v demokratické zemi je někdo potrestán za to, že vyjádří svůj názor. Kromě toho pan Štětina, pokud je mi známo, nikomu nezakazuje názory, pokud správně chápu jeho snahu, jde mu o komunistickou stranu, nikoli o komunistické názory. Reakce Jana Čulíka:: |
Píšete: "Nejde o to, že si někdo třeba myslí, že Rusko postupuje vůči Gruzii správně, ale jde o to, že v demokratické zemi je někdo potrestán za to, že vyjádří svůj názor." Právě. To ale umožňují existující zákony. Svoboda je nedělitelná. Jestliže jsou některé organizace v důsledku jejich názorů podle pana Štětiny nepřípustné (z jakých jiných důvodů se pan Štětina zasazuje o jejich zrušení? ) a jestli někdo usiluje o potlačení organizací svých spoluobčanů, jejichž názory považuje za nepřípustné, je pokrytecké, když zároveň protestuje proti tomu, že soud úplně podle stejného mustru odsoudil činy jiných spoluobčanů, jejichž názory někdo jiný považuje za nepřípustné. Petruška Šustrová dodává: Nu, o nedělitelnosti svobody nepochybuji, jen si myslím, že politické strany nejsou organizace určené k šíření politických názorů, nýbrž k usilování o podíl na moci. A to, že někdo nesouhlasí s legální existencí politické strany, snad neznamená, že by měl schvalovat potlačování názorů někoho jiného nebo k němu mlčet. Zákaz politické strany - případný, samozřejmě - neznamená zákaz demonstrace za názory, které ta strana hlásala. Jan Čulík: O ten podíl na moci přece strany usilují na základě určitých názorů, které chtějí prosazovat, svým podílem na moci :) Takže pan Štětina podle vás nechce potlačovat názory, jen jejich praktické uplatnění v politice! :) Demonstrace před ruským vyslanectvím je ale také praktickým uplatněním názoru v politice... Petruška Šustrová: Ale ne, tak to není: kdyby zákon zakazoval politickou stranu, bylo by logickým protějškem tam, kde Vy kladate rovníko, zakázat demonstraci, nikoli posílat její účastníky do vězení (byť podmíněně). Aby tam to rovnítku mohlo být, museli by být členové strany, kterou by pan Štětina rád zakázal, rovněž potrestáni vězením, a nic takového přece nikdo nepožaduje. Zrušení registrace politické strany nepokládám za trest za názor, registraci lze podle mého neudělit nebo odebrat třeba za to, že chce někdo legálně usilovat o zrušení soukromého vlastnictví. To ústava zaručuje a státní orgán tedy dost dobře nemůže udělením (nebo neodejmutím) registrace společenství, které má něco takového v programu, dodávat legitimitu. Samozřejmě se ale může takový člověk směle postavit před ministerstvo financí (třeba) s transparentem Pryč se soukromým vlastnictvím!, a nikdo ho kvůli tomu nemá co zavírat. A ještě jednou, naposledy opakuji, že zákon sice možná trestá podněcování nenávisti, ale ti Gruzíni žádnou nenávist nepodněcovali. Kritika není podněcování nenávisti - na tom se přece snad shodneme. |