3. 1. 2007
Světové oceány ve vrcholném nebezpečíZ dat z oceánografie, mořské biologie, meteorologie, vědy o rybaření a glaciologie vyplývá, že se světové oceány dramaticky mění. Oceány přitom regulují podnebí. Dnes v nich dochází k podstatným teplotním změnám a k chemické kontaminaci. Dále přispívá bezohledné rybaření k tomu, že jsou dnes oceány jako zdroj života v ohrožení. |
V roce 2005 vědci zjistili, že se vrchní tři čtvrtiny kilometru vody v oceánech za posledních čtyřicet let v důsledku lidského vypouštění skleníkových plynů do atmosféry rychle oteplují. Mimo jiné to vede k tání Arktidy. Tak vzniká povrchová voda, která dále urychluje další oteplování a tání. Voda na pólech obsahuje dnes daleko méně soli, naopak tropická moře více soli. Tím se zrychluje cyklus odpařování vody a dešťů. To dále posiluje skleníkový efekt. Od roku 1957 o třetinu zeslábl mořský proud, který nese směrem na sever Evropy teplou vrchní vodu. Pokud by se úplně zastavil, dojde ke katastrofálním podnebným změnám. Od začátku průmyslové revoluce oceány absorbovaly 118 miliard tun CO2. Dalších 20 -- 25 tun CO2 se denně dál vypouští do atmosféry. Rostoucí kyselost ze stoupající koncentrace C02 mění PH rovnováhu moří. Očekává se, že škeblovité organismy v mořích se v roce 2050 začnou v důsledku zvýšené kyselosti moří do 48 hodin od vystavení mořské vodě rozpouštět. Korálové útesy přestanou existovat a také přestane existovat plankton Fytoplankton absorbuje skleníkové plyny, produkuje kyslík a je základním potravinovým zdrojem pro mořskou faunu. V důsledku zplodin z uhelného a chemického průmyslu se do moří dostává rtuť. Ukládá se na mořském dni, kde se stává součástí potravního řetězce, až ji konzumují tuňáci a velryby, které obsahují milionkrát více rtuti než moře kolem nich. Nejvyšší koncentraci rtuti má Mexický záliv. Z řeky Mississippi teče do moří každoročně deset tun rtuti. Mississippi také vypouští do moří dusík (často z hnojiv). Dusík podporuje ve vodě růst rostlin a bakterií, které spotřebovávají kyslík. Tím vzniká situace, známá jako hypoxie, mrtvá zóna. Velká část Mexického zálivu se stala mrtvou zónou -- většina ze 150 mrtvých zón v mořích leží u ústí řek. Od roku 2000 vede intenzivní námořní rybolov k ostrému poklesu počtu ryb v mořích. Každoročně se do moří vyhazuje více téměř 50 miliard kilogramů umírajících či mrtvých ryb, které neodpovídají normám. Podle srovnávací studie z roku 2003 zůstává v mořích ve srovnání s rokem 1950 jen asi deset procent ryb.
Zdroj: časopis Mother Jones, březen/duben 2006, citováno stránkami PROJECT CENSORED |