Když ztratil v smrti duch svůj uzamčený kruh
jímž chrání Věčný Bůh svou Modrou Katedrálu
jde v třpytu zlatých much stín rakve plné stuh
vstříc spánku bez předtuch jak svaté lázni Grálu

Kněz klečí v modlitbách a jak by chřestil hrách
při dlouhých nešporách za růžencové hrany
ho jímá dlouhý strach a zbožně líbá prach
Král leží na márách ve dveřích u dvorany

Je bez nástupce Král jak by se průvod bral
a beze slova štkal pod tíhou kruté rány
měsíc jak svatý Grál se světlem rozehrál
a hrana hučí dál na všecky čtyři strany

Je opuštěný trůn v smutečním smyku strun
králové bez korun se rozpadají v prachu
a světlo sedmi lun jež hlídá texty run
se tříští nad portál a uhasíná v strachu

Je bez nástupce Král jak by se posel bral
a těžce vrávoral stín koně smrti kluše
v korunovační sál kde jak by duhou hrál
se vznáší svatý Grál z hvězd básníkovy duše

ze sbírky Básně noci, Mladá fronta, Praha 1999 vybral Štefan Švec

Vítězslav Nezval * 26. 5. 1900 Biskoupky; + 6. 4. 1958,

Básník, prozaik, dramatik a překladatel. Vůdčí osobnost české avantgardy 20. a 30. let 20. století, spolu s Karlem Teigem zakladatel poetismu. Člen Devětsilu, po 2. světové válce činný v kulturní politice, člen KSČ. Autor desítek knih, více viz heslo na Wikipedii