|
10. 3. 2006
"Léky", které nikdy neléčilyPropagandě, která žije vlastní logikou vývoje, lze čelit například připomínáním platných skutečností, protože jinak je z předmětem diskuze o vozu transmutovaná koza, a nikdo už se tomu nediví. Podívejte se opět na podivně nespojitá (?) fakta, že v ČR je jaksi trvale větší nemocnost než v širém evropském okolí, že se tu za léky utratí nepoměrně víc než ve srovnatelných evropských státech, že enormní množství takových "léků" se ročně prostě vyhodí. I takové "léky", které nikdy neléčily, ovšem splnily svoji ekonomickou úlohu: lékař, samozřejmě vedený jen Hippokratovou přísahou, nejnovějšími objektivními vědeckými poznatky a rovněž důkladně a podrobně informovaný výrobcem o všech vlastnostech produktu, předepsal dle svého nejlepšího svědomí to nejkvalitnější ve prospěch pacienta, firma dodala, lékárna prodala, pojišťovna dříve nebo později zaplatila a nakonec pacient doplatil trochu, možná více. |
|
Zároveň stále platí, že cena práce zdravotníků je v ČR daleko hluboko za těmi státy, se kterými se máme srovnávat a také rádi srovnáváme, tedy tam, kde jsou lidé, zdá se, o něco méně práce neschopní, ač tráví v práci méně času, a potřebují k životu a úzdravě méně léčiv. Protože U Nás je řada věcí jinak, než třeba hned vedle na Slovensku, logicky v ČR je deklarativně pravicová ODS garantem solidarity, dostupné péče pro každého, obhájkyní práva pacienta mít všechno, tak jak bylo (zřejmě to je ten kozervativismus?). Logicky je potom socialistický (tedy revoluční?) ministr Rath je nepřítelem národa, ať dělá co dělá. |
