27. 2. 2006
Bojovat proti terorismu je nutnéPovažovat za hlavní nástroj armádu je pošetilé3. února projednávala dolní komora českého parlamentu další podporu operace Trvalá svoboda, kterou praktikují Spojené státy americké v Afghánistánu. Celková suma nákladů na vedení války má do roku 2010 dosáhnout fakticky 2 bilionů dolarů. V Afghánistánu je kolem 20 tisíc Američanů. Zatímco na civilní pomoc v letech 2001 až 2006 USA plánovali celkem zhruba 6 miliard, na operace koaličních jednotek vydává Washington ročně 10 miliard dolarů. |
Vládní návrh na vyslání speciálních sil resortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu je Parlamentu předkládán na základě žádosti vlády Spojených států. Připravenost našeho kontingentu byla deklarována, jak jsme slyšeli, při návštěvě ministra obrany Karla Kühnla v říjnu 2005 ve Spojených státech. Chápu, že vláda nemohla tuto misi zařadit do návrhu dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2006, který jsme jako sněmovní tisk 1113 projednali v prosinci uplynulého roku. Jsem si ale jist, že pan ministr Karel Kühnl o záměru americké vlády v tu dobu věděl, a za seriózní bych považoval, kdyby nás o tom při jednání ve Sněmovně informoval. Příležitostí k tomu měl více než dost, např. když hovořil o legitimnosti diskuse o rozměru naší účasti v zahraničních operacích. Druhá poznámka je na adresu kolegů z ODS. Poslanec David Šeich, který pozici ODS v prosinci vysvětloval, použil tuto zajímavou matematickou úvahu. Cituji: Občanští demokraté opakovaně deklarovali svou pozici tzv. udržitelného počtu zahraničních misí mimo území České republiky, a to je počet dvou tří zahraničních misí. Není nad přesnost, ale pokračujme v matematice. Tímto počtem maximálně tří misí se tedy dostáváme do počtu nějakých čtyř misí, které jsou v množině relevantních, to znamená, počet, který ODS deklaruje jako počet udržitelných misí mimo území České republiky, je překročen o jednu. Konec citátu. Pan ministr za tento přístup kolegům z ODS poděkoval. Nepochybuji, že jejich vstřícnost ocení i dnes. Jsem jen zvědav, jaké počty nám kolegové z ODS předvedou. Třetí poznámka. Americký prezident George Bush v projevu o stavu Unie mimo jiné řekl: "Jedinou alternativou amerického vůdcovství by byl svět, který bude dramaticky neklidnější a nebezpečnější". Přeloženo do češtiny - do češtiny je třeba často překládat citáty prezidenta Bushe: jediným způsobem zajištění míru je vůdčí postavení Spojených států ve světě. Alespoň tak jeho slova překládají mnozí experti a novináři. Jsem si docela jist, že ve světě, v Evropě, koneckonců i v České republice se najde dost lidí, kteří mají odlišnou představu o tom, jak je třeba zajišťovat světový mír. Česká vláda ale s Georgem Bushem pravděpodobně souhlasí. Stejně geniální je tvrzení, že Spojené státy americké v Iráku vítězí, ale své jednotky zatím nestáhnou. Jiné - opět americké - zdroje však tvrdí, že americká armáda je vyčerpaná bojovým nasazením v Iráku a v Afghánistánu. Ze studie, vypracované pro Pentagon, vyplývá, že Američané nejsou schopni udržet vysoké tempo střídání jednotek. Oba konflikty už trvají příliš dlouho. A 136 tisíc vojáků v Iráku, kolem 20 tisíc v Afghánistánu, to je poměrně hodně. Udržet vysoké tempo střídání 150 tisíc lidí je i na půlmilionovou americkou armádu velmi náročný úkol. Navíc se ukazuje, že původní odhady nákladů na válku se velmi liší od skutečné reality. Úřad pro řízení a rozpočet americké vlády původně počítal s necelými 200 miliardami amerických dolarů. Do kalkulací však nebyly započteny např. výdaje na nábor nových vojáků, růst ceny ropy, zpomalené tempo amerického hospodářství, účty za léčbu zatím 16 tisíc raněných, z nichž pětina se údajně do Spojených států vrací s těžkými poraněními mozku nebo páteře. Celková suma nákladů na vedení války má do roku 2010 dosáhnout fakticky 2 bilionů dolarů. V Afghánistánu je kolem 20 tisíc Američanů. Zatímco na civilní pomoc v letech 2001 až 2006 USA plánovali celkem zhruba 6 miliard, na operace koaličních jednotek vydává Washington ročně 10 miliard dolarů. Jaký je výsledek tohoto více než čtyřletého snažení? Afghánistán je suverénně největším producentem opia a heroinu na světě. Zajišťuje 87 % potřeb světové produkce těchto narkotik. Afghánský prezident na konferenci o Afghánistánu v Londýně prohlásil, že bude trvat minimálně 10 až 15 let, než se podaří nalézt alternativní zdroje příjmů pěstitelů máku. Na konferenci bylo mimo jiné konstatováno, že se jen málo zlepšil život obyčejných lidí v zemi. Polovina dětí trpí v Afghánistánu podvýživou. Armáda kontroluje jen Kábul a nejbližší okolí. Bezpečnostní situace je křehká, násilnosti pokračují na celém území Afghánistánu. Předpoklad, že bude klesat počet teroristických útoků, se nepotvrdil. Co se ale potvrdilo, je fakt, že bojovat proti terorismu je sice objektivně nutné, ale považovat za hlavní nástroj tohoto boje armádu je pošetilé a velmi neefektivní. Jsem znepokojen neustálým růstem počtu našich vojáků vysílaných do zahraničí. Připomínám, že v roce 2004 to bylo přibližně 650 osob a stálo nás to zhruba jednu miliardu korun českých, v roce 2005 už 770 osob a náklady se zvýšily na 1,24 miliardy korun. Na rok 2006 jsme před měsícem schválili uvolnění 980 osob za více než 1,5 mld. Kč. Dnes přidáme dalších 120 osob a dalších více než 130 mil. Kč. KSČM je proti vyslání kontingentu speciálních sil resortu Ministerstva obrany do operace Trvalá svoboda v Afghánistánu. Opakujeme, že pro vysílání vojáků do zahraničních misí považujeme za nezbytné mandát Rady bezpečnosti OSN, souhlas přijímajícího státu a pokud možno i humanitární charakter operace. Umíme si představit například nasazení českých chemiků nebo polní nemocnice při živelních katastrofách, mimořádných událostech nebo při tak výjimečných událostech, jakými bude například zimní olympiáda nebo blížící se mistrovství světa ve fotbale. To ale v žádném případě není práce pro specialisty z Prostějova. Ministr nás v úvodní řeči informoval o tom, že nasazení jednotky speciálních sil se bude v mnohém podobat tomu, co se odehrálo v roce 2004, ať už co do počtu, co do dislokace, případně bojového nasazení. Předpokládám, že je tedy panu ministrovi velmi dobře známo, jak choulostivá je tato operace, jak nebezpečná je. Koneckonců zranění a ztráty, které utrpěli například Američané, o nebezpečnosti této mise naprosto jednoznačně svědčí. Chtěl bych se pana ministra zeptat, jak vyhodnotilo ministerstvo tuto stránku věci, tedy bezpečnost našich lidí v Afghánistánu, konkrétně mám na mysli v této operaci, ne na letišti v Kábulu? Chtěl bych vědět, zda dokonce ministerstvo počítá s nějakými ztrátami. Autor je poslanec za KSČM, člen výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. |