27. 2. 2006
Populismus - tentokrát selhávající"Vážení přátelé! Jsem rád, že jste zavítali na MOJI osobní www stránku, která MI umožňuje nejen prezentovat SVÉ názory, ale můžeme SKRZE NÍ vzájemně vyměňovat názory." (Zvýrazňujeme.) Ano, čtete správně: "skrze ní" (s dlouhým --í-)! Kterýpak asi češtinářký "lumen" takto vítá internetové surfaře? Snad ne sám Milouš Jakeš? |
Nikoli, hned vedle citovaného souvětí se zeširoka usmívá lidovecký politik Jan Kasal (www.kasal.cz). A k "posmání" to nepochybně je. Opravdu pěkně se NÁM Jan Kasal zamotal a chytil, zejména v zájmenech! Z ryze stylistického hlediska přitom lze konstatovat, že většinu z TĚCH, která jsme zvýraznili, mohl z projevu bez náhrady vypustit a vlastnoručně spíchnutý kabát z ostudy si tak z notné části ušetřit. (Celá politikova sebeprezentace ve stávající podobě jinak naléhavě potřebuje zásahů poněkud více. Pustým žvástem, nadto žvástem obtížně srozumitelným, je třeba náborové heslo, jež se vynořuje zpoza politikovy rozesmáté tváře, vzápětí přejíždí zprava doleva, kde na okamžik zcela zmizí, aby se znovu vynořilo zprava: "POLITIKA JE PŘEDEVŠÍM O SLUŠNOSTI..." Bezobsažný, permanentně flexibilní kyd -- to je sice nezamýšlený, leč o to kouzelnější symbol pro příslovečný lidovecký "široký koaliční potenciál"...) Vypouštět z projevu nějaká zájmena? O tom populista nechce nic slyšet! Populista naopak zájmena zásadně a cíleně nadužívá, obzvláště zájmena osobní a přivlastňovací. (Patří k pozoruhodným vlastnostem češtiny, že oproti jiným jazykům -- např. angličtině, francouzštině či němčině -- umožňuje v daném ohledu detekci populistických prvků veřejného diskursu již v raném stádiu.) V této souvislosti si jistě nejeden z těch, kdo v těchto dnech onu češtinářsky pitomoučkou "JEHO osobní www stránku" s nemalým gaudiem otvírají, maně vybaví televizní pořad Kotel s dotyčným politikem. Jan Kasal z něj tehdy zdaleka nevyšel nejhůře. Ba co dím, přímo triumfoval! V klíčový okamžik se mu totiž podařilo přesměrovat hněv shromážděného davu na nepřítomného Viktora Koženého, jemuž začal teatrálně vyčítat, že prý "prodal NAŠE lodě"! Rozumějme: Kožený prodal bývalou československou námořní flotilu z podniku Československá námořní plavba, který byl ovšem předtím i s celým inventářem zprivatizován a v NAŠEM, tj. všelidovém vlastnictví se tedy nenacházel. Jinou otázkou samozřejmě je, zda se některé podniky strategického významu vůbec do tzv. velké privatizace měly či neměly dostat -- této otázce se v polovině devadesátých let podrobně věnoval v sérii článků v Hospodářských novinách Pavel Rychetský. Jak démonsky manipulativní náboj dokázal tehdy Jan Kasal v Kotli vdechnout do toho jediného cíleného (zdůrazněme: zkratového, ano lživého) zájmena "NAŠE"! Nebyl jsem snad sám, komu tenkrát u televize přeběhl mráz po zádech a hlavou projela myšlenka: Po čertech obratný demagog, tenhle Kasal! Nic od něj nikdy nebrat, ani zadarmo! Právě to, s čím na Nově před časem triumfoval (totiž populistické nadužívání zájmen, namnoze zcela nepatřičných), však milého Kasala v citlivém předvolebním období nakonec na internetu zradilo. Mezi internetovými surfaři se teď právem může šířit hláška: "Honem si to otevřete! Vstali noví Jakešové!" Kdo s čím zachází, s tím také schází! |