19. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 10. 2005

Přístup ke zdravotním a jiným informacím

Lékař Petr Wagner ve svém článku zabývá otázkou přístupu pacienta (a v horším případě pozůstalých) na k informacím obsaženým v jeho (lékařem založeném) spisu. Jeho pohled je zajímavý -- ostatně jako profesionál ví o čem mluví -- ale postihuje pouze úzkou část problému, totiž skutečnost, že pacient v naprosté většině nemá potřebu zabývat se informacemi, jimž valně nerozumí.

Pacient -- s výjimkami potvrzujícími pravidlo -- chce od lékaře slyšet diagnózu a návrh na léčení v lidštině. Jinak řečeno, pacient chce slyšet věrohodnou odpověď na otázku, co by lékař dělal, kdyby byl sám v podobné situaci.

Snahy upravit pacientovo právo na přístup k informacím v jeho spisu mají bohužel podtext politické manipulace s voličem. Trik spočívá v tom vpravit do podvědomí občana představu, že kdyby měl celý spis k dispozici, udělal by kvalifikovanější rozhodnutí než lékař. Účinek tohoto zjednodušení se dále posiluje předstíranou možností volby toho nejlepšího, co bude trh nabízet po zprivatizování zdravotnictví.

Propagandistické heslo nemá a v podstatě ani nemůže mít nic společného s realitou. Musí být teflonové, slizké -- tedy nezachytitelné pro diskusi. Jenom tak může plnit svůj ohlupující účel a pomáhat protlačovat úzké ideologické a skupinové zájmy.

Pokusme se o reálný pohled na problém přístupu k informacím.

V zásadě jde o několik vzájemně se prolínajících otázek:

  • obsah spisu;
  • (profesionální) využití informací pro optimalizaci léčby;
  • (amatérské) využití informací pacientem;
  • možné zneužití informací; a
  • ochrana informací.

Pacientův spis je obyčejně nezajímavý do doby, než přijde významnější choroba nebo zranění. Teprve pak začnou do hry vstupovat specialisté a diagnozy založené na objektivních testech i subjektivních pozorováních a analogiích. Současně se ale spis stává pro soudného pacienta příliš komplikovaný. Představa, že si pacient přinese domů rentgenový snímek a s pomocí rodinných příslušníků fantazíruje nad světlými flíčky, je dosti směšná. Stejné by se dalo říct o pohazování s čísly laboratorních rozborů nebo dávkami léků.

Z profesionálního hlediska je žádoucí, aby všechny důležité informace byly snadno dostupné a přehledně uspořádané. Ideální by byla centrální elektronická databáze, která by umožňovala rychlý přenos informací prostřednictvím internetu. Čas lékařů by neměl být marněn opakovaným dolováním informací z pacienta (to je obecný problém: pacient musí stále znova a znova opakovat svoji "story").

Jak již bylo řečeno, naprostá většina pacientů není schopna svůj spis analyzovat a pak potvrdit nebo vyvrátit diagnózu. Konsultace se sousedkou nebo internetem nemůže nahradit odborné studium a praxi profesionála. To samozřejmě neznamená, že by pacient neměl klást otázky a používat prostý selský rozum.

Je však třeba zachovat určitou míru, aby nebyl narušen vzájemný vztah důvěry mezi pacientem a lékařem, který je ve své podstatě základem úspěchu léčby. Zde je třeba zdůraznit, že tento vztah silně nahlodává systém preferující stav peněženky a nebo společenského postavení.

Uspořádání informací do snadno použitelné podoby naráží na zásadní problém, totiž na ohrožení lékařského tajemství, tedy jednoho ze základních pilířů na nichž je vystavěna důvěra mezi pacientem a lékařem.

Je totiž nutné vidět, že (dobrý) lékař je nejen na kosti a vnitřnosti, ale i na duši. Jde o nesmírně citlivou oblast, protože lékař je často první a někdy i poslední instancí k níž se pacient obrací. (Ze stejného důvodu existuje třeba zpovědní tajemství.)

S takměř stoprocentní jistotou lze tvrdit, že informace o vlastním zdravotním stavu jsou v podstatě jediné, o nichž každý jedinec ví, má k nim přiměřený přístup a může je považovat za dostatečně chráněné (většinou zámkem lékařovy ordinace).

Ochrana (zdravotních) informací umístěných v databázi není z technického hlediska problém, protože lze použít systém používaný v bankovnictví. Nutná je dostatečně silná legislativa, která by za zneužití informací zavedla sankce převyšující případný zisk.

Ochrana informací před zneužitím by měla každého občana velmi zajímat, protože informace o jeho zdraví jsou potenciálním zlatým dolem pro pojišťovny, zaměstnavatele a vůbec instituce, kde se točí peníze. O příbuzných, je-li co dědit, ani nemluvě.

Přístup ke zdravotním údajům by umožnil pojišťovnám vybírat nerizikové klienty, zaměstnavatelům odmítnout uchazeče, u nichž lze předpokládat vyšší nemocnost nebo brzké těhotenství . Přitom možnost obrany je především v druhém případě prakticky nulová. Pro mnohé "neperspektivní" spoluobčany by bylo obtížné nebo nemožné získat bankovní úvěr, kolem držitelů životních pojistek by se začali slétávat supi specializovaní na investování pozůstalých peněz a na své by si nepochybně přišli i majitelé pohřebních ústavů. To je samozřejmě jen několik ukázek z mnoha možností.

Dodejme ještě, problém ochrany zdravotních informací je vcelku průhledný a zvládnutelný.

Daleko větší nebezpečí představuje anonymní a tím pádem nekontrolovatelné hromadění ostatních informací o každém z nás.

S výmluvou na terorismus se totiž propojují nejrůznější databáze s informacemi, k nimž sami nemáme přístup a tím ani možnost obrany proti nim. Vedle donašečů (každý systém má svoje Bretschneidery) proti nám pracují třeba zprostředkovatelé internetových služeb, obchodní sítě, půjčovny knih, telefonní společnosti atd.

Kdesi ve virtuálnu je založen náš spis, ale nemáme k němu přístup, protože nevíme, kde je, a konec konců nemáme vlastně vědět, že vůbec existuje. Nemáme právo vědět, co z něj kdo vytahuje a uspořádává do případného obvinění.

Občan může být na černé listině a přitom to zjistí, až když ji proti němu někdo použije (viz poznámka 1) a ani pak nemusí mít naději na nápravu.

V tomto kontextu je otázka přístupu ke zdravotním informacím vlastně podřadná. Jak již bylo řečeno, dostává se do popředí uměle a to díky ideologickým a obchodním zájmům určitých skupin společnosti.

Poznámka 1

Senátor Edward Kennedy byl díky stupiditě systému na seznamu osob, které nesmějí být vpuštěny do letadla -- v angličtině "no-fly list". Byly z toho ostuda a tak se mu nakonec podařilo ze seznamu dostat.

Asi před dvěma měsíci letěla jedna kanadská rodina s dcerou do Vancouveru a dál do Victorie. Air Canada do druhého letu pustila jen jejich dceru s tím, že jsou tak nějak rizikoví. Úředníci u přepážky neoficiálně přiznali, že Air Canada má svůj "no-fly list", což ale oficiální mluvčí veřejně popřel, aniž by ovšem vysvětlil, proč rodině nebylo povoleno letět. (nakonec je vzala jiná společnost, patrně méně proaktivní než Air Canada).

                 
Obsah vydání       19. 10. 2005
19. 10. 2005 Dny USA a EU -- že by konspirátoři nebyli mimo mísu? Martin J. Kadrman
19. 10. 2005 Saddam Husajn odmítl uznat soud
19. 10. 2005 Napadne Západ vojensky Írán?
19. 10. 2005 Přístup ke zdravotním a jiným informacím Jiří  Jírovec
19. 10. 2005 Boj o "inteligentní design" člověčenstva se obrací k americké ústavě
19. 10. 2005 To jsou ony Tomáš  Koloc
19. 10. 2005 Hitlerovi "čestní árijci" Richard  Seemann
19. 10. 2005 Nevím, jak dostat slušné lidi do parlamentu Dagmar  Seibertová
19. 10. 2005 Václav Havel slíbil překvapení ve volbách, Britské listy ho odhalily předem Štěpán  Kotrba
27. 10. 2005
19. 10. 2005 Nestydatost nezná mezí Jan  Polívka
19. 10. 2005 Jak to, že se protestuje proti protekci teprve před volbami? Jan  Paul
18. 10. 2005 Obsah zdravotnické dokumentace je věcný, ne hodnotící Petr  Wagner
19. 10. 2005 Nový seriál BBC o starém Římě je příliš šokující pro Italy
31. 10. 2005
19. 10. 2005 Padající hrušky, ministři a pacienti Štěpán  Kotrba
19. 10. 2005 Salón kritického myšlení
19. 10. 2005 Varhanní koncert - Bach u sv. Klimenta v interpretaci Ireny Kosíkové
19. 10. 2005 Je socialismus vědecký, nebo surrealistický?
25. 10. 2005
18. 10. 2005 Nesouhlasím se zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích
18. 10. 2005 Život v Severní Koreji -- bída, hlad a státní represe
18. 10. 2005 Ve středu začne proces se Saddámem Husajnem - Iráčany to nezajímá
18. 10. 2005 Být homosexuál je jako obskočit kandelábr Irena  Ryšánková
18. 10. 2005 Český rozhlas nebude prozatím vybírat za počítače připojené k internetu
18. 10. 2005 Jak velký klobouk má premiér? Oldřich  Průša
18. 10. 2005 Slova smutku nad ukořistěným městem Radek  Mikula
18. 10. 2005 Copyright se stal nástrojem, jímž obří publikační firmy ovládají své trhy
18. 10. 2005 Díky, Fabiano Golgo, udělejme něco společně!
17. 10. 2005 Jak neprohrát volby a udržet se ve vládě Radek  Vogl
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
19. 10. 2005 Hitlerovi "čestní árijci" Richard  Seemann
19. 10. 2005 Dny USA a EU -- že by konspirátoři nebyli mimo mísu? Martin J. Kadrman
19. 10. 2005 Přístup ke zdravotním a jiným informacím Jiří  Jírovec
19. 10. 2005 Stanou se univerzity otrokem komerčních zájmů?   
17. 10. 2005 Karel Marx a jeho dědictví Jiří  Stehlík
17. 10. 2005 Autorské právo, písmo svaté a veřejná služba Štěpán  Kotrba
17. 10. 2005 Každý něco pro vlast Václav  Dušek
17. 10. 2005 Rumunský gang Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Euronews po česku Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
17. 10. 2005 Jak se ubránit před ptačí chřipkou   
17. 10. 2005 Harold Pinter - Londýnem opomíjený Londýňan Jan  Čulík
14. 10. 2005 Pocit marnosti Jindřich  Kalous
12. 10. 2005 Vraždy, pohlavní choroby a rozpad manželství jsou častější v náboženských společnostech